Odborníci: Na léčbu rakoviny nebudou peníze
Kvůli krizi by už za rok mohly chybět prostředky pro pacienty se zhoubnými nádory. Do dvaceti let jich přitom má být až třikrát víc.
Vyléčit pacienta s vážnou formou rakoviny je velmi drahé. Roční náklady na léčbu jednoho člověka se pohybují v řádu stovek tisíc i milionů korun. Odborníci nyní varují, že kvůli ekonomické krizi by tyto peníze mohly v příštím roce chybět.
„Pokud vláda nepřijme nějaké protikrizové řešení pro zdravotnictví, tak se v příštím roce budeme muset vypořádat s nedostatkem peněz. V praxi by to mohlo znamenat i to, že nebudeme moci zajistit dostatečně kvalitní a potřebnou péči pro všechny pacienty,“ varuje šéf České onkologické společnosti Jiří Vorlíček. Přitom byl podle něj loňský rok prvním, kdy se všem potřebným pacientům v Česku dostala kvalitní péče světové úrovně.
Léčba za miliony
Celkové výdaje na zdravotnictví činí v Česku více než 230 miliard korun ročně, léčba rakoviny se na nich podílí až osmi procenty.
„V případech, kdy bojujeme o život pacienta, musíme nasadit všechno - chemoterapii, radioterapii i komplikovanou léčbu. To stojí statisíce až miliony korun,“ vysvětlil nákladnost onkologické péče Vorlíček.
I proto už dříve onkologická společnost vyzvala ministerstvo zdravotnictví i zdravotní pojišťovny, aby se na hrozící nedostatek peněz v příštím roce připravily. „Od té doby se bohužel nic nového nestalo, nic se nezměnilo,“ povzdechl si Vorlíček.
Ministerstvo před časem odhadlo, že resort by v souvislosti s celosvětovou ekonomickou krizí mohl přijít o miliardy. Příjmy zdravotních pojišťoven jen letos klesnou oproti loňským odhadům až o deset miliard korun. To už představuje vážné problémy.
Kromě nedostatku peněz se na nepříznivé situaci v příštím roce podepíše také nepříznivý trend vývoje počtu nemocných. Těch je totiž stále více, a jen tak se to nezmění.
„Neustále narůstající počet nádorových onemocnění představuje velmi závažný problém. Onkologická zátěž se týká všech vyspělých zemí, má závažné sociální důsledky a zatěžuje zdravotní systém. Česká republika není výjimkou,“ tvrdí ředitel Institutu biostatiky a analýz Lékařské a Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně Ladislav Dušek.
Institut pro Národní onkologický registr spravuje data o počtu pacientů s rakovinou. Na základě statistik a dlouhodobých vývojů pak dokáží odborníci vypočítat, kolik nových pacientů a ve kterých stadiích nemoci odhalí v příštím roce.
„To je velmi potřebné pro plánování péče a hlavně při tvorbě rozpočtů. Dokážeme z toho totiž velmi přesně zjistit, kolik peněz bude potřeba,“ popsal výhody systému Dušek. Odchylka přitom činí deset procent, i když v reálu se čísla liší ještě méně.
Varování z Ameriky
Alarmující zprávu z mezinárodního kongresu třiceti tisíc onkologů ze sta zemí světa, kteří se sešli v americkém Orlandu, přivezl včera přednosta onkologické kliniky pražské Všeobecné fakultní nemocnice Luboš Petruželka.
„Do roku 2030 se výskyt zhoubných nádorů celosvětově zvýší až trojnásobně. Samozřejmě se to týká i České republiky. Může za to hlavně stárnutí populace, protože výskyt zhoubných nádorů je hlavně mezi staršími lidmi,“ varoval profesor Petruželka.
Podle něj by to mohlo způsobit vážné problémy, například i nedostatek onkologů.
„Proto varování chápeme jako provolání, které by se mělo dotknout celé společnosti. Na nárůstu se paradoxně mohou podílet i screeningové programy, které odhalí více nádorů. Lidí, kteří rakovinou onemocní, však bude stále více,“ soudí Petruželka.
Na závěr nicméně profesor Petruželka optimisticky dodává, že úmrtí na rakovinu by v budoucnu mělo ubývat.
5. 6. 2009 Kladenský deník
