U mužů s genetickou predispozicí k rakovině prostaty je zřejmě screening účinnější

Využití PSA testu (testu na zjištění koncentrace PSA v krvi) jakožto screeningové metody pro rakovinu prostaty je značně kontroverzní, neboť existuje mnoho mužů s vysokou hladinou PSA, kteří tímto onemocněním netrpí. PSA test nedokáže ani odlišit pacienty s rakovinou prostaty, jejichž onemocnění je agresivní, od těch, u kterých se nikdy neprojeví příznaky a nebudou potřebovat léčbu.

Odborníci se proto obávají, že populační screening pomocí PSA testu by mohl vést k tzv. „zbytečně diagnostikovaným“ (anglicky overdiagnosed*) případům rakoviny prostaty u celé řady mužů – a tedy i ke zbytečné léčbě, spočívající mj. v invazivní chirurgii, která může mít závažné vedlejší účinky.

Předběžné výsledky z nejnovější studie však ukazují, že počet případů zbytečné léčby by se dal výrazně omezit, kdyby se PSA testy zaměřily na muže, kteří jsou ve zvýšené míře ohroženi karcinomem prostaty kvůli tomu, že zdědili vadné geny BRCA1 nebo BRCA2. Genetické defekty v genu BRCA2 zvyšují u muže riziko rakoviny prostaty až sedmkrát, zatímco vadný gen BRCA1 zdvojnásobuje riziko vzniku tohoto onemocnění u mužů mladších 65 let.

Studie IMPACT je částečně financována britskou organizací Cancer Research UK a jejími koordinátory jsou vědci z britského Ústavu pro výzkum rakoviny (Institute of Cancer Research, ICR) a z Royal Marsden NHS Foundation Trust.

Počáteční fáze studie se zúčastnilo 300 mužů, z nichž 205 mělo pozitivní test na vadný gen BRCA1 nebo BRCA2. Výsledky z této fáze byly právě publikovány v odborném časopise British Journal of Urology International a vyplývá z nich, že screening u mužů s těmito vadnými geny by mohl zajistit časnější diagnózu agresivních karcinomů prostaty.

Účastníkům studie byl jedenkrát ročně proveden PSA test. Ti, kteří měli zvýšenou hladinu PSA, pak podstoupili biopsii, jejímž účelem bylo pátrat po rakovinných buňkách. Z provedených bioptických vyšetření vyšlo najevo, že rakovina prostaty se daleko častěji vyskytuje u mužů s vadnými geny BRCA než u těch, kteří mají normální variantu těchto genů. Rakovina prostaty byla diagnostikována celkem u 11 mužů, z nichž 9 vykazovalo vadné geny BRCA; zbývající dva pacienti měli „správnou“ variantu těchto genů.

Test na rakovinu prostaty vyšel pozitivně téměř u poloviny (48 %) bioptických vzorků, zatímco u všeobecné populace je procento biopsií s pozitivním výsledkem testu na rakovinu prostaty daleko nižší (pouhých 24 %). Ze studie dále vyšlo najevo, že 78 % nosičů vadných genů BRCA, u kterých byla diagnostikována rakovina prostaty, mělo středně rizikový nebo vysoce rizikový nádor, který vyžadoval léčbu.

S těmito výsledky ovšem kontrastují závěry populační screeningové studie ERSPC, která byla publikována loni v odborném časopise New England Journal of Medicine, a jejíž autoři zjistili, že pouze 35 % mužů, kteří byli diagnostikováni s rakovinou prostaty na základě PSA testu, mělo agresivní formu onemocnění, jež vyžadovalo léčbu.

Hlavním řešitelem studie je profesor Ros Eeles z ICR a Royal Marsden, který poznamenal: „Výsledky našeho výzkumu jsou dalším důkazem toho, že nosiči mutovaných genů BRCA jsou ohroženi agresivnější formou onemocnění. Ačkoli se zatím jedná o předběžné výsledky, zdá se, že screening pomocí PSA testu je přiměřeně účinný pro predikci potenciálně agresivních karcinomů prostaty u mužů, kterým hrozí zvýšené riziko tohoto onemocnění v důsledku genetické predispozice. Naše studie podporuje názor, že muži s mutacemi v genech BRCA by měli být bedlivěji sledováni.“

Ed Yong z britské organizace Cancer Research UK dodal: „Zjištění hladiny PSA může v řadě případů snížit riziko úmrtí na rakovinu prostaty. Na druhé straně je ale známo, že na každý zachráněný život připadá mnoho mužů, kteří podstupují zbytečné vyšetření a léčbu – včetně invazivní chirurgie, která může mít vážné vedlejší účinky. Z této nové studie vyplývá, že pokud by se pravidelné PSA testy prováděly jen u velmi specifické skupiny mužů, kterým hrozí obzvláště vysoké riziko rakoviny prostaty, dal by se výrazně omezit počet mužů, kteří podstupují zbytečnou léčbu. To je velice povzbudivý výsledek a budeme si muset počkat, zda se potvrdí i v navazujících studiích.“

Ed Yong závěrem uvedl: „Cancer Research UK doporučuje všem mužům, aby se poradili se svým lékařem, zda mají či nemají podstoupit PSA test. Některé nádory prostaty rostou pomalu a během života zřejmě nezpůsobí žádné potíže – zvláště pak nádory prostaty, které jsou u starších mužů poměrně běžné. V jiných případech však nádor roste agresivně a vyžaduje léčbu, ať už chirurgickou nebo radioterapeutickou.“

Studie IMPACT, která probíhá i nadále, bude sledovat celkem 1700 mužů po dobu nejméně pěti let.

Reference

1. Mitra, A.V., Bancroft, E.K. et al. (2010). Targeted prostate cancer screening in men with mutations in BRCA1 and BRCA2 detects aggressive prostate cancer: preliminary analysis of the results of the IMPACT study. BJU International DOI: 10.1111/j.1464-410X.2010.09648.x

Poznámka překladatele

* Anglický výraz overdiagnosis (stále častěji se používá český ekvivalent „zbytečná diagnóza“) označuje nádory, které by nebyly zachyceny ani léčeny, kdyby screeningový program neexistoval – a které by zřejmě ani neznamenaly ohrožení zdraví nebo života.

Klíčová slova: screening karcinomu prostaty, rakovina prostaty, genetická predispozice, prostatický specifický antigen (PSA)

10. 9. 2010 Cancer Research UK

Zpět