Čeští lékaři vyhlásili rakovině válku: chtějí prohlédnout tisíce lidí.

"Jde o poměrně masové akce jak z hlediska zdravotních zařízení, tak cílové skupiny," říká náměstek ministryně zdravotnictví Marek Šnajdr.

Odborníci očekávají, že se tak změní podivný poměr mezi Českem a Evropou. Máme sice srovnatelnou péči, ale kvůli tomu, že Češi nechodí na preventivní prohlídky, najde lékař často nádor až v pokročilém stadiu, když už je naděje na uzdravení malá.

Dokládají to nejnovější čísla švédského Karolinska Institut, který zmapoval dostupnost onkologické péče a délku dožití pacientů. Nejsme na tom nejlépe – ve Švédsku dlouhodobě přežívá 60,3 procenta mužů a žen 61,7 procenta, u nás přežije 49,3 procenta žen a mužů ještě méně – jen 37,7 procenta.

Lékaři budou u "zdravých" lidí hledat nejvážnější nádorová onemocnění, v jejichž výskytu porážíme celou Evropu. V případě rakoviny tlustého střeva a konečníku u mužů stojíme na první příčce také ve světě.

I když se v mnoha onkologických disciplínách můžeme se sousedními státy srovnávat, v jednom prohráváme – chodíme k lékaři až v okamžiku, kdy už je pozdě.

Typickým příkladem je právě rakovina tlustého střeva a konečníku. Každý rok je více než polovina nově hlášených onemocnění zachycena až v pokročilém stavu.

"Neustále a dokola opakuji, docházejte pravidelně na analýzu krve ve stolici. Je to nejlehčí způsob, jak pojmout podezření, že se něco děje," říká Zdeněk Dienstbier, onkolog a předseda Ligy proti rakovině. Ta chce letos oslovit především muže.

"O tom, jak bude kampaň vypadat, teprve jednáme. Zaměříme se především na sportovce, hasiče a další spolky, kde se muži organizují," říká zástupkyně Ligy Jitka Bajgarová.

Čísla jsou neúprosná. Ročně onemocní rakovinou 67 tisíc Čechů. Každý rok nádory zahubí 28 tisíc obyvatel. Jako by každých dvanáct měsíců bylo z mapy vymazáno město velké jako severočeský Litvínov.

V současné době mají čeští onkologové v péči 380 tisíc pacientů. O tom, kolik z nich má naději na vyléčení, rozhoduje čas, kdy přicházejí k lékaři.

Jen pro zajímavost. Všeobecná zdravotní pojišťovna, která je v zemi největší, si loni vyhradila na preventivní onkologický program dva miliony korun. Pro tisícikorunový příspěvek si však přišly jen dvě stovky jejích klientů.

"Není to ani jedno promile našich pojištěnců. Z preventivního programu Přijďte včas tak bylo čerpáno 204 000 korun," říká mluvčí Jiří Rod. "Není nic účinnějšího než adresné zvaní – to platí na celém světě. Kampaně s letáky jsou skvělá věc, ale nenahradí osobní dopisy. To je zásadní," míní předseda České gynekologické společnosti Vladimír Dvořák.

Před dvěma lety to vyzkoušela Všeobecná zdravotní pojišťovna. Pozvánky na vyšetření prsu poslala šesti stovkám žen, které této možnosti v uplynulých třech letech nevyužily. Osobní dopis přilákal na mamograf sto tisíc žen. "Naprostá většina byla na vyšetření poprvé," doplňuje Rod. Tuto šanci dnes využívá každá druhá.

Letos ministerstvo zdravotnictví navíc ruší horní hranici 69 let pro úhradu vyšetření prsu. Tato změna však zatím čeká na schválení. Je v zákonu o zdravotních službách, který zatím nebyl Sněmovnou přijat. Ministryně zdravotnictví Daniela Filipiová (ODS) jej chce prosadit do letošního léta.

Účast českých žen na mamografickém screeningu

Na co máme nárok

• Od 18 let jednou za dva roky preventivní prohlídka u praktického lékaře, její součástí je onkologická prevence, včetně vyšetření kůže a konečníku, u mužů varlat a u žen prsou.
• Od 50 let věku jednou za dva roky standardizovaný test na krvácení ve stolici Hemokult.
• Ženy od 15 let věku každý rok gynekologická prevence, ženy od 45 do 69 let jednou za dva roky preventivní mamografické vyšetření mléčné žlázy.

Co lékaři ještě doporučují

• Muži nad 50 let by měli absolvovat vyšetření prostaty.
• Muži i ženy v 50. roce by měli absolvovat kolonoskopické vyšetření na rakovinu tlustého střeva.
• Dívky mezi 11. a 13. rokem věku by měly absolvovat očkování proti HPV a karcinomu děložního čípku.

23. 2. 2009 MF Dnes

Zpět