Mamografický screening výrazně snižuje riziko úmrtí na rakovinu prsu. Potvrdila to nová švédská studie
Pacientky s karcinomem prsu, které se účastní mamografického screeningu, mají výrazně vyšší přínos z následné léčby tohoto zhoubného nádoru než pacientky, které se screeningového programu neúčastní. K takovým závěrům došli autoři nejnovější studie, která analyzovala údaje o více než 50 000 švédských ženách [1].
Analýza ukázala, že ženy, které se rozhodly účastnit organizovaného programu screeningu karcinomu prsu a u nichž bylo toto onemocnění diagnostikováno, měly o 60 % nižší riziko úmrtí na karcinom prsu po 10 letech od diagnózy (resp. o 47 % nižší riziko úmrtí na karcinom prsu po 20 letech od diagnózy) ve srovnání s pacientkami s karcinomem prsu, které se screeningového programu rozhodly neúčastnit.
Autoři studie uvedli, že tento přínos lze vysvětlit časnějšími stadii, v nichž je karcinom prsu u žen účastnících se screeningu diagnostikován: obecně platí, že čím dříve je zhoubný nádor odhalen, tím vyšší je šance na úspěšnou léčbu.
Na realizaci studie se podílela Americká onkologická společnost (American Cancer Society, ACS), která ji zároveň i financovala. Závěry studie byly publikovány v odborném časopise Cancer, který vydává ACS.
Hlavním autorem studie je prof. Stephen Duffy z britské Queen Mary University of London, který konstatoval: „Díky nedávným pokrokům v léčbě karcinomu prsu zaznamenáváme nižší úmrtnost na toto onemocnění. Naše nejnovější studie však ukázala, že mamografický screening hraje velmi významnou roli v tom smyslu, že ženy, které se jej účastní, mají mnohem větší prospěch z moderní léčby. Je proto potřeba usilovat o další zvýšení účasti v národních programech mamografického screeningu, zvláště pak v socioekonomicky znevýhodněných oblastech.“ [Pozn.].
Do studie bylo zahrnuto 52 438 žen ve věku 40–69 let ze švédské provincie Dalarna a vyhodnocovány byly údaje z 39letého období, po které v této oblasti mamografický screening funguje (1977–2015). Všem ženám, u nichž byl karcinom prsu diagnostikován, se dostalo odpovídající léčby podle nejnovějších národních doporučení s přihlédnutím ke stadiu zhoubného nádoru (ZN) v době diagnózy, a to bez ohledu na to, zda byl ZN odhalen v rámci screeningového programu nebo mimo něj.
Tým výzkumníků vedl dr. László Tabár, uznávaný odborník na prevenci karcinomu prsu, který působí ve švédské nemocnici Falun Central Hospital. V rámci studie byla použita nová metoda hodnocení dopadu organizovaného programu screeningu karcinomu prsu na mortalitu tohoto onemocnění, která počítá roční incidenci ZN prsu vedoucích k úmrtí na ZN prsu po 10 a 20 letech od diagnózy.
Reference
- Tabár L, Dean PB, et al. The incidence of fatal breast cancer measures the increased effectiveness of therapy in women participating in mammography screening. Cancer 2018. doi: 10.1002/cncr.31840
Poznámka překladatele
- Podle nejnovějších údajů z České republiky pokrytí cílové populace (tzn. žen ve věku 45–69 let) mamografickým screeningem v roce 2017 dosáhlo 63,1 %, přičemž v jednotlivých krajích se poměrně výrazně liší (od 57,1 % v Praze po 76,2 % v Kraji Vysočina). Podrobnější informace o výsledcích Národního programu screeningu karcinomu prsu v roce 2017 najdete v článku 16. ročník setkání mamodiagnostiků: screeningový program v České republice jednoznačně snižuje úmrtnost na rakovinu prsu.
Klíčová slova: mamografický screening, karcinom prsu, organizovaný program screeningu karcinomu prsu, riziko úmrtí na karcinom prsu
9. 11. 2018 Tisková zpráva Queen Mary University of London
