IARC poukazuje na další zhoubné nádory, které souvisí s kouřením a s alkoholem

V říjnu 2009 se v sídle IARC setkalo 30 předních odborníků na výzkum rakoviny, aby debatovali o řadě látek, které mohou vyvolávat nádorová onemocnění. Diskutovalo se zejména o vlivu tabáku a alkoholu, ale i o arekových ořeších a o zplodinách z uhlí, které se používá v řadě domácností k vytápění a k vaření.

Výsledné hodnocení je součástí monografie IARC – tzn. edice, v níž jsou shromažďovány dostupné informace o všech rakovinotvorných látkách, které byly dosud identifikovány.

Kouření tabáku a tabákových výrobků podle nejnovějších poznatků způsobuje – kromě mnoha dalších typů zhoubných nádorů – také rakovinu tlustého střeva a rakovinu vaječníků. Nedávno publikované studie také naznačují, že kouření zřejmě souvisí i s rakovinou prsu.

Výzkum dále potvrdil, že rodiče-kuřáci mohou vyvolat rakovinu u svých dětí. Dětem kuřáků tak například hrozí vyšší riziko vzniku vzácného typu rakoviny jater, který je označován jako hepatoblastom. Kouřil-li otec dítěte před jeho početím, pak tomuto dítěti zřejmě hrozí vyšší riziko leukémie.

Odborníci z IARC dále potvrdili, že i pasivní kouření může způsobovat rakovinu plic; poukázali také na to, že již existují důkazy pro spojitost mezi pasivním kouřením a zhoubnými nádory hrtanu a hltanu.

Oproti tomu žvýkací tabák způsobuje rakovinu jícnu, ústní dutiny a slinivky břišní, jak bylo nově prokázáno.

Experti z IARC se zabývali také rakovinotvorným potenciálem tzv. betelových soust, jejíž žvýkání je značně rozšířeno v Indii a v jihovýchodní Asii, a kterou obvykle tvoří směs arekových ořechů, betelového listu, hašeného vápna a někdy tabáku. Nyní existuje dostatek důkazů o tom, že žvýkání betelových soust může způsobovat rakovinu jícnu, a existují i jisté důkazy naznačující souvislost s rakovinou jater. Již dříve bylo prokázáno, že žvýkání betelových soust může způsobovat rakovinu ústní dutiny.

Ve zprávě je uvedeno i několik důkazů o tom, že alkohol může způsobovat rakovinu slinivky břišní. Tento typ nádorového onemocnění se tak přidává k řadě dalších, které souvisí s pitím alkoholu: jsou to zhoubné nádory dutiny ústní, hltanu, hrtanu, jícnu, tlustého střeva, jater a prsu. Nyní navíc existuje dostatek důkazů o tom, že rakovinu může způsobovat acetaldehyd, který se v lidském těle tvoří při odbourávání alkoholu. Toto zjištění přispělo do dosavadní mozaiky znalostí o tom, jak spolu souvisí rakovina a alkohol.

Zpráva IARC také poukazuje na to, že riziko nádorů souvisejících s konzumací alkoholu je obzvláště vysoké u asijských národů, které kvůli genetickým odlišnostem obvykle nejsou schopny alkohol dobře odbourávat. Kvůli tomu jim hrozí zvýšené riziko zhoubných nádorů jícnu, hlavy a krku.

Odborníci z IARC se zabývali také souvislostmi mezi rakovinou a zplodinami, které vznikají při spalování uhlí v domácnostech. Dospěli k závěru, že v některých částech světa – tzn. tam, kde se uhlí běžně používá k vytápění a k přípravě pokrmů, často ve špatně větraných prostorách – hrozí obzvláště vysoké riziko ženám a malým dětem, které tráví většinu času uvnitř.

Jean King z britské organizace Cancer Research UK k výsledkům této zprávy poznamenal: „Nejvýznamnějším rizikovým faktorem, kterému lze ovšem předcházet, je kouření. Kouření způsobuje celou řadu nádorových onemocnění, počínaje rakovinou úst přes zhoubné nádory mnoha dalších částí lidského těla, jako je žaludek, slinivka břišní či močový měchýř, až k rakovině tlustého střeva či vaječníků, které byly do tohoto výčtu nově přidány.“

„Tato zpráva také ukazuje, jak důležité je, aby rodiče i nastávající rodiče přestali kouřit. Děti kuřáků jsou vystaveny většímu riziku leukémie a rakoviny jater. Nezbývá nám než doufat, že se budou i nadále rozrůstat řady rodičů, které svým dětem doma i na cestách zajistí nekuřácké prostředí.“

Reference

1. Secretan, B., Straif, K., Baan, R., Grosse, Y., El Ghissassi, F., Bouvard, V., Benbrahim-Tallaa, L., Guha, N., Freeman, C., & Galichet, L. (2009). A review of human carcinogens—Part E: tobacco, areca nut, alcohol, coal smoke, and salted fish The Lancet Oncology, 10 (11), 1033-1034 DOI: 10.1016/S1470-2045(09)70326-2

4. 11. 2009 Cancer Research UK

Zpět