Stanovisko IARC ke screeningu kolorektálního karcinomu

Obsah

• 1 Úvod
• 2 Testy okultního krvácení do stolice (TOKS)
  • 2.1 Prospěšné účinky gTOKS
  • 2.2 Prospěšné účinky FIT
  • 2.3 Poměr přínosů a rizik testů okultního krvácení do stolice
• 3 Endoskopické metody
  • 3.1 Prospěšné účinky endoskopie
  • 3.2 Poměr přínosů a rizik endoskopie
• 4 Virtuální kolonoskopie
  • 4.1 Prospěšné účinky virtuální kolonoskopie
  • 4.2 Poměr přínosů a rizik virtuální kolonoskopie
• 5 Komparativní účinnost metod screeningu kolorektálního karcinomu
• 6 Reference

Úvod

Mezinárodní skupina 23 expertů vypracovala systematickou přehledovou studii, v jejímž rámci vyhodnotila relevantní vědecké studie zabývající se testy okultního krvácení do stolice (TOKS), endoskopickými metodami a virtuální kolonoskopií. Na základě těchto studií experti vyhodnotili sílu důkazů pro preventivní účinky (preventive effects), nežádoucí účinky (adverse effects) a poměr přínosů a rizik (benefit-to-harm ratio) jednotlivých screeningových metod. Jejich nejnovější poznatky byly právě publikovány ve speciálním vydání odborného časopisu The New England Journal of Medicine [1].

„Vyhodnocení efektivity screeningových vyšetření na kolorektální karcinom, která jsou v současné době dostupná, je prvním krokem k implementaci účinných screeningových programů, což by následně mělo vést ke snížení populační zátěže tímto onemocněním,“ vysvětlila dr. Béatrice Laubyová-Secretanová z IARC.

Testy okultního krvácení do stolice (TOKS)

Mezi testy okultního krvácení do stolice (TOKS) se řadí jednak guajakové testy okultního krvácení do stolice (gTOKS), jednak modernější imunochemické testy okultního krvácení do stolice (FIT). Screening pomocí TOKS se obvykle provádí v jednoletých nebo dvouletých intervalech.

Prospěšné účinky gTOKS

Existuje dostatečné množství důkazů o tom, že screening pomocí gTOKS (ať už s rehydratací nebo bez ní) prováděný v jednoletých nebo dvouletých intervalech, po kterém následuje kolonoskopie v případech, kdy je výsledek testu pozitivní, snižuje mortalitu kolorektálního karcinomu. Podle randomizovaných studií, které se uskutečnily v severní Americe a v západní Evropě u populací ve věku 45–80 let, se snížení rizika úmrtí na kolorektální karcinom v souvislosti s prováděním gTOKS pohybuje v rozmezí 9–14 % bez rehydratace (nízká senzitivita) a v rozmezí 16–32 % s rehydratací (vyšší senzitivita) ve srovnání s populacemi, které se screeningu neúčastnily. Co se týče snížení incidence kolorektálního karcinomu, množství důkazů pro gFOBT s rehydratací (vyšší senzitivita) je omezené.

Prospěšné účinky FIT

Výsledky několika velkých kohortových studií, které byly prováděny v prostředích se zavedeným screeningem, byly vysoce konzistentní v tom smyslu, že prokazovaly efektivitu screeningu pomocí FIT. Celkově existuje dostatečné množství důkazů o tom, že screening pomocí FIT prováděný ve dvouletých intervalech, po kterém následuje kolonoskopie v případech, kdy je výsledek testu pozitivní, snižuje mortalitu kolorektálního karcinomu. Snížení rizika úmrtí na kolorektální karcinom se u této screeningové metody pohybuje v rozmezí 10–40 %.

Poměr přínosů a rizik testů okultního krvácení do stolice

Rizika TOKS se omezují na možnou psychologickou újmu, které se vyskytuje u screeningu obecně, a potenciální rizika kolonoskopie v případech, kdy je indikována a provedena.

Experti dospěli k závěru, že existuje dostatečné množství důkazů o tom, že u screeningu kolorektálního karcinomu založeném na jakémkoli typu TOKS přínosy převažují nad riziky.

Endoskopické metody

Endoskopické metody jsou založeny na přímém vyšetření tračníku a rekta s využitím specializované optiky; v případě screeningu kolorektálního karcinomu se jedná o sigmoidoskopii a kolonoskopii.

Kolonoskopie se využívá jednak jako primární screeningová metoda, jednak jako doplňující vyšetření u osob, které mají pozitivní výsledek testu pomocí jiné screeningové metody.

Prospěšné účinky endoskopie

Existuje dostatečné množství důkazů o tom, že i jediné (Pozn. překl.) screeningové vyšetření pomocí sigmoidoskopie nebo kolonoskopie snižuje jak incidenci, tak mortalitu kolorektálního karcinomu. V případě sigmoidoskopie byl v randomizovaných studiích pozorován pokles incidence v rozmezí 20–25 % a pokles mortality až o 30 %. V případě screeningu kolorektálního karcinomu pomocí kolonoskopie byl ve velkých observačních studiích pozorován pokles incidence i mortality až o 70 %.

Poměr přínosů a rizik endoskopie

Endoskopické metody s sebou nesou některá rizika spojená se samotným výkonem, jako je krvácení či perforace střevní stěny, ale tyto komplikace se vyskytují jen velmi zřídka. Častěji se může vyskytovat psychologická újma, podobně jako u screeningových metod založených na TOKS.

Celkově existuje dostatečné množství důkazů o tom, že u screeningu kolorektálního karcinomu založeném na sigmoidoskopii nebo na kolonoskopii přínosy převažují nad riziky.

Virtuální kolonoskopie

Virtuální kolonoskopie (nazývaná též CT kolonografie) je zobrazovací metoda založená na počítačové tomografii, která byla vyvinuta jako méně invazivní metoda kolorektálního screeningu.

Prospěšné účinky virtuální kolonoskopie

Existuje omezené množství důkazů o tom, že jediné (Pozn. překl.) screeningové vyšetření pomocí virtuální kolonoskopie snižuje incidenci a/nebo mortalitu kolorektálního karcinomu.

Poměr přínosů a rizik virtuální kolonoskopie

Mezi rizika související s virtuální kolonoskopií se řadí zejména nežádoucí účinky v důsledku ozáření a potenciální rizika následné kolonoskopie v případech, kdy je indikována a provedena. Navíc se může vyskytnout psychologická újma, podobně jako u screeningových metod založených na TOKS.

Kvůli nedostatku dat v současné době neexistuje dostatečné množství důkazů o tom, že by u jediného (Pozn. překl.) screeningového vyšetření pomocí virtuální kolonoskopie přínosy převažovaly nad riziky.

Komparativní účinnost metod screeningu kolorektálního karcinomu

Řada studií srovnávala snížení incidence a mortality kolorektálního karcinomu při použití TOKS vs. endoskopických metod. Výsledky těchto studií však nebyly průkazné.

„Vezmeme-li v úvahu, že kolorektální karcinom se vyskytuje tak často a že jeho incidence v mnoha částech světa roste, závěry expertů jasně poukazují na přínosy screeningu,“ konstatoval dr. Christopher Wild, ředitel IARC. „V mnoha zemích se však ukazuje, že je problém dosáhnout vyšší míry účasti v národních screeningových programech, což je nutným předpokladem pro snížení výskytu i úmrtnosti tohoto zhoubného onemocnění.“

Poznámka překladatele

• Výrazem „jediné“ je zde míněno jediné screeningové vyšetření pomocí zmíněné vyšetřovací metody u daného jednotlivce. Protikladem jsou vyšetření pomocí TOKS, která musí být prováděna opakovaně v jednoletých nebo dvouletých intervalech.

Reference

1. Lauby-Secretan B, Vilahur N, Bianchini F, Guha N, Straif K; International Agency for Research on Cancer Handbook Working Group. The IARC Perspective on Colorectal Cancer Screening. The New England Journal of Medicine 2018; 378(18): 1734–1740. doi: 10.1056/NEJMsr1714643

Klíčová slova: screening kolorektálního karcinomu, endoskopie, kolonoskopie, sigmoidoskopie, guajakový test okultního krvácení do stolice (gTOKS), imunochemický test okultního krvácení do stolice (FIT), CT kolonografie, virtuální kolonoskopie, důkazy, efektivita

27. 3. 2018 Tisková zpráva Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny (IARC)

Zpět