Úmrtnost na rakovinu klesá, ale prevence pokulhává

Dr. José M. Martin-Moreno ze španělské University of Valencia a jeho kolegové ve svém článku uvádějí, že současná hospodářská krize může v mnoha ohledech ovlivnit incidenci nádorových onemocnění. Dá se prý očekávat nejen pokles objemu financí poskytovaných dobročinným organizacím, které se zabývají onkologickým výzkumem, ale i škrty v rozpočtech na výzkum a vývoj – a to jak ze strany vlád jednotlivých zemí, tak ve farmaceutickém průmyslu.

Vědci dále uvádějí, že se pravděpodobně zvýší výskyt nádorových onemocnění, která jsou způsobena expozicí člověka karcinogenům při výkonu povolání. „V období tíživé ekonomické situace mají soukromé i státní podniky tendenci podceňovat kontrolu bezpečnosti práce,“ vysvětlil Dr. Martin-Moreno, „a obzvláště často to platí v malých firmách a v rozvojových zemích.“

Tak například jedna korejská studie [2], která byla provedena na konci 90. let 20. století, vysledovala přímou souvislost snižování nákladů na bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnatců se schopností dané firmy vyhnout se bankrotu. „To je dokladem děsivé volby, kterou musí řada podniků učinit v dobách hospodářského útlumu: buď omezit bezpečnost pracovníků, nebo zkrachovat,“ upozornil Dr. Martin-Moreno. „U odvětví s potenciálně vysokým rizikem kontaminace karcinogenními látkami (jako je například důlní průmysl) se tento efekt násobí,“ dodal ještě.

„Prevence nádorových onemocnění, podobně jako samotná rakovina, zahrnuje celou řadu rozmanitých faktorů, jako je životní styl, genetika, okolní prostředí, povolání, prodělané infekce a dostupnost preventivní péče,“ uvádějí vědci ve svém článku. „Snahy o prevenci nádorových onemocnění tak mohou vyústit v různorodá opatření – od kontroly hypertenze (tzn. vysokého krevního tlaku) až po snižování emisí skleníkových plynů. Pokud rázně nezasáhneme, bude onkologická zátěž evropské populace i nadále růst, což si vyžádá vysokou cenu na zdraví a životech lidí, a navíc bude představovat neudržitelnou zátěž pro evropské zdravotnictví.“

V dobách krize však mohou být snahy o prevenci rakoviny i účinnější než kdy jindy. „Lidé cítí potřebu šetřit, proto v mnoha případech zanechají svých nezdravých návyků nebo je alespoň omezí, a ochotněji přijímají nové a zdravější alternativy životního stylu,“ tvrdí vědci. „Svou úlohu mohou sehrát i vlády jednotlivých zemí, které se chopí příležitosti a uvalí vyšší daň na tabák, alkohol a další nezdravé zboží, jako jsou částečně ztužené tuky či rafinovaný cukr – a příjmy z těchto daní pak nasměřují do programů prevence civilizačních onemocnění a sociálního zabezpečení, které přinesou nová pracovní místa,“ vysvětlil Dr. Martin-Moreno.

Zvláštní vydání European Journal of Cancer (EJC) klade zvláštní důraz na nutnost zabývat se prevencí rakoviny pomocí holistického a globálního přístupu, který se zaměří na čtyři nejvýznamnější rizikové faktory: kouření, obezitu, alkohol a nedostatek tělesné aktivity. „To představuje zásadní odklon od příliš zjednodušujícího přístupu dosavadních výzkumů, které se zabývaly jednotlivými mikrokomponentami stravy a životního stylu, navíc většinou odděleně od ostatních faktorů,“ zdůraznili redaktoři EJC.

Esther de Vriesová z Department of Public Health při Erasmus Medical Centre v nizozemském Rotterdamu se svými kolegy sepsala článek, ve kterém se zabývá dopadem zvýšení tělesné aktivity a prevence nadváhy na incidenci rakoviny tlustého střeva v sedmi evropských zemích. Vědci ve své studii využili metodu statistického modelování PREVENT [3], díky které dokázali předpovědět incidenci kolorektálního karcinomu v budoucnosti za různých okolností. Zabývali se řadou variant, ve kterých by se uskutečnily či neuskutečnily realistické scénáře, jako je zvýšení tělesné aktivity nebo snížení BMI. Tato studie brala v potaz údaje z onkologických registrů České republiky, Dánska, Francie, Lotyšska, Nizozemska, Španělska a Velké Británie.

Od roku 1975 incidence rakoviny tlustého střeva a konečníku v evropské populaci roste, a v roce 2008 již kolorektální karcinom představoval 13,6 % odhadované onkologické zátěže v Evropě. Je to druhé nejčastější nádorové onemocnění v Evropě a zároveň druhá nejčastější příčina úmrtí na nádorová onemocnění.

„Přesto je zřejmé, že mnoha případům rakoviny tlustého střeva by se dalo zabránit, kdyby se lidé vyhýbali poměrně snadno ovlivnitelným rizikovým faktorům, jako je nedostatek tělesné aktivity a nadváha,“ poznamenal Dr. Andrew Renehan z britské University of Manchester, který je jedním ze spoluautorů studie. Ačkoli tyto rizikové faktory jsou spolu vzájemně propleteny (tělesná aktivita je většinou tím nižší, čím vyšší je BMI – a naopak zvýšená tělesná aktivita brání vzniku nadváhy), u lidí s nadváhou nemusí intenzivnější tělesná aktivita vždy vést k poklesu tělesné hmotnosti.

Navzdory osvětovým kampaním o přínosu tělesné aktivity a o udržování přiměřené tělesné hmotnosti má čím dál více Evropanů BMI vyšší než 25 (což je doporučované maximum) a jen malá část evropské populace se věnuje tělesné aktivitě v takové míře, která odpovídá současným doporučením (alespoň 30 minut přiměřené fyzické aktivity nejméně pět dní v týdnu).

Podle hypotetického scénáře, kdy by se podíl lidí s nadváhou a obezitou v evropských zemích v roce 2009 zvyšoval stejnou rychlostí, jako je pozorována v USA, by předpokládaný nárůst incidence kolorektálního karcinomu činil o 1,7 (Velká Británie) až 2,8 (Španělsko) více případů na 100 000 člověkoroků u mužů. U žen by tento nárůst činil o 0,1 (Česká republika) až 0,6 (Nizozemsko) více případů na 100 000 člověkoroků. Jinými slovy by to znamenalo, že počet případů kolorektálního karcinomu by vzrostl o 0,7 až 3,8 %, jak uvedli vědci.

Kdyby se střední hodnota BMI u celé populace snížila na 21, bylo by do roku 2040 možné zabránit od 0,6 (Česká republika, ženy) do 11 (Španělsko, muži) případům kolorektálního karcinomu na 100 000 člověkoroků, což by znamenalo snížení počtu případů tohoto onemocnění o 2–18 % (čísla se liší u jednotlivých zemí, významnou roli hraje i pohlaví).

Další scénář se zabýval zvýšením tělesné aktivity. Kdyby se obyvatelé všech evropských zemí věnovali tělesné aktivitě v takové míře, jaká je pozorována v Nizozemsku (zdejší obyvatelé se sportu oddávají nejvíce v celé Evropě), dalo by se do roku 2040 zabránit 0,5 (Česká republika, muži) až 5,1 (Španělsko, ženy) případům kolorektálního karcinomu na 100 000 člověkoroků, tzn. počet nových případů tohoto onemocnění by se do té doby snížil až o 17,5 %.

„Z našich modelů jsme vyvodili zajímavé závěry,“ podotknul Dr. Renehan. „Mužům by zřejmě nejvíce prospěla prevence vzniku nadváhy a pomoc při snižování tělesné hmotnosti, zatímco u žen by měl být důraz kladen spíše na zvýšení tělesné aktivity.“

Toto zvláštní vydání EJC přineslo celou řadu rozmanitých článků [4]; jejich autoři se však vesměs shodují, že změna životního stylu bude obtížná. „S jistotou můžeme tvrdit, že obrovským přínosem by bylo, kdyby se všichni Evropané věnovali tělesné aktivitě v takové míře, jako to dělají Nizozemci,“ poznamenal profesor Jan-Willem Coebergh z nizozemské Erasmus University, který je jedním z editorů. „Vždy však budeme potřebovat spolehlivé důkazy, než budeme moci zavádět nové strategie pro prevenci nádorových onemocnění.“

Profesor Michael Baumann z fakultní nemocnice v německých Drážďanech, který je prezidentem ECCO [6], na závěr dodal: „Prevence nádorových onemocnění v dnešní době možná nemá u politických činitelů velkou prioritu, ale právě teď je důležitější než kdykoli předtím. Hospodářská recese staví naše politiky před jasnou volbu: buď přijmout strategie pro udržení krátkodobých nákladů, které však pouze zvýší dlouhodobé náklady, nebo využít finanční krizi jako příležitost pro zavedení preventivních opatření založených na důkazech. Doufáme, že důkazy předložené v dostatečné míře v tomto zvláštním vydání EJC [5] pomohou našim politickým činitelům vydat se správnou cestou a učinit zásadní kroky, které v Evropě v následujících desetiletích sníží incidenci nádorových onemocnění.“

Reference a vysvětlivky

1. Implementing Cancer Prevention in Europe. European Journal of Cancer, Volume 46, Issue 14, pages 2523-2662 (September 2010).
2. Kim J, Paek D.: Safety and health in small-scale enterprises and bankruptcy during economic depression in Korea. J Occupational Health 2000; 42(5): 270-5.
3. Software pro statistické modelování nádorových onemocnění PREVENT byl navržen na Erasmus University (Nizozemsko) před více než deseti lety a dnes je využíván v řadě dalších evropských zemí v rámci programu EUROCADET.
4. Řada studií zveřejněných v tomto zvláštním vydání EJC byla realizována díky projektu EUROCADET, který je financován Evropskou komisí.
5. The European Journal of Cancer je oficiálním časopisem ECCO (the European CanCer Organisation).
6. ECCO – the European CanCer Organisation – byla založena proto, aby obhajovala práva všech onkologických pacientů v Evropě na nejlepší možnou léčbu a péči a prosazovala vzájemnou interakci všech organizací působících v oblasti onkologického výzkumu, výuky, léčby a péče na evropské úrovni.

Klíčová slova: prevence nádorových onemocnění, incidence a mortalita nádorových onemocnění, kolorektální karcinom

13. 9. 2010 Tisková zpráva ECCO

Zpět