Může člověk „chytit“ rakovinu?

Miliardy lidí na celém světě jsou nakaženy parazitickými červy neboli helminty. Asi není překvapivé, že většina těchto lidí žije v chudých zemích. Málokdo však ví, že helminti v těchto zemích způsobují většinu případů některých typů rakoviny. V odborném časopise Frontiers in Medicine byla právě publikována kolekce článků zabývajících se zhoubnými nádory, které souvisejí s parazitární infekcí [1]. Z nejnovějšího výzkumu, který se zabývá především prevencí a léčbou těchto onemocnění, by v budoucnu mohly vzejít i nové léčebné metody, které by právě helminty využívaly k boji se zhoubnými nádory.

Mezi helminty se řadí více než milion různých druhů červů. Spojuje je jediná vlastnost: parazitismus neboli cizopasnictví. „Helminti jsou velmi různorodí, všichni ale svému hostiteli nějakým způsobem škodí. V případě člověka mohou žít ve střevech, v močových cestách nebo i v krevním řečišti a způsobovat řadu onemocnění, od podvýživy až k selhávání orgánů,“ vysvětlila dr. Mónica Botelhová z portugalského Národního zdravotního ústavu (Instituto Nacional de Saúde), která je koeditorkou nejnovějšího výzkumu na toto téma.

V roce 2015 byl medializován poměrně bizarní případ HIV pozitivního pacienta nakaženého tasemnicí, která své vlastní nádorové buňky roznesla prakticky po celém těle svého hostitele [2]. Jedná se nicméně o dosud jediný zaznamenaný případ.

Již několik desítek let je však známo, že helminti mohou způsobit přeměnu normálních lidských buněk v buňky nádorové.

„Podle klasifikace WHO jsou pro člověka karcinogenní tři druhy helmintů,“ upřesnila dr. Botelhová (Pozn. 1). „Ve všech třech případech se jedná o motolice, jejichž latinský název Trematoda je odvozen od hrozivě vypadajících otvorů, které vyžírají ve vnitřnostech svého hostitele.“

„V endemických oblastech, zvláště pak v subsaharské Africe a v jihovýchodní Asii, motolice způsobují většinu případů zhoubných nádorů močového měchýře a jater,“ upozornil doc. Joachim Richter, který působí na Ústavu tropického lékařství berlínské Charité (Pozn. 2) a je druhým koeditorem výše uvedeného výzkumu. „Zhoubné nádory vznikají v místech infekce motolicí, což je typicky stěna močového měchýře nebo žlučové cesty uvnitř jater.“

Jak ale může parazitický červ vyvolat rakovinu? Podle nejnovějších poznatků to lze připsat způsobům, jakými se motolice živí a rozmnožují. „Motolice působí svému hostiteli opakovaná zranění tím, že se zavrtávají do jeho vnitřností a kladou vajíčka do stěny močového měchýře. To vše vede k chronickému zánětu, neboť organismus se neustále snaží způsobená zranění zahojit; to ovšem znamená, že dochází k intenzivnímu dělení buněk a že existuje velké množství příležitostí k nahromadění rakovinotvorných mutací během mnohaleté infekce,“ vysvětluje doc. Richter.

Aby toho nebylo málo, celou situaci ještě zhoršují výměšky motolic. „Motolice i jejich vajíčka vylučují proteiny, které ještě zhoršují již existující chronický zánět, takže dále podporují dělení buněk i růst krevních cév směrem k těmto buňkám,“ dodává doc. Richter.

Infekce motolicemi a časná stadia zhoubných nádorů se většinou neprojevují žádnými příznaky. Ačkoli léky proti cizopasným červům (tzv. anthelmintika) jsou běžně dostupné, pacienti často k lékaři přicházejí příliš pozdě. Naštěstí pro člověka mají motolice jednu zásadní slabinu: ve svém vývojovém cyklu potřebují mezihostitele, jimiž jsou sladkovodní plži.

„V Japonsku již byly motolice úspěšně eliminovány díky hospodářskému rozvoji a odvodnění problematických míst s hojným výskytem plžů,“ vysvětluje doc. Richter. „O vymýcení motolic usiluje i Thajsko, které dlouhodobě setrvává na předních místech pomyslného světového žebříčku, co se týče výskytu infekcí motolicemi i výskytu zhoubných nádorů žlučových cest. V některých rizikových zemích, jako je například Etiopie, však neexistuje koordinovaný program monitoringu nebo prevence zhoubných nádorů způsobených motolicemi, a právě těm je potřeba nejvíce pomoci.“

Dalším nečekaným zvratem v bizarním světě parazitických červů a zhoubných nádorů je nápad využívat helminty v léčbě rakoviny. „Mnozí parazité, včetně některých helmintů, jako je například motolice jaterní (Fasciola hepatica), v laboratorních podmínkách inhibují růst zhoubných nádorů. U jednoho druhu tasemnice (Pozn. 3) se dokonce spekuluje o tom, že lidé jí infikovaní mají nižší incidenci zhoubných nádorů,“ uvedla dr. Botelhová. „Existují totiž důkazy o tom, že proteiny vylučované touto tasemnicí i motolicí jaterní v laboratorních podmínkách likvidují nádorové buňky. Je možné, že tyto proteiny také posilují imunitní odpověď organismu na zhoubné nádory.“

„Dokonce i proteiny vylučované motolicemi, které v chudých zemích způsobují vznik zhoubných nádorů, by mohly být využity k léčbě jiných onemocnění: například proteiny podporující růst krevních cév by mohly pomáhat v hojení chronických ran u diabetiků, kuřáků či seniorů,“ uzavřela dr. Botelhová.

Poznámky překladatele

Jedná se o druhy Clonorchis sinensis, Opisthorchis viverrini a Schistosoma haematobium.
Charité – Universitätsmedizin Berlin je jedna z největších univerzitních nemocnic v Evropě a pyšní se špičkovou kvalitou zdravotní péče, lékařského výzkumu i výuky budoucích lékařů.
Jedná se o měchožila zhoubného (Echinococcus granulosus), který se v České republice vyskytuje jen vzácně.

Reference

Research Topic: Parasites and Cancer. Frontiers in Medicine 2018–2019.
Muehlenbachs A, Bhatnagar J, et al. Malignant transformation of Hymenolepis nana in a human host. New England Journal of Medicine 2015; 373(19): 1845–1852. doi: 10.1056/NEJMoa1505892.

Klíčová slova: tropičtí červi, parazitičtí červi, helminti, motolice, zhoubné nádory

25. 3. 2019 Tisková zpráva nakladatelství Frontiers

Zpět