Aktuality a zajímavosti z onkologie

Ve zvláštním vydání časopisu Klinická onkologie byl publikován souhrn článků hodnotících celkovou situaci v oblasti prevence nádorových onemocnění v České republice. Kolektiv autorů se zaměřil nejen na popis současného stavu screeningových programů zhoubných nádorů v ČR, ale také kriticky poukázal na dosud slabá místa v protinádorové prevenci.

V hodnotách 5letého přežití vybraných onkologických diagnóz Česká republika v posledních několika letech dohání západní Evropu a výrazně se vymyká průměru ostatních postkomunistických zemí. Svědčí o tom nejnovější výsledky z mezinárodní studie CONCORD-2.

Nově vydaná publikace Světové zdravotnické organizace (WHO) si klade za cíl pomoci jednotlivým zemím v jejich úsilí o prevenci a kontrolu karcinomu děložního hrdla. Ačkoli se řadí mezi nejlépe preventabilní zhoubné nádory, karcinom děložního hrdla je v celosvětovém měřítku i nadále jednou z nejčastějších příčin úmrtí na rakovinu u žen: každoročně na něj umírá více než 270 000 žen, přičemž zhruba 85 % z těchto úmrtí je zaznamenáváno v rozvojových zemích.

DNA vakcína namířená proti mamaglobinu A, antigenu souvisejícímu s karcinomem prsu, je bezpečná a účinně vyvolává imunitní reakci u pacientek s metastatickým karcinomem prsu. Výsledky nejnovější studie byly právě publikovány v odborném časopise Clinical Cancer Research [1].

Ve vědeckém časopise Nature Medicine byla právě publikována studie [1], která částečně zpochybňuje současnou teorii o vzniku zhoubných nádorů tlustého střeva.

Dosud nejkomplexnější mezinárodní srovnání přežití onkologických pacientů, zahrnující země, v nichž žijí dvě třetiny světové populace, ukázala obrovské rozdíly v přežití v různých částech světa.

Nová studie Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny (IARC) ukázala, že jen v roce 2012 téměř půl milionu nově diagnostikovaných případů rakoviny souviselo s vysokým indexem tělesné hmotnosti (BMI).

V roce 2011 byly v zemích EU-28 zhoubné nádory (ZN) příčinou úmrtí [1] 1,281 mil. osob, což představovalo více než čtvrtinu ze všech úmrtí (26,3 %). Zatímco celkový počet úmrtí se během posledních deseti let mírně snížil (-0,5 %), počet úmrtí na ZN vzrostl o 6,3 % (z 1,206 mil. v roce 2002 na 1,281 mil. v roce 2011); přitom u žen byl zaznamenán o něco větší nárůst (+6,6 %) než u mužů (+6,0 %). Absolutní počet úmrtí na ZN však v roce 2011 zůstal vyšší u mužů (718 000 úmrtí) ve srovnání s ženami (563 000 úmrtí). V roce 2011 zhoubné nádory představovaly 37,1 % ze všech příčin úmrtí u obyvatel EU-28 mladších 65 let, zatímco u obyvatel EU-28 starších 65 let to bylo pouze 23,8 % ze všech příčin úmrtí.

Nadváha či obezita prokazatelně zvyšuje u mužů riziko zhoubných nádorů prostaty, konstatuje se ve zprávě, jejíž autoři vycházeli z průběžného a systematického hodnocení výsledků celosvětového výzkumu rakoviny prostaty. Nová zpráva zároveň vrhá pochybnost na dřívější důkazy o vzájemné souvislosti mezi vznikem karcinomu prostaty a některými složkami potravy.

Vyhlášení dne věnovaného karcinomu slinivky břišní je cestou, jak zvýšit obecné povědomí o mimořádně agresivním nádorovém onemocnění. Jeho cílem je ukončit opomíjení tohoto zákeřného onemocnění ve srovnání s ostatními více „medializovanými“ zhoubnými nádory a zvýšit informovanost veřejnosti. Dále pomoci tuto diagnózu zařadit mezi priority onkologického výzkumu. V letošním roce se tak 13. listopad poprvé stane Světovým dnem karcinomu slinivky břišní.

Aspirin a další nesteroidní protizánětlivé léky (NSA) chrání před vznikem kolorektálního karcinomu: v intestinálních kmenových buňkách, které nesou určitý mutovaný a dysfunkční gen, indukují biochemické dráhy, které vedou k apoptóze (programované buněčné smrti). K takovému závěru dospěli výzkumníci z amerického University of Pittsburgh Cancer Institute (UPCI), kteří publikovali výsledky své studie v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences [1].

Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) dnes informovala o vydání 4. revize Evropského kodexu proti rakovině, který byl vypracován za spoluúčasti Evropské komise.

Němečtí vědci potvrdili, že dodržuje-li člověk alespoň dvě z pěti hlavních doporučení pro zdravý životní styl, může snížit své riziko onemocnění rakovinou tlustého střeva.

Na letošním kongresu ESMO 2014 v Madridu byl prezentován souhrnný popis onkologické péče v České republice. Česká onkologická společnost ČLS JEP a Institut biostatistiky a analýz MU společně zdůraznily znepokojivý trend rostoucí zátěže české populace zhoubnými nádory, vysvětlily hlavní body Národního onkologického programu a probíhajících programů screeningu zhoubných nádorů a okomentovaly statistiky přežití českých onkologických pacientů.

Většinu prekanceróz děložního hrdla způsobuje devět subtypů lidského papilomaviru (HPV). Mezinárodní výzkumný tým proto v současné době testuje vakcínu, která by mohla účinněji chránit proti vzniku karcinomu děložního hrdla. Výsledky dosavadního výzkumu byly právě publikovány v Cancer Epidemiology, Biomarkers & Prevention (1), oficiálním časopise Americké asociace pro výzkum rakoviny (American Association for Cancer Research, AACR).

Podle nově zveřejněných dat Národního onkologického registru (NOR) se během let 2005 až 2011 v České republice rapidně zvýšil počet pacientů se zhoubným nádorem prostaty. V roce 2005 bylo hlášeno 4 964 nových pacientů, zatímco v roce 2011 již 6 965.

Celosvětová onkologická zátěž i nadále roste, jak začátkem letošního roku uvedla IARC. Česká republika není výjimkou, počty onkologických pacientů se zvyšují i u nás. Jak jsme na tom ale ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi, potažmo ve srovnání se zbytkem světa?

Díky zvacím dopisům chodí na screeningová vyšetření letos více lidí než v loňském roce. Velký zájem je o mamografická vyšetření (mamografický screening), výrazně vzrostl i počet provedených screeningových kolonoskopií (kolorektální screening). Program cervikálního screeningu se však i nadále potýká s nezájmem oslovené populace žen.

Ženy v postmenopauze, které se během posledních čtyř let věnovaly pravidelné tělesné aktivitě odpovídající alespoň čtyřem hodinám chůze týdně, mají nižší riziko vzniku invazivního karcinomu prsu ve srovnání s ženami, které během téže doby cvičily méně. Takový je závěr studie, která byla publikována v odborném časopise Cancer Epidemiology, Biomarkers & Prevention [1].

Ministerstvo zdravotnictví ČR zveřejnilo první výsledky adresného zvaní českých občanů ke screeningu zhoubných nádorů v rámci projektu „Systém podpory prevence vybraných nádorových onemocnění v ČR – screeningové programy“.

Evropská onkologická společnost (ESMO), což je celoevropská asociace zastupující odborníky z oblasti klinické onkologie, vyjádřila obavu, že navrhované nařízení EU o ochraně osobních údajů údajů (1) by mohlo fakticky zablokovat onkologický výzkum v Evropě a zároveň přidat další zátěž lékařům i onkologickým pacientům.

Z dopisů, jimiž zve VZP své klienty na tři typy preventivních onkologických prohlídek, mají největší ohlas pozvánky na kolorektální screening. Při tom mohou lékaři vyloučit či v raném stadiu odhalit rakovinu tlustého střeva a konečníku. Za první čtyři měsíce letošního roku přišlo na tyto prohlídky bezmála o třetinu více lidí než ve stejném období roku 2013.

Sestavili jsme přehled nejvýznamnějších publikací zabývajících se různými aspekty onkologické péče v ČR.

Institut biostatistiky a analýz MU ve spolupráci s Kanceláří poslance Evropského parlamentu RNDr. Pavla Poce, statutárním městem Brnem, United European Gastroenterology, Asociací evropských lig proti rakovině (ECL) a dalšími partnery uspořádal třetí ročník tradiční konference Evropské dny kolorektálního karcinomu.

Na počátku roku 2014 byly publikovány dvě odborné studie [1, 2], které analyzují přežití onkologických pacientů v ČR a v Evropě. Přežití pacientů je jedním z klíčových parametrů v hodnocení výsledků onkologické péče a tedy i naplňování Národního onkologického programu. Velmi pozitivní zprávou z obou studií je, že se výsledky české onkologické péče v tomto smyslu u většiny diagnóz zlepšují, a to jak v čase, tak i ve srovnání s dalšími evropskými zeměmi. Na druhé straně je třeba významně posílit oblast prevence a včasného záchytu méně pokročilých onemocnění a v neposlední řadě i dostupnost diagnostické a léčebné péče v rámci jednotlivých regionů ČR.

Jak se v posledních letech zlepšila léčba onkologických pacientů. Právě o tom v rozhovoru s Helenou Šulcovou na Radiožurnálu mluvil předseda České onkologické společnosti Jiří Vorlíček.

Kouření je jedním z nejvýznamnějších rizikových faktorů pro vznik většiny nádorových onemocnění. Mnoho zemí, zejména evropských, si tento fakt uvědomuje a přijímá řadu opatření k tomu, aby prevalenci tohoto jevu ve společnosti snížily a dosáhly nejen zlepšení zdravotního stavu obyvatel, ale také i úspor za léčbu nemocí souvisejících s kouřením. Jak ukazují mezinárodní studie a srovnání, Česká republika k nim bohužel v žádném případě nepatří.

Italská skupina pro mamografický screening (GISMa) a italské Národní centrum pro monitoring screeningu (ONS) ve spolupráci s dalšími partnery uspořádaly koncem ledna 2014 v italské Bologni seminář, který se znovu zabýval otázkou, zda prokázané přínosy skutečně převažují nad potenciálními riziky mamografického screeningu.

Výrazně zvýšené riziko nejčastějšího typu karcinomu prsu je u mladých žen, které vykouří zhruba balíček cigaret denně, a to po dobu deseti let či déle. Takový je závěr analýzy publikované v odborném časopise Cancer [1], který vydává Americká onkologická společnost (American Cancer Society, ACS). Studie poukazuje na to, že zvýšená pravděpodobnost výskytu rakoviny prsu je dalším zdravotním rizikem, které mladé kuřačky dobrovolně podstupují.

Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) – specializovaná agentura Světové zdravotnické organizace (WHO) – dnes oznámila vydání knihy World Cancer Report 2014, která vznikla na základě spolupráce více než 250 předních odborníků na onkologii z více než 40 zemí. Nejnovější World Cancer Report se zabývá mnoha aspekty onkologického výzkumu i boje proti rakovině.