Léčba rakoviny: jasný vítěz na Moravě

"Kaple tady musí být. Jsme na jižní Moravě, kde žije asi nejvíce věřících v republice. Oni to prostě chtějí. Na telefonu máme duchovní všech vyznání," vysvětluje ředitel Masarykova onkologického ústavu (MOU) Jiří Vorlíček.

Na jeho pracovišti čítajícím několik pavilonů léčí rakovinu nejlépe v zemi. Jednoznačně se na tom shodli respondenti, kteří se zapojili do letošní ankety HN o nejlepší nemocnice. Masarykův ústav napsali v kategorii Onkologie na první místo všichni hodnotitelé kromě jednoho. Žádné jiné zařízení napříč obory nevyhrálo tak přesvědčivě.

Česká špička

"Léčíme naprostou většinu zhoubných nádorů a máme pro to všechny podmínky, které jsou ve fakultních nemocnicích roztroušené. Vše je tu pod jednou střechou a je tu velice účinná spolupráce mezi jednotlivými týmy," dodává Vorlíček, v čem je ústav proti jiným onkologickým pracovištím unikátní.

Specialit je tu ale víc. MOU lidem jako jediný v zemi nabízí například možnost nechat si "předpovědět" riziko onemocnění rakovinou. Vyšetření stojí 4500 korun, což plus minus pokrývá náklady.

"My klientovi řekneme případná rizika a vyšetříme jej, jestli toho času nemá zhoubný nádor. V nejlepším případě mu nenajdeme nic," popisuje Vorlíček. "Divím se, že jsme dosud jediní v republice, kdo tuto službu nabízí. Představoval bych si, že na to budou lidé stát fronty," konstatuje.

Nikde jinde než v Brně také nemají speciální oddělení, kde leží onkologičtí pacienti zapojení do klinických studií, převážně zahraničních. Nemocní jsou tam léčeni pomocí nově vyvíjených léků, které ještě nejsou na trhu.

Ústav je podle Vorlíčka plně vytížen. Na plánované operace pacienti čekají dva až tři týdny.

"Když se ale jedná o akutní věc, řeší se to okamžitě. Pokud jsou přístroje přes den plně vytížené, tak to lékaři udělají třeba v noci, nedá se nic dělat," upřesňuje ředitel.

Zhoubný nádor dostane v průběhu svého života každý třetí Čech a čtvrtina nemocných svou diagnózu nepřežije. Ještě donedávna se rakovina léčila na 200 místech v nemocnicích po celé zemi.

To znemožňovalo dávat nejsložitější a nejdražší péči všem pacientům. Stát na tak široké rozkročení neměl dost peněz a hrozilo, že česká onkologická léčba nebude ve srovnání se zahraničím tak kvalitní.

Před pár lety tak z popudu ministerstva zdravotnictví a České onkologické společnosti vzniklo třináct krajských onkologických center, kde se soustřeďují ty nejmodernější přístroje a nejkvalitnější a nejnáročnější léčba. MOU je jedním z těchto krajských pracovišť. Podle Vorlíčka však velmi dobře léčí i v ostatních dvanácti onkologických centrech.

"Třeba co se týká přístrojů - neřekl bych, že u nás máme něco super extra, co jinde v republice není. Máme tu například nejmodernější ozařovací přístroj, ale ten mají i v Ostravě a v Plzni," říká Vorlíček.

S penězi na léčbu rakoviny však podle něj může být brzy problém. VZP totiž změnila způsob, kterým s onkologickými pracovišti uzavírá smlouvy. "Loni jsme měli s pojišťovnami takové smlouvy, že jsme mohli léčit na úrovni zakládajících zemí EU. Letos to trochu drhne. Neustále vyjednávám s VZP, aby se systém úhrad změnil. My pacientům dáváme veškerou péči, kterou potřebují, ale zatím nevíme, jestli nám pojišťovna všechno zaplatí. Věřím, že ano," říká.

Masarykův onkologický ústav se nejvíce zaměřuje na léčbu rakoviny prsu a zažívacího ústrojí. Díky tomu, že stále více žen dochází na mamograf, jich většina nález zhoubného nádoru přežije.

"Rakovina prsu je sice stále častější diagnózou, ale mnoho žen přichází v počátečním stadiu nemoci, kdy je šance na úplné vyléčení," konstatuje ředitel.

Nechtějí umřít

U rakoviny tlustého střeva, v jehož výskytu u mužů Česko vede světové žebříčky, je situace opačná. "Každý rok onemocní osm tisíc Čechů rakovinou tlustého střeva. Polovina z nich přichází pozdě. Těm můžeme život zlehčit, ale už je nemůžeme uzdravit," říká Vorlíček.

Na mamograf podle něj dochází polovina žen, které by docházet měly, u rakoviny tlustého střeva se však ke screeningu dostaví jen 16 procent potenciálních pacientů. "To se musí změnit," upozorňuje Vorlíček, který je zároveň předsedou České onkologické společnosti.

Češi podle něj nejsou příliš zvyklí dbát na své zdraví. Neuvědomují si, že radu věcí drží ve svých rukou - například tím, co jedí nebo jestli kouří.

"Tady je desetiletí zakořeněný přístup: Tady mě máš, státe, uzdrav mě. Začínám ale pozorovat drobné změny. Lidé kolem pětatřiceti let začínají mít vyšší odpovědnost za své zdraví. Tím, jak společnost bohatne, si uvědomují, že život je vlastně fajn a nechtějí umřít a mít rakovinu," dodává Vorlíček.

Onkologie očima hodnotitelů

Jana Prausová, vedoucí Komplexního onkologického centra FN Motol v Praze

Pokud bych měla jmenovat pracoviště, které poskytuje komplexní zázemí pro nemocné a tudíž patří na špici onkologie v České republice, je to Masarykův onkologický ústav v Brně. Ostatní onkologická pracoviště vynikají každé v určitém ohledu a mají složitější situaci, protože jsou součástí fakultních nemocnic nebo krajských nemocnic a nerozhodují o sobě sama.

Renata Soumarová, vedoucí Komplexního onkologického centra v Novém Jičíně

Jsem naprosto upřímně přesvědčena, že mezi třinácti komplexními onkologickými centry neexistují žádné rozdíly v kvalitě medicíny. Ve všech centrech pacienti dostanou tu nejmodernější léčbu, všechna jsou již vybavena špičkovou technikou a mají velmi kvalitní personální obsazení.

Libor Hanuš, primář onkologické ambulance v Jablonci nad Nisou

Masarykův onkologický ústav v Brně vede o velkou vzdálenost před ostatními. Mezi dalšími onkologickými klinikami už takový rozdíl není.

Jediní v republice

Ředitel Masarykova onkologického ústavu Jiří Vorlíček upozorňuje, že Češi nejsou zvyklí dbát na své zdraví. Jeho pracoviště například nabízí možnost nechat si "předpovědět" riziko onemocnění rakovinou. "Divím se, že jsme jediní v republice," říká.

Klíčová slova: Masarykův onkologický ústav

5. 10. 2010 Hospodářské noviny

Zpět