Screening rakoviny prostaty vyvolává pochybnosti kvůli falešně pozitivním výsledkům
Velká evropská studie vrhla stín pochybnosti na spolehlivost screeningu rakoviny prostaty, neboť vyšlo najevo, že jednomu z osmi mužů, kteří netrpí tímto onemocněním, přesto vychází pozitivní výsledek testu.
Vědci se zaměřili na výsledky testu na prostatický specifický antigen (PSA), při němž se ve vzorku krve stanovuje množství tohoto proteinu, který je produkován buňkami prostaty.
Vysoká hladina PSA může signalizovat rakovinu prostaty, ale množství tohoto proteinu v krvi je zvýšené i při infekci, při benigní hyperplazii prostaty (tzn. zvětšení prostaty, které není zhoubné) či dokonce po fyzické námaze.
V České republice zatím tato forma screeningu rakoviny prostaty neexistuje, neboť nebyla potvrzena její účinnost. Pokud má ale muž obavu, že je ohrožen rakovinou prostaty, může se s ošetřujícím lékařem poradit o rizicích a výhodách tohoto testu, a v případě zájmu se nechat otestovat.
V březnu 2009 vědci zveřejnili první výsledky z Evropské randomizované studie screeningu rakoviny prostaty (European Randomised Study of Screening for Prostate Cancer, ERSPC), které naznačovaly, že test na PSA by mohl snížit úmrtnost na toto onemocnění až o 20 %.
Ale z finské části studie – která je realizována v sedmi zemích – nyní vyplynulo, že na každých osm mužů, kteří byli testováni jednou za čtyři roky, vychází jednomu z nich falešně pozitivní výsledek. Je tomu tak i přesto, že prahová hodnota PSA byla nastavena poměrně vysoko.
Výsledky studie byly nedávno zveřejněny v odborném časopise British Journal of Cancer. Je z nich zřejmé, že mnoho mužů by podstoupilo následující invazivní vyšetření (zejména biopsii) zbytečně, a navíc by mohli podstupovat léčbu, kterou ani nepotřebují.
Z výsledků studie dále vyplynulo, že u mužů, kterým vyšel falešně pozitivní výsledek, je dvakrát vyšší pravděpodobnost, že další screeningové vyšetření v budoucnosti odmítnou.
Hlavním autorem této studie je Dr. Tuomas Kilpelainen z finské University of Tampere, který britské stanici BBC řekl: „Domnívám se, že rutinní screening pomocí PSA testu by neměl být zaváděn do té doby, než budeme mít více informací o jeho nežádoucích účincích a také o jeho nákladech. Pokud má nějaký muž problémy s močovými cestami a má obavy z rakoviny prostaty, měl by co nejdříve navštívit svého praktického lékaře nebo urologa.“
Profesorka Julietta Patnicková, ředitelka britských screeningových programů, poznamenala, že na základě výsledků této studie by léčbu podstoupilo 48 mužů, aby byl zachráněn jeden život. Prof. Patnicková dále vysvětlila: „Falešně pozitivní výsledky jsou problémem každého screeningového programu a jejich počet má být vždy co nejnižší. Díky této finské studii jsme se dozvěděli, že v případném screeningu rakoviny prostaty by falešně pozitivní výsledky mohly být velmi zavádějící.“
Profesor Peter Johnson z britské organizace Cancer Research UK k výsledkům výzkumu podotknul: „Tato studie nám ukázala, že test na PSA, který je navrhován pro screening rakoviny prostaty, je poměrně kontroverzní. Některým mužům by včasné odhalení tohoto onemocnění zachránilo život, jenže na druhé straně by pozitivní výsledky testu vycházely i mnoha mužům, kteří rakovinou prostaty vůbec netrpí. Je-li u muže nalezena zvýšená hladina PSA, pak následují další testy a zejména biopsie, aby se vyloučilo nádorové onemocnění. Muži ve věku zhruba 50 až 70 let by proto měli konzultovat se svým ošetřujícím lékařem výhody a nevýhody PSA testu a nechat se vyšetřit pouze tehdy, když dojdou k závěru, že test pro ně bude přínosem.“
Reference
- Kilpeläinen, T.et al (2010). False-positive screening results in the Finnish prostate cancer screening trial British Journal of Cancer DOI: 10.1038/sj.bjc.6605512
12. 1. 2010 Cancer Research UK