Aktuality
6. 1. 2025 Dušek: Počet záchytu nádorů ve vyšším stadiu je alarmující. Když nic neuděláme, situaci neufinancujeme
Zatímco v předchozích letech Česko v incidenci a mortalitě nádorových onemocnění „vedlo“, dnes je na tom v těchto statistikách mnohem lépe. Horší je to se záchytem onemocnění v pozdějším stádiu, který navzdory probíhajícím screeningům zůstává vysoký. Cenou za to je nízká šance na vyléčení a vysoká ekonomická zátěž. „Jestli něco neuděláme, tak nás čeká situace, kterou nebudeme schopni ufinancovat,“ varoval na 2. ročníku Evropské onkologické konference Zdravotnického deníku ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek.
23. 12. 2024 Česká onkologická péče ve screeningu dominuje, v primární prevenci pokulhává. Inspirovat nás může řada zemí
Země střední a východní Evropy se potýkají s větším počtem nerovností v poskytování onkologické péče a prevence. Aby se snížila zátěž, kterou rakovina představuje pro jednotlivce, výdaje na zdravotnictví a společnost, měly by země přijmout důraznější opatření. Zatímco v některých oblastech je Česko průkopníkem, v jiných by se mohlo zlepšit. Na Evropské onkologické konferenci Zdravotnického deníku to řekl ředitel Masarykova onkologického ústavu (MOÚ) profesor Marek Svoboda.
16. 12. 2024 Regionální onkologická centra potřebují rozšíření terapeutických možností
Vytvoření sítě komplexních onkologických center (KOC) bylo svého času vizionářským počinem. Při stoupající prevalenci onkologických pacientů ale není možné, aby byli všichni léčeni a trvale sledováni v KOC.
Nádorová onemocnění ve starším věku
Stárnoucí populace se stává aktuálním problémem onkologické péče v rozvinutých zemích. U starších onkologických pacientů je nezbytné přihlížet ke specifikům této populace. Dosud však neexistují standardní léčebná doporučení pro starší populaci, neboť vyšší věkové kategorie nejsou dostatečně zastoupeny v klinických studiích.
V odborném časopise European Journal of Cancer Care byla letos publikována studie, která hodnotí epidemiologii nejčastěji se vyskytujících zhoubných nádorů u českých seniorů [1]. Přední čeští onkologové a jejich spolupracovníci analyzovali údaje z Národního onkologického registru ČR [2] z období 2006–2010 o onkologických pacientech starších 70 let. Obdobná analýza byla provedena na údajích z období 2008–2012 a publikována formou samostatné kapitoly v knize Geriatrická onkologie [3].
V obou analýzách byly hodnoceny epidemiologické parametry deseti nejčastěji se vyskytujících typů zhoubných nádorů (ZN):
- ZN tlustého střeva a konečníku (C18–C20)
- ZN slinivky břišní (C25)
- ZN hlavy a krku (C00–C14, C30–C32)
- ZN plíce (C34)
- ZN prsu u žen (C50)
- ZN prostaty (C61)
- ZN ledviny (C64)
- ZN žaludku (C16)
- zhoubný melanom kůže (C43)
- gynekologické ZN (C53–C56)
Onkologickou zátěž starší populace dobře vystihuje věkově specifická incidence jednotlivých typů ZN. Věk je pro vznik většiny ZN jedním z nejvýznamnějších rizikových faktorů, což se odráží na všech sledovaných diagnózách (obr. 1).
Obrázek 1: Věkově specifická incidence zhoubných nádorů, období 2008–2012 (kliknutím obrázek zvětšíte).
Zdroj: Národní onkologický registr ČR
Výsledky obou analýz [1, 3] se liší jen mírně, v hlavních závěrech se shodují:
- Celková incidence ZN ve věkové skupině nad 70 let roste (v letech 2008–2012 průměrně o 1,8 % ročně).
- Pacienti nad 70 let představují více než 40 % z celkové incidence a přibližně 50 % z celkové mortality ZN.
- Onkologičtí pacienti starší 70 let mají významnou tendenci k vyšší mortalitě a kratšímu přežití než mladší pacienti.
První studie [1] navíc poukázala na to, že neexistují standardní léčebná doporučení pro starší populaci v důsledku jejího nedostatečného zastoupení v klinických studiích. Vodítkem pro léčebná rozhodnutí a stanovení komplexního plánu péče mají být geriatrická hodnocení, která umožňují rozdělit pacienty na schopné podstoupit standardní léčbu, vyžadující adaptovanou léčbu nebo indikované k paliativnímu přístupu. Chybí však studie potvrzující přínos tohoto postupu v porovnání s rutinní onkologickou praxí. Podle autorů je proto urgentně zapotřebí iniciovat klinické studie zaměřené na onkologické pacienty vyšších věkových kategorií.
Demografické stárnutí a s ním související neustále rostoucí onkologická zátěž většiny ekonomicky vyspělých států nutí vlády i vedení zdravotnictví vyspělých zemí věnovat zhoubným nádorům patřičnou pozornost. Základem všech analýz léčebné péče jsou ovšem kvalitní epidemiologická data, která jsou v případě onkologických pacientů v České republice sbírána a vyhodnocována na základě Národního onkologického registru ČR [2]. Registr je jednou z klíčových částí Národního onkologického programu ČR a umožňuje mj. hodnocení epidemiologické zátěže, její predikce i hodnocení přežití onkologických pacientů.
Reference
- Petera J, Dušek L, Sirák I, Soumarová R, Jarkovský J. Cancer in the elderly in the Czech Republic. European Journal of Cancer Care 2015; 24(2): 163–178. doi: 10.1111/ecc.12287.
- Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR: Národní onkologický registr (NOR) [9. 9. 2014]. http://www.uzis.cz/registry-nzis/nor
- Dušek l, Petera J, Malúšková D, Mužík J, Pavlík T, Jarkovský J, Koptíková J, Gregor J, Abrahámová J. Epidemiologie zhoubných nádorů u seniorů. In: Matějovská Kubešová H, Kiss I et al. Geriatrická onkologie. Praha: Mladá fronta 2015, p. 47–64. ISBN 978-80-204-3738-9
Klíčová slova: starší populace, zhoubné nádory, věkově specifická incidence zhoubných nádorů
27. 10. 2015 IBA MU