NATIONAL CANCER CONTROL PROGRAMME
NOP online
ISSN 1802-887X
CANCON
 

Přežít rakovinu? Šance stoupá

Ze srovnání zdravotního stavu obyvatel vyspělých zemí světa vyplývá, že Češi stále příliš často umírají na rakovinu. Nemuselo by to být tak zlé, kdyby fungovala prevence. Lépe jsme na tom s léčbou srdečních chorob, hlavně díky moderní medicíně.


Když se v 90. letech spustila masivní kampaň proti kouření, mnoho mužů se zaleklo: Nemůže mě můj zlozvyk zabít?

Na ženy kampaň tolik nepůsobila, ale jejich protějšky s kouřením přestávaly a ve statistikách se to časem projevilo tím, že ubývalo pacientů s rakovinou plic.

Kdyby se teď mužům stejně intenzivně vysvětlovalo, že je může zabít špatná strava a že by měli chodit na vyšetření, pomohlo by to stejně -minimálně by o riziku přemýšleli.

Jenže tahle osvěta u nás značně pokulhává. Patříme sice ke státům, které mají dobré výsledky při léčbě, ale v prevenci a následné péči jsme na tom hůře než jiné země. Nejvíce se to projevuje v rakovině tlustého střeva a konečníku, což nyní ukázal průzkum OECD, mezivládní organizace třiceti ekonomicky rozvinutých států světa.

Pravděpodobnost, že český pacient přežije s rakovinou tlustého střeva pět let, je 47 procent. V USA by přežil na 66 procent. Přitom u rakoviny tlustého střeva může prevence hodně zachránit.

„Teď jsme rozdali 750 tisíc letáků s apelem, aby si lidé nechali vyšetřit krev ve stolici. Ale taková kampaň se musí opakovat, nemůže to být jednorázový apel,“ říká předseda Ligy proti rakovině Zdeněk Dienstbier. Dlouhodobé preventivní kampaně však u nás nikdo nedělá.

„Není tady žádná přesvědčivá kampaň ze strany ministerstva, se svými akcemi stojí osamoceně Česká onkologická společnost, Liga proti rakovině a podobné organizace,“ dodal Dienstbier.

Mamograf a Anna K.

Průzkum není jen smutné čtení. Například se ukazuje, že stále více českých žen se nechá vyšetřit na mamografu, který může včas odhalit rakovinu prsu. Zatímco v roce 2003 se objednalo na mamograf přes dvacet procent Češek ve věku 50 až 69 let, o tři roky později jich bylo šestatřicet procent.

Číslo se bude zvyšovat. Některé ženy mohl v poslední době přesvědčit i případ zpěvačky Anny K. Přiznala, že má rakovinu prsu a že nešla k lékaři, i když její matka zemřela na rakovinu a ženy v blízké rodině také nádorem onemocněly. Nárok na bezplatné vyšetření má každá žena nad 45 let jednou za dva roky.

„Mamografický screening se u nás rozjíždí pomaleji, nemá smysl se srovnávat s USA, které jsou o deset let napřed. Ve vyspělých zemích však už čísla stagnují, není kam jít dál. Proto se dá očekávat, že je budeme dohánět,“ uvedl Jakub Hrkal z Ústavu zdravotnických informací a statistiky.

Stále větší úspěchy mají lékaři při zachraňování lidí se srdečními chorobami. V zemích OECD zemřelo v roce 2003 na infarkt v průměru šest lidí ze sta, o čtyři roky později čtyři. Samostatná česká statistika v průzkumu chybí, ale i naši lékaři hlásí, že obětí infarktů je méně. „Mohou za to především účinnější léky,“ vysvětluje Ladislav Groch z I. interní kardio-angiologické kliniky Fakultní nemocnice v Brně.

Klesá i počet lidí, kteří infarkt dostanou. Žijí zdravěji, jsou ukáznění. „Léčí si diabetes, cholesterol, hypertenzi (vysoký krevní tlak). Pomáhá i dlouhodobá péče o tyto pacienty -předléčíme je tak, že infarkt nedostanou,“ dodává Groch.

Zachrání vás, ale co dál?

Pokud pacient onemocní mrtvicí, dostane infarkt nebo se u něj najde nádor, má vyšší šanci na přežití než dříve. „Léčba závažných zdravotních problémů se zlepšuje,“ zní obecné stanovisko OECD.

Když se však zachráněný pacient dostane z nejhoršího, nedostává se mu už tak kvalitní péče. „Zatímco akutní péči pojišťovny hradí docela dobře, následná je dlouhodobě podhodnocená,“ upozornil Ladislav Kabelka, šéflékař z hospice v Rajhradě. Týká se to nevyléčitelně nemocných, ale i pacientů, kteří potřebují dlouhodobou rekonvalescenci po úrazu či těžké operaci.

Problémy zažívají i lidé s cukrovkou. „Nemůžeme všem dát nejmodernější léky, protože když přijde nějaký nový přípravek, smíme ho předepisovat jen vybrané skupině pacientů,“ popsal situaci Milan Kvapil, předseda České diabetologické společnosti. V západní Evropě to dělají jinak - nový lék se podává všem, kdo připadají v úvahu, a pak ho berou ti, kterým skutečně pomáhá. „Jenže na to naše ekonomika nemá,“ řekl Kvapil.

16. 12. 2009 Mladá fronta DNES


Zpět