Existuje příčinná souvislost mezi pitím alkoholu a vznikem zhoubných nádorů
Přehledový článek profesorky Jennie Connorové z novozélandské University of Otago podporuje tvrzení, že existuje příčinná souvislost mezi konzumací alkoholu a vznikem zhoubných nádorů v sedmi různých místech lidského těla: v ústní části hltanu (orofaryngu), v hrtanu, v jícnu, v játrech, v tlustém střevě, v konečníku a v ženském prsu.
Je to silnější tvrzení než dosud uznávaná souvislost mezi konzumací alkoholu a vznikem zhoubných nádorů. „Souvislost“ znamená, že existuje nějaký blíže neurčený vztah mezi dvěma proměnnými. „Příčinná souvislost“ v tomto případě znamená, že existují důkazy o tom, že konzumace alkoholu přímo způsobuje vznik zhoubných nádorů. Přehledový článek prof. Connorové byl nedávno publikován v odborném časopise Addiction [1].
Tvrzení o příčinné souvislosti podpořily důkazy o vztahu dávka-odpověď a o částečném snížení rizika po snížení konzumace alkoholu. Zároveň byla provedena statistická adjustace výsledků s ohledem na další faktory, které by mohly vysvětlovat souvislost, a potvrzena specifita souvislosti u konkrétních typů zhoubných nádorů.
Epidemiologické důkazy pro tyto závěry pocházejí z rozsáhlých přehledových studií, které v posledních 10 letech společně uskutečnily Světový fond pro výzkum rakoviny (World Cancer Research Fund, WCRF), Americký ústav pro výzkum rakoviny (American Institute for Cancer Research, AICR), Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (International Agency for Research on Cancer, IARC) a skupina označovaná jako Global Burden of Disease Alcohol Group. Důkazy se opírají rovněž o nejnovější rozsáhlou metaanalýzu, kterou loni uskutečnil dr Bagnardi se svými kolegy [2], a která je postavena na metaanalýzách účinku alkoholu na jednotlivé typy nádorů.
Prof. Connorová ve svém článku upozorňuje, že jen v roce 2012 způsobil alkohol přibližně půl milionu úmrtí na zhoubné nádory, což je 5,8 % ze všech úmrtí na zhoubné nádory v celosvětovém měřítku. Jak se dá předpokládat, nejvyšší riziko hrozí nejnáruživějším konzumentům alkoholu. Značnou epidemiologickou zátěž však vykazují i lidé, jejichž konzumace alkoholu je klasifikována jako nízká či umírněná.
Článek prof. Connorové rovněž upozorňuje na to, že současné důkazy o tom, že umírněné pití alkoholu chrání před kardiovaskulárními onemocněními, nejsou dostatečně silné.
Reference
- Connor J. Alcohol consumption as a cause of cancer. Addiction 2016. doi: 10.1111/add.13477
- Bagnardi V, Rota M, et al. Alcohol consumption and site-specific cancer risk: a comprehensive dose-response meta-analysis. British Journal of Cancer 2015. doi: 10.1038/bjc.2014.579
Klíčová slova: alkohol, zhoubné nádory, příčinná souvislost
22. 7. 2016 Tisková zpráva University of Otago
