Rakovina v Česku: máme úspěšnější léčbu, výzkumu chybí víc spolupráce a peněz

Je to vakcína, od které si onkologové slibují, že dokáže "zmrazit" rozvoj nádoru v těle nebo rakovinotvorné buňky dokonce úplně zničit. Vědci z pražské nemocnice v Motole na ní pracovali od roku 1994. A nyní dostali povolení ji začít zkoušet na lidských pacientech.

Klinická studie potrvá pět let a je už pro ni vybráno šedesát pacientů v posledním stadiu rakoviny prostaty. Pokud se vakcína ukáže jako účinná, mohla by kromě stávajících onkologických pacientů chránit i ty, kteří už karcinom prodělali a hrozí, že by se jim mohl vrátit.

Testy na zvířatech dopadly velmi úspěšně. "Neexistuje tu však přímá úměra, že co funguje na zvířatech, bude fungovat i na lidech," mírní možné nadšení imunolog Radek Spíšek z motolské nemocnice.

Chybí technologie

Další objev českých vědců ohledně rakoviny je starý teprve pár dní. V Ústavu molekulární genetiky Akademie věd odhalili molekuly, které jsou zodpovědné za růst tumoru. To, jakým způsobem je ovlivnit, aby přestaly nádor "vyživovat" a ten pak zanikl, je však předmětem dalších nákladných studií.

K těm však nemusí ani dojít. "Jsou to poznatky, kterých se nyní musí chopit farmaceutický průmysl. U nás ale bohužel nemáme firmy, které by to byly schopny zaplatit," říká Čestmír Vlček z Akademie věd, který se na objevu podílel. Vědcům tak nezbývá než doufat, že si jejich objevu všimne některá ze zahraničních farmaceutických společností. Dostat se do jejich hledáčku je však obtížné. Konkurence ve výzkumu rakoviny je ve světě obrovská a čeští vědci se i přes množství dobrých poznatků nemohou se špičkově financovanými pracovišti na západě Evropy nebo v USA srovnávat.

"Vlak nám ujíždí v technologiích. Nové přístroje stojí desítky milionů korun a v Česku se do nich neinvestuje. Špičková pracoviště ve světě to řešit nemusí. Když se objeví nový přístroj, hned si ho koupí," říká Vlček. Podle něj se tak český výzkum dělá často "postaru a na koleni", což ho v konkurenci vědeckých pracovišť z jiných zemí značně omezuje. Velké množství českých objevů z onkologického nebo biomedicínského výzkumu tak zůstává nerozvinuto.

Klinických studií je málo

V Česku nyní probíhá 108 klinických studií, kdy se poznatky z výzkumu rakoviny testují na pacientech. Naprostou většinu platí zahraniční farmaceutické firmy. Mezi studiemi je i testování léku na rakovinu lymfatických uzlin, který vyvinul profesor Antonín Holý. Tento výzkum potrvá ještě několik let.

Podle Rostislava Vyzuly z Masarykova onkologického ústavu by však klinických studií mohlo být v Česku mnohem více. "Klinických studií je u nás určitě málo. Možností je ve světě daleko více, ale nejsou nám nabízeny. Ne proto, že bychom nechtěli, ale proto, že mezinárodní firmy investují jinde," říká Vyzula.

Ten kromě klinického kritizuje i základní výzkum, který je podle něj zbytečně roztříštěný. " Je to rozdrobené. Je potřeba, aby se pracoviště navzájem znala a spolupracovala na stejném problému," říká Vyzula. "Není možné, aby si jeden hrál s jedním proteinem a druhý s jiným receptorem celý život a nakonec k ničemu nedošli. To je u nás problém," upozorňuje onkolog. Vítá proto nápad Evropské unie, která chce v členských zemích vytvořit síť onkologických výzkumných center, která budou "na dálku" pracovat na společných projektech.

Co se týká přímo léčby rakoviny, není na tom Česko ve srovnání se světem vůbec špatně. Lékaři častěji než dřív odhalí karcinom v nižších stadiích, kdy lze pacienta vyléčit. A ačkoliv nemocných každoročně přibude asi o pět procent, úmrtnost nestoupá. Ročně na onkologické choroby zemře asi 27 tisíc lidí.

Lékařům se daří lépe zvládat například léčbu rakoviny prsu, která byla ještě před pár lety pro mnoho pacientek smrtelnou diagnózou. Kvůli síti mamografických center se ji však daří lépe zjišťovat.

19. 3. 2010 Hospodářské noviny

Zpět