Přežití onkologických pacientů v ČR se zlepšuje
Na počátku roku 2014 byly publikovány dvě odborné studie [1, 2], které analyzují přežití onkologických pacientů v ČR a v Evropě. Přežití pacientů je jedním z klíčových parametrů v hodnocení výsledků onkologické péče a tedy i naplňování Národního onkologického programu. Velmi pozitivní zprávou z obou studií je, že se výsledky české onkologické péče v tomto smyslu u většiny diagnóz zlepšují, a to jak v čase, tak i ve srovnání s dalšími evropskými zeměmi. Na druhé straně je třeba významně posílit oblast prevence a včasného záchytu méně pokročilých onemocnění a v neposlední řadě i dostupnost diagnostické a léčebné péče v rámci jednotlivých regionů ČR.
Studie EUROCARE-5 – pozice ČR v Evropě se zlepšuje
Evropská studie EUROCARE-5 [1] analyzovala údaje z onkologických registrů 29 zemí za účelem srovnání 5letého relativního přežití více než 9 milionů onkologických pacientů v letech 2000–2007. Vzhledem k tomu, že se zdrojová data ze zúčastněných států značně liší svou strukturou a kvalitou, je možné takovéto srovnání provádět jen na omezeném počtu diagnóz a bez rozlišení klinických stadií.
Standardně používaný parametr přežití, který uvádí, kolik procent pacientů s daným onemocněním se dožije 5 let od data diagnózy, přičemž je brána v úvahu i úmrtnost v běžné populaci.
Výsledky studie dokumentují obecný celoevropský trend v prodloužení přežití onkologických pacientů, zejména díky moderní léčbě, lepší diagnostice a v některých případech i screeningovým programům. Na druhé straně existují značné rozdíly v dosahovaném přežití mezi jednotlivými zeměmi a regiony. U většiny diagnóz dosahují nejlepších výsledků státy severní a střední Evropy, naopak země bývalého východního bloku se obvykle pohybují výrazně pod celoevropským průměrem. Výjimkou je v tomto ohledu právě Česká republika, kde se 5leté přežití onkologických pacientů u většiny diagnóz přibližuje evropskému průměru a je výrazně nad hodnotami dosahovanými ve zbytku východní Evropy. Z 10 analyzovaných onkologických onemocnění to platí zejména pro zhoubný melanom kůže a nádory vaječníku a ledvin.
Vynikajícím výsledkem pro ČR je také delší přežití dosahované u rakoviny prsu ve srovnání s východoevropským průměrem: 5leté přežití v ČR je 78,0 %, průměr Evropy je 81,8 %, průměr východní Evropy 73,7 %. Za zlepšením výsledků stojí z velké části organizovaný mamografický screening. Obecně je zřejmé, že na prodlužování přežití v celopopulačním souhrnu (bez ohledu na klinické stadium nemoci při diagnóze) se nejvíce podílí úspěšnost včasné diagnostiky málo pokročilých nádorů. Vedle již zmíněného karcinomu prsu u žen jsou dalším dokladem tohoto jevu zhoubné nádory prostaty nebo melanom kůže.
Výsledky studie EUROCARE-5 podle jednotlivých diagnóz jsou k dispozici na obrázku 1.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
| Obrázek 1. Přežití onkologických pacientů v evropských zemích podle diagnóz v období 2000-2007 podle studie EUROCARE-5 [1] | ||||
Česká národní studie – včasný záchyt je pro přežití klíčový
 |
| Obrázek 2. Přežití onkologických pacientů v České republice podle diagnóz bez rozlišení klinických stadií v obdobích 2000-2004 a 2005-2008 podle české národní studie [2]. |
Tým předních českých onkologů a analytiků publikoval začátkem roku 2014 údaje o přežití českých onkologických pacientů [2]. Analýzy byly provedeny na základě dat Národního onkologického registru ČR. Na rozdíl od EUROCARE-5 hodnotí česká studie přežití onkologických pacientů podle stadia, ve kterém byl zhoubný nádor odhalen; analýza českých dat je tedy (zejména díky Národnímu onkologickému registru ČR) detailnější než v případě celoevropské studie a nabízí také srovnání dlouhodobých časových trendů. Výsledky české studie opět znovu potvrzují známý fakt, že čím dříve je zhoubné onemocnění diagnostikováno, tím je přežití delší. Obrázky 2 a 3 dále dokumentují statisticky významné zlepšení přežití v čase, ke kterému dochází i při srovnání dvou relativně recentních období 2000–2004 a 2005–2008.
Díky jednotné metodice lze porovnat i 5leté relativní přežití v období 2000–2007 prezentované ve studii EUROCARE-5 a v období 2005–2008 v české studii. Tabulka 1 ukazuje mírný nárůst přežití i při srovnání těchto dvou částečně se překrývajících period.
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
|
| Obrázek 3. Přežití onkologických pacientů v České republice podle diagnóz a klinických stadií v obdobích 2000-2004 a 2005-2008 podle české národní studie [2] |
||||
Tabulka 1: Srovnání věkově standardizovaných hodnot 5letého relativního přežití onkologických pacientů v ČR – Studie EUROCARE-5 (2000-2007) a analýza dat NOR provedená IBA MU (2005-2008).
| Diagnóza | Studie EUROCARE-5 [1] Hodnocené období: 2000-2007 |
Česká národní studie [2] Hodnocené období: 2005-2008 |
||
| 5leté relativní přežití | 95% interval spolehlivosti | 5leté relativní přežití | 95% interval spolehlivosti | |
| karcinom žaludku | 22,0 | (21,1-23,0) | 22,5 | (20,0-25,0) |
| karc. tlustého střeva | 52,5 | (51,8-53,2) | 53,1 | (51,5-54,7) |
| karcinom konečníku | 48,7 | (47,9-49,6) | * | * |
| karcinom plic | 11,5 | (11,0-11,9) | 11,1 | (9,9-12,3) |
| melanom kůže | 83,4 | (82,4-84,3) | 84,7 | (82,2-87,2) |
| karcinom prsu (ženy) |
78,0 |
(77,3-78,7) | 79,8 | (78,2-81,4) |
| karcinom vaječníku | 36,3 | (35,0-37,6) | 38,4 | (35,3-41,5) |
| karcinom prostaty | 78,2 | (77,1-79,2) | 82,2 | (78,5-85,9) |
| karcinom ledviny | 59,9 | (58,9-60,9) | 62,7 | (60,2-65,2) |
| ne-Hodgkinův lymfom | 57,3 | (56,0-58,5) | ** | ** |
* Česká studie hodnotila tlusté střevo a konečník dohromady.
** Česká studie nehodnotila hematoonkologické diagnózy.
Závěr
Mezinárodní i české analýzy národních dat dokládají statisticky významné zlepšování přežití českých onkologických pacientů v čase, zejména u diagnóz, kde se uplatňuje rostoucí síla včasného záchytu nemoci v méně pokročilých klinických stadiích (ZN prsu, prostaty, melanom kůže apod.). V mezinárodním srovnání přežití Česká republika přeskočila hodnoty dosahované východoevropskými státy a dosáhla výsledků srovnatelných se středem vyspělé Evropy. Tato pozitivní fakta ovšem neznamenají, že není prostor k dalšímu zlepšení. Stále je pravdou, že řada evropských států, zejména severských zemí, dosahuje statisticky významně lepších výsledků. Klíčem k dalšímu zlepšování výsledků české onkologické péče je nepochybně posilování včasného záchytu onemocnění, včetně podpory běžících screeningových programů, dále rozumná centralizace péče spojená s důslednou kontrolou kvality a podpora včasné a správné dostupnosti inovativních postupů a léčivých přípravků pacientům. To ostatně České republice doporučil i panel expertů OECD při detailním hodnocení onkologické péče [3].
Literatura
- De Angelis R, Sant M, Coleman MP, Francisci S, Baili P, Pierannunzio D, et al. EUROCARE-5 Working Group. Cancer survival in Europe 1999-2007 by country and age: results of EUROCARE-5-a population-based study. Lancet Oncol 2014; 15(1): 23-34.
- Pavlík T, Májek O, Büchler T, Vyzula R, Petera J, Ryska M, Ryška A, Cibula D, Babjuk M, Abrahámová J, Vorlíček J, Mužík J, Dušek L. Trends in stage-specific population-based survival of cancer patients in the Czech Republic in the period 2000-2008. Cancer Epidemiol 2014; 38(1):28-34.
- OECD. Health Policy Studies - Cancer Care: Assuring Quality to Improve Survival. Country note: Czech Republic [online]. Dostupný z WWW: http://www.oecd.org/els/health-systems/Cancer-Care-Czech-Republic-2013.pdf.
Zpracovali: Jakub Gregor, Tomáš Pavlík, Ondřej Májek, Lenka Šnajdrová, Ladislav Dušek (Institut biostatistiky a analýz MU)
13. 4. 2014 IBA MU
