Unikátní národní registr

NOR poskytuje souhrnné údaje pro statistické přehledy na národní i mezinárodní úrovni, dále pro epidemiologické studie a zdravotnický výzkum. Je členem Mezinárodní asociace onkologických registrů v Lyonu, spolupracuje s Evropskou sítí onkologických registrů a s registry v zahraničí. Svou celoplošností je ojedinělý na světě.

"Registrace hlášení a sledování onkologických onemocnění není ve své podstatě nic nového. Již od konce padesátých let minulého století existuje registr novotvarů, který začal vydávat ÚZIS, v roce 1976 pak byl založen Národní onkologický registr. Sledovány byly nejprve všechny zhoubné nádory, později i nádory in situ a nádory nejistého a neznámého chování. Předávání informací o onkologických pacientech z generace na generaci u nás tedy funguje už několik desetiletí a daří se nám zhodnocovat naše rodinné stříbro," uvedla prof. Abrahámová. Od roku 1989 je hlášení novotvarů ze zákona povinné pro všechna zdravotnická zařízení. Vyplňování hlášení probíhá podle závazných pokynů ÚZIS, který je správcem dat NOR, schvaluje přístup do registru a přidělení uživatelských rolí. Všechna data o pacientech jsou anonymizována podle zákona o ochraně osobních údajů.

Jak uvedla J. Abrahámová, využitelnost NOR spočívá především v: V odhadu trendů incidence, prevalence a mortality jednotlivých nádorových onemocnění, V plánování prostorového, personálního, přístrojového a lékového vybavení, V důležitém plánování preventivních opatření, celoplošných screeningů a odhadu jejich výtěžnosti, V účinném jednání s plátci poskytované péče, V budoucím prolnutí dat z NOR a nemocničních informačních systémů jednotlivých zdravotnických zařízení.

"V neposlední řadě je i předmětem sebereflexe - když se podíváme, jak vypadá rozložení stadií u karcinomu prsu, můžeme říci, zda je screeningový program úspěšný, či nikoli," dodala.

Úhrada zápisů je již v seznamu výkonů

Současným problémem je podle prof. Abrahámové financování NOR. "Všechna zdravotnická zařízení jsou ze zákona povinna hlásit onkologické choroby, ale nikde není napsáno, že za to mají požadovat zvláštní příspěvek! Z toho vyplývá, že náklady na provoz NOR nese celé zdravotnické zařízení se sídlem místního registru - tedy i menší nemocnice," zdůraznila J. Abrahámová.

"Všichni se pokoušeli zatížit platbou za NOR příslušné onkologické oddělení. To je naprosto nepřípustné, protože tento registr patří celé nemocnici a stejně jako si nemocnice musí platit hygienika, který také nepřináší žádné body, musí pečovat i o NOR," uvedla. Na financování NOR přispívá ministerstvo zdravotnictví.

"V roce 2009 jsme dostali deset miliónů korun pro celou ČR, které byly rozděleny do komplexních onkologických center. Z nich pak šly finance do příslušných subcenter NOR - a to podle počtu uzavřených hlášenek. Pro letošní rok nám ministerstvo zdravotnictví přislíbilo dotaci ve stejné výši. Je však třeba říci, že bychom byli rádi, kdyby každoroční financování mělo nějaké systémové První náměstek ministryně zdravotnictví M. Šnajdr v této souvislosti ujistil přítomné, že ono systémové řešení je již hotovo. Od 1. ledna letošního roku je úhrada zdravotnickému zařízení, a to nikoli jen KOC, zakotvena přímo v seznamu výkonů.

Včasnost záchytu - věčný problém

Na závěr svého vystoupení J. Abrahámová mj. konstatovala, že české zdravotnictví má velké mezery ve zdravotní výchově obyvatel. "Z NOR například vidíme, že incidence zhoubných nádorů stoupá u mužů i u žen. Úmrtnost pak stagnuje nebo se lehce snižuje. U mužů je největší hrozbou bronchogenní karcinom, i když incidence klesá, naopak nesmírně stoupá incidence karcinomu prostaty. U žen neustále roste incidence nádorů prsu a bronchogenního karcinomu. Kolorektální nádorové onemocnění je pak hrozbou u obou pohlaví," objasnila J. Abrahámová a konstatovala: "Do budoucna chce ČOS vydávat různé unifikované publikace, které budou lidi informovat o zhoubných nádorech a screeningových programech. Musíme do této problematiky více zapojit média a vytvořit poradenská centra."

8. 3. 2010 Zdravotnické noviny

Zpět