Nikdy není pozdě přestat s kouřením. Ani pro pacientky s rakovinou prsu

Do studie bylo zařazeno více než 20 600 žen s anamnézou karcinomu prsu. Je to jedna z nejrozsáhlejších studií zaměřených na přežití pacientek s karcinomem prsu v souvislosti s jejich kuřáckými návyky, a zároveň vůbec první studie, která se zabývá kuřáckými návyky před a po diagnóze karcinomu prsu.

„Naše studie poukazuje na důsledky, které mohou očekávat aktivní kuřačky a bývalé kuřačky s anamnézou karcinomu prsu,“ vysvětlil dr. Michael Passarelli, specialista na epidemiologii zhoubných nádorů z UCSF School of Medicine. „Přibližně desetina pacientek s rakovinou prsu kouří i po diagnóze zhoubného nádoru. Výsledky naší studie by pro ně měly být dalším důvodem, proč s kouřením přestat.“

Výsledky pocházejí z Collaborative Breast Cancer and Women’s Longevity Study, kterou společně realizovaly Wisconsinská univerzita (University of Wisconsin), Dartmouth College a Harvardova univerzita (Harvard University). Tato observační (pozorovací) studie vyčíslila u žen s anamnézou karcinomu prsu dlouhodobý přínos skoncování s kouřením. Účastnice studie byly sledovány průměrně po dobu 10 let od diagnózy karcinomu prsu a výzkumníci pak vzájemně srovnali příčiny úmrtí mezi čtyřmi skupinami žen:

• ženy, které nikdy nekouřily,
• ženy, které kouřily, ale přestaly ještě před diagnózou karcinomu prsu,
• ženy, které kouřily, ale přestaly až po diagnóze karcinomu prsu,
• ženy, které nepřestaly s kouřením ani po diagnóze karcinomu prsu.

Věkové rozmezí účastnic studie bylo 20–79 let, u všech byl v letech 1998–2008 diagnostikován lokalizovaný nebo invazivní karcinom prsu.

Pacientky v dotaznících uváděly mj. informaci o tom, zda během svého života vykouřily alespoň 100 cigaret, dále věk, ve kterém začaly kouřit, a také průměrný počet vykouřených cigaret denně. Autoři brali v úvahu i významné rizikové faktory, které by mohly ovlivnit přežití, jako byla zejména konzumace alkoholu a index tělesné hmotnosti (BMI).

Do roku 2010 zemřelo celkem 6 778 účastnic studie, přičemž nejčastějšími příčinami úmrtí byly karcinom prsu a kardiovaskulární onemocnění.

Ženy, které kouřily rok před diagnózou karcinomu prsu, měly vyšší riziko úmrtí na karcinom prsu, zhoubný nádor dýchacích cest, jiné respirační onemocnění nebo kardiovaskulární onemocnění ve srovnání s ženami, které nikdy nekouřily. Nejvyšší riziko úmrtí v důsledku onemocnění karcinomem prsu bylo pozorováno u dlouholetých kuřaček, u silných kuřaček a také u bývalých kuřaček, které přestaly kouřit méně než 5 let před diagnózou karcinomu prsu.

Přibližně desetina pacientek nepřestala kouřit ani po diagnóze zhoubného nádoru, a právě tyto ženy měly vyšší pravděpodobnost úmrtí na karcinom prsu ve srovnání s ženami, které nikdy nekouřily nebo které kouřit přestaly, upozornili autoři studie. Ženy, které po diagnóze karcinomu prsu přestaly kouřit, měly nižší úmrtnost na karcinom prsu a zhoubné nádory dýchacích cest ve srovnání s ženami, které kouřit nepřestaly.

„Odvykání kouření by mělo být považováno za součást onkologické léčby,“ zdůraznil dr. Passarelli. „Přední výzkumné a klinické organizace již delší dobu vybízejí onkology, aby kuřácké návyky svých pacientů likvidovali se stejným odhodláním, jako léčí jejich zhoubné nádory.“

Reference

1. Passarelli MN, Newcomb PA, et al. Cigarette smoking before and after breast cancer diagnosis: mortality from breast cancer and smoking-related diseases. Journal of Clinical Oncology 2016. doi: 10.1200/JCO.2015.63.9328

Klíčová slova: odvykání kouření, rakovina prsu, přežití

26. 1. 2016 Tisková zpráva University of California San Francisco (UCSF)

Zpět