Nádorová onemocnění ve starším věku

V odborném časopise European Journal of Cancer Care byla letos publikována studie, která hodnotí epidemiologii nejčastěji se vyskytujících zhoubných nádorů u českých seniorů [1]. Přední čeští onkologové a jejich spolupracovníci analyzovali údaje z Národního onkologického registru ČR [2] z období 2006–2010 o onkologických pacientech starších 70 let. Obdobná analýza byla provedena na údajích z období 2008–2012 a publikována formou samostatné kapitoly v knize Geriatrická onkologie [3].

V obou analýzách byly hodnoceny epidemiologické parametry deseti nejčastěji se vyskytujících typů zhoubných nádorů (ZN):

• ZN tlustého střeva a konečníku (C18–C20)
• ZN slinivky břišní (C25)
• ZN hlavy a krku (C00–C14, C30–C32)
• ZN plíce (C34)
• ZN prsu u žen (C50)
• ZN prostaty (C61)
• ZN ledviny (C64)
• ZN žaludku (C16)
• zhoubný melanom kůže (C43)
• gynekologické ZN (C53–C56)

Onkologickou zátěž starší populace dobře vystihuje věkově specifická incidence jednotlivých typů ZN. Věk je pro vznik většiny ZN jedním z nejvýznamnějších rizikových faktorů, což se odráží na všech sledovaných diagnózách (obr. 1).

Obrázek 1: Věkově specifická incidence zhoubných nádorů, období 2008–2012 (kliknutím obrázek zvětšíte).
Zdroj: Národní onkologický registr ČR

Výsledky obou analýz [1, 3] se liší jen mírně, v hlavních závěrech se shodují:

• Celková incidence ZN ve věkové skupině nad 70 let roste (v letech 2008–2012 průměrně o 1,8 % ročně).
• Pacienti nad 70 let představují více než 40 % z celkové incidence a přibližně 50 % z celkové mortality ZN.
• Onkologičtí pacienti starší 70 let mají významnou tendenci k vyšší mortalitě a kratšímu přežití než mladší pacienti.

První studie [1] navíc poukázala na to, že neexistují standardní léčebná doporučení pro starší populaci v důsledku jejího nedostatečného zastoupení v klinických studiích. Vodítkem pro léčebná rozhodnutí a stanovení komplexního plánu péče mají být geriatrická hodnocení, která umožňují rozdělit pacienty na schopné podstoupit standardní léčbu, vyžadující adaptovanou léčbu nebo indikované k paliativnímu přístupu. Chybí však studie potvrzující přínos tohoto postupu v porovnání s rutinní onkologickou praxí. Podle autorů je proto urgentně zapotřebí iniciovat klinické studie zaměřené na onkologické pacienty vyšších věkových kategorií.

Demografické stárnutí a s ním související neustále rostoucí onkologická zátěž většiny ekonomicky vyspělých států nutí vlády i vedení zdravotnictví vyspělých zemí věnovat zhoubným nádorům patřičnou pozornost. Základem všech analýz léčebné péče jsou ovšem kvalitní epidemiologická data, která jsou v případě onkologických pacientů v České republice sbírána a vyhodnocována na základě Národního onkologického registru ČR [2]. Registr je jednou z klíčových částí Národního onkologického programu ČR a umožňuje mj. hodnocení epidemiologické zátěže, její predikce i hodnocení přežití onkologických pacientů.

Reference

1. Petera J, Dušek L, Sirák I, Soumarová R, Jarkovský J. Cancer in the elderly in the Czech Republic. European Journal of Cancer Care 2015; 24(2): 163–178. doi: 10.1111/ecc.12287.
2. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR: Národní onkologický registr (NOR) [9. 9. 2014]. http://www.uzis.cz/registry-nzis/nor
3. Dušek l, Petera J, Malúšková D, Mužík J, Pavlík T, Jarkovský J, Koptíková J, Gregor J, Abrahámová J. Epidemiologie zhoubných nádorů u seniorů. In: Matějovská Kubešová H, Kiss I et al. Geriatrická onkologie. Praha: Mladá fronta 2015, p. 47–64. ISBN 978-80-204-3738-9

Klíčová slova: starší populace, zhoubné nádory, věkově specifická incidence zhoubných nádorů

27. 10. 2015 IBA MU

Zpět