Česká republika se v onkologické prevenci stává součástí vyspělé Evropy
Po mnoha letech negativních zpráv to na první pohled vypadá, že Česká republika začíná sklízet první úspěchy v náročném boji s nádorovými onemocněními. Podařilo se nastartovat celopopulační adresné zvaní do preventivních screeningových programů, incidence většiny diagnóz, včetně těch nejrozšířenějších, je stabilizována, prodlužuje se dlouhodobé přežití pacientů. V žádném případě to ale neznamená, že by před českou onkologickou péčí neležely výzvy, které je třeba řešit a které stále mohou ovlivňovat životy desetitisíců současných i budoucích onkologických pacientů.
Mnoho pozitivních slov zaznělo na adresu české onkologie i na čtvrtém ročníku mezinárodní konference European Colorectal Cancer Days. Ta se konala na konci května v Brně a jejími hlavními pořadateli byli poslanec Evropského parlamentu RNDr. Pavel Poc, Institut biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity, Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, United European Gastroenterology (UEG) a Asociace evropských lig proti rakovině (ECL). Ačkoli hlavním tématem konference byla problematika prevence a léčby zhoubných nádorů tlustého střeva a konečníku, mnoho příspěvků a diskuzí přesahovalo rámec této diagnózy. Celý jeden odpolední blok byl například věnován novému Evropskému kodexu proti rakovině a v neposlední řadě byly také prezentovány a hodnoceny výsledky českého projektu adresného zvaní do tří národních programů screeningu karcinomu prsu, kolorekta a hrdla děložního.
Nejpalčivějším problémem českého programu screeningu zhoubných nádorů tlustého střeva a konečníku je bohužel i nadále nízká účast cílové populace. V rámci projektu adresného zvaní každý občan nad 50 let, který se preventivního programu dosud neúčastnil, dostal do poštovní schránky pozvánku k vyšetření. Výsledky po prvním roce tohoto projektu, který je dle slov ministra zdravotnictví MUDr. Svatopluka Němečka nejmasivnější preventivní intervencí v historii českého zdravotnictví, dávají naději, že se podaří dostat významnější část české populace do ordinací praktických lékařů a gastroenterologů. V roce 2014 bylo na screening kolorektálního karcinomu pozváno přes 1,5 milionu osob a téměř 15 % pozvaných se na screeningové vyšetření opravdu dostavilo. V České republice – na rozdíl od většiny ostatních evropských zemí – mají klienti možnost volby mezi testem na okultní krvácení do stolice (TOKS) nebo primární screeningovou kolonoskopií. Podle expertních odhadů dosáhlo pokrytí cílové populace v roce 2014 hodnoty 32,5 %. Vzhledem k tomu, že projekt adresného zvaní pokračuje intenzivně i letošním roce, lze doufat, že účast českých občanů v prevenci kolorektálního karcinomu brzy dosáhne úrovně, která významně ovlivní incidenci i mortalitu tohoto onemocnění na celopopulační úrovni.
Otázka účinné motivace cílové populace k účasti ve screeningu však zcela jistě není problematika pouze česká, jak ostatně ukázala konference ECCD i předkonferenční workshop pořádaný UEG. S tímto problémem se více či méně úspěšně snaží vypořádat každá evropská země, a to ve zcela jiných legislativních, ekonomických, kulturních a sociodemografických podmínkách. Liší se nabízené metody vyšetření i způsob zvaní občanů, existují snahy o propagaci onkologické prevence i v hůře oslovitelných skupinách populace (sociálně slabší, imigranti apod.). Zarážející rozdíly v pokrytí cílové populace screeningem existují dokonce i v rámci jednotlivých zemí, ať už se jedná o okresy ČR nebo italské regiony. Deklarovaný cíl Evropské komise z roku 2010 (snižování nerovností v oblasti zdraví v Evropské unii) se tak minimálně v dostupnosti screeningu kolorektálního karcinomu bohužel zatím nedaří příliš naplnit.
Atraktivitu kolorektálního screeningu by mohly mj. zvýšit nové metody vyšetření tlustého střeva, které jsou méně invazivní a nevyžadují pro běžného klienta nepříliš příjemnou manipulaci se stolicí. Patří mezi ně např. CT kolonografie nebo kapslová endoskopie, které byly na kongresu prezentovány českými i zahraničními odborníky. Odborné studie zaměřené na nákladovou efektivitu a další aspekty však ukazují, že je v současné době nelze použít jako primární screeningovou metodu, ale pouze jako doplňkové k běžně používaným TOKS a kolonoskopii. Navíc jakákoliv „virtuální“ metoda vyšetření postrádá jednu z hlavních výhod klasické kolonoskopie – možnost okamžitého odstranění adenomových polypů a prekancerózních lézí.
Vraťme se ale do současnosti české onkologie, v níž je vedle hodnocení dobrých zpráv třeba řešit i existující problémy, mezi něž patří například již zmíněné velké regionální rozdíly v pokrytí cílové populace, což svědčí mj. o rozdílném přístupu praktických lékařů k prevenci. Zásadní je i otázka léčby; mnoho pacientů s pokročilým onemocněním se stále nedostane k léčbě v komplexních onkologických centrech a podstupuje náročnou terapii v místních zdravotnických zařízeních, která s ní nemají srovnatelné množství zkušeností. Vyléčeným pacientům je nutné věnovat velkou pozornost kvůli potenciálnímu vzniku opakovaných malignit, vždyť již téměř pětina kolorektálních karcinomů je diagnostikována jako další primární nádor a téměř polovina z nich jsou pokročilá onemocnění. K plánování efektivnější zdravotní péče je ale také vhodné využívat existující datové zdroje a umět spojit (samozřejmě anonymizované) informace obsažené např. v Národním onkologickém registru, nemocničních informačních systémech a v registrech plátců zdravotní péče. Zde už se ale nepohybujeme v oblasti klinické, ale legislativní.
Bezprostředně na konferenci navazoval workshop ECL, na který se sjelo 28 mladých lidí z různých zemí Evropské unie, aby společně diskutovali možnosti účinné propagace nového Evropského kodexu proti rakovině. Dr. Wendy Yaredová, ředitelka ECL, zdůraznila význam onkologické prevence již od mládí a apelovala na přítomné „ambasadory“ ve věku mezi 18 a 30 lety, aby společně vymysleli účinné a neotřelé způsoby, jak dostat principy nového kodexu do povědomí lidí, zvláště pak mládeže. Všichni přítomní se shodli na tom, že s výchovou ke zdravému životnímu stylu je potřeba začít již u předškolních dětí a že současné poznatky z oblasti protinádorové prevence by měly být přirozenou součástí výuky ve školách. Při šíření osvěty je však zcela nezbytné brát v potaz specifika různých věkových skupin dětí a mládeže. Silně ohroženou skupinou ve smyslu expozice novým rizikovým faktorům jsou zvláště teenageři, neboť právě v tomto věku se často utvářejí návyky přetrvávající po celý život. Právě tuto skupinu lze velmi účinně oslovit prostřednictvím moderních komunikačních prostředků; zbývá už jen vypracovat kampaň, která by tuto věkovou skupinu zaujala natolik, aby se s principy nového kodexu ztotožnila. Vzájemná spolupráce a diskuse má pokračovat i v budoucnu; lze jen doufat, že workshop nastartoval skutečně efektivní platformu pro šíření osvěty v oblasti prevence zhoubných nádorů mezi evropskou mládeží.
Klíčová slova: kolorektální screening, screeningová kolonoskopie, test okultního krvácení do stolice (TOKS)
22. 6. 2015 IBA MU
