Národní screeningové centrum ÚZIS ČR a Aliance žen s rakovinou prsu společně vyvrací mýty o mamografii
Národní screeningové centrum, které je součástí Ústavu zdravotnických informací a statistiky pod Ministerstvem zdravotnictví a buduje jednotný systém podpory screeningových programů v ČR, podpořilo natočení videa uvádějícího na pravou míru nepravdivé informace šířící se po internetu o mamografickém vyšetření. Právě mamografie je totiž v rámci screeningu nádorů prsu nejúčinnější metoda. Zhoubný nádor prsu dokáže odhalit už v nehmatném stadiu. Ministerstvo zdravotnictví dlouhodobě podporuje screeningové preventivní programy a vyzývá veřejnost, aby prevenci nepodceňovala.
„Video zprostředkovává osobní zkušenosti žen, kterým mamograf pomohl najít nádor prsu včas, a dal jim tak velkou naději na vyléčení. Čas je totiž v pro úspěšnost léčby v mnoha případech rozhodující,“ uvedl vedoucí Národního screeningového centra ÚZIS ČR Karel Hejduk. Ty nejškodlivější mýty o mamografii odborně komentuje předsedkyně Asociace mamodiagnostiků České republiky Miroslava Skovajsová.
Evropská komise na základě vědeckých důkazů doporučila mamografický screening jako jedinou ověřenou cestu ke snižování úmrtnosti na karcinom prsu. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch vyjádřil za Ministerstvo zdravotnictví podporu screeningových programů a uvedl, že v České republice probíhá organizovaný screening karcinomu prsu od roku 2002 a u téměř tří čtvrtin pacientek jsou invazivní nádory detekovány ve velmi časném a dobře léčitelném prvním stadiu. „Mamografické vyšetření je pro prevenci onemocnění rakoviny prsu zcela zásadní a může zachránit život. Mamografický screening dokáže zachytit rozvíjející se zhoubný nádor prsu včas a umožnit pacientce efektivní léčbu. V mezinárodním srovnání patříme k zemím s nejnižší mortalitou. Stále zůstává 40 % žen, které screening nepodstupují. Snažíme se je motivovat, aby na vyšetření přišly. Zvlášť nyní, po několika měsících, kdy jsme řešili epidemii koronaviru, je třeba opět myslet na prevenci,“ dodal ministr zdravotnictví.
Přestože v ČR nemocnost karcinomem prsu výrazně vzrostla, a to zejména v devadesátých letech, podle dat z Národního onkologického registru úmrtnost žen naopak dlouhodobě klesá. Jak vysvětlil vědecký vedoucí Národního screeningového centra ÚZIS ČR Ondřej Májek: „Od doby zavedení organizovaného screeningu došlo ke snížení úmrtnosti na nádory prsu žen v ČR o více než 30 %. Je patrné, že screeningový program k pozitivnímu vývoji výrazně přispívá.“
Kvůli nepravdivým informacím z internetu však mohou ženy nabýt dojmu, že mamografie je zbytečná nebo dokonce škodlivá a že ji lze nahradit samovyšetřením nebo ultrazvukovým vyšetřením. Samovyšetřování prsou je určitě žádoucí, zachytí ovšem až hmatná stadia nádoru. Ultrazvukové vyšetření je zase vhodné především u mladších žen s aktivní mléčnou žlázou, která je lépe zobrazitelná ultrazvukem. U žen nad 40 let totiž dochází k postupné náhradě žlázy tukovou tkání a prs je lépe zobrazitelný právě pomocí mamografu. Ultrazvukové vyšetření v některých případech mamografii doplňuje, rozhodně to ale neznamená, že může mamografické vyšetření nahradit. Mamograf dokáže zobrazit i patologické změny ve struktuře prsu značící růst nádoru menší než 1 mm, které nelze zjistit pohmatem.
U nádoru prsu přitom jednoznačně platí, čím dříve je nádor nalezen a čím dříve je zahájena léčba, tím lepší je šance na úplné uzdravení. Ženy s nádorem prsu diagnostikovaným v počátečním stadiu přežívají v prvních pěti letech stejně jako jejich vrstevnice bez této diagnózy. S pokročilejším stadiem bohužel výrazně klesá šance na dlouhodobější přežití.
K údajné škodlivost mamografie podotkla primářka Skovajsová: „Pro vyšetření se používá tzv. měkké záření a dávky při mamografii patří k nejnižším v diagnostické radiologii. Bezpečnost mamografie nejlépe dokládá fakt, že dávka záření, kterou obdrží pacientka při screeningové mamografii, odpovídá záření, které žena přirozeně obdrží z přírodních zdrojů (tzv. přírodního pozadí) za dobu přibližně 10 dní.“
Mamografický screening je jednou za dva roky plně hrazen z veřejného zdravotního pojištění pro všechny ženy od věku 45 let. V České republice je tak plně dostupný celonárodní, organizovaný a kontrolovaný program screeningu nádorů prsu. Screeningový program karcinomu prsu v ČR v posledních letech dosahuje pokrytí více než 60 % u užší cílové populace (45-69 let). Stále tedy bohužel zůstává velká část žen, která se screeningu neúčastní a nevyužívá šance na nalezení eventuální nehmatné léze. Předpokladem úspěšného screeningu je samozřejmě účast žen podložená jejich důvěrou v přínos screeningových vyšetření.
Více najdete ve zmíněném videu, které vzniklo ve spolupráci s Aliancí žen s rakovinou prsu a paní primářkou Skovajsovou. Je v něm zprostředkován pohled žen, kterým mamograf pomohl a komentáře vyvracející zmíněné mýty.
Klíčová slova: mamografie, mýty, screening, rakovina prsu
5. 6. 2020 Ministerstvo zdravotnictví České republiky
