Primární péče je základem pro léčbu

I přes obrovské pokroky v léčbě zhoubných nádorů se v pokročilých stadiích většinu nemocných nepodaří uzdravit a snahou lékařů je život jim prodloužit při udržení co nejlepší kvality života. Léčba takto komplikovaných nemocných je často extrémně drahá. Na druhé straně nemocní, u kterých bylo nádorové onemocnění zjištěno včas, se z velké většiny uzdraví při vynaložení relativně nízkých nákladů. Je tedy zřejmé, že zásadním problémem nejen české onkologie je prevence nádorů a zejména jejich diagnostika v co nejčasnějším stadiu.

Tento úkol vyžaduje spolupráci lékařů, organizátorů zdravotnictví a politické reprezentace. Tady má zcela zásadní význam spolupráce s praktickými lékaři.

Praktický lékař má svou roli ve všech fázích léčby

Lékař primární péče, který by pacienty ve svém obvodu měl poměrně dobře znát, má řadu možností, jak se na zlepšení situace v onkologii aktivně podílet. Může mít významnou úlohu při propagování zdravého způsobu života, měl by vysvětlovat například důsledky kouření na zdravotní stav, a to nejen v oblasti onkologických diagnóz. Jistě je vhodné zmiňovat se i o zdravé výživě, udržování přiměřené hmotnosti a fyzické aktivitě zvláště u lidí se sedavým zaměstnáním.

Možností, jak včas zjistit podezření na nádor, je sledování varovných příznaků u klientů. Jde například o déletrvající kašel či chrapot, zvětšené uzliny, nejrůznější krvácení, teploty nejasné etiologie, hubnutí, změny v dosavadních zvyklostech vyprazdňování stolice a moči, přetrvávající potíže polykací, žaludeční a střevní, nehojící se ránu na sliznici nebo kůži, změny mateřských znamének, zduření nebo zatvrdnutí v prsu, deformace či výtok z prsních bradavek a jakékoliv jiné déle trvající a nevysvětlitelné změny v organismu. Při přítomnosti některého z uvedených příznaků je vhodné další vyšetření, případně odeslání pacienta ke specialistovi. Je na praktickém lékaři, zda si takových příznaků všimne a zda správně vyhodnotí další postup. Zodpovědný přístup praktického lékaře v těchto případech je často pro nemocného život zachraňující.

Další velmi důležitou oblastí je účast klientů na screeningových vyšetřeních zhoubných nádorů. Informování klientů o těchto diagnostických metodách hrazených zdravotními pojišťovnami, vysvětlování jejich důležitosti, případně odesílání pacientů na tato vyšetření jsou důležitou stránkou preventivní práce praktického lékaře, která je často podceňována. Zvaní klientů na tato vyšetření plátci péče například dopisem považuji za velmi vhodné a doufám, že se ho dočkáme.

Pokud je pacient již diagnostikován a je mu prováděna onkologická léčba, je spolupráce praktického lékaře při domácím ošetřování i nadále velmi důležitá. Nejde jen o předepisování některých léků, kde hlavně případná preskripce opioidů často vázne, ale i o ošetřování například stomií, různých katetrů atp. Ještě důležitější je součinnost praktického lékaře při léčbě paliativní, kdy je nemocný často na pomoci praktika velmi závislý.

Klíčem k vhodnému postupu je dostatek informací

Komunikace mezi lékařem a nemocným je uměním sama o sobě. Sdělení nepříznivé diagnózy je zážitkem ochromujícím a není divu, že nemocní často přesně nevnímají informace, které jim ošetřující onkolog předává. I zde je role praktických lékařů nezastupitelná. Potřebné a aktualizované informace je možné najít mimo jiné na portálu České onkologické společnosti ČLS JEP www.linkos.cz. Kromě oddílu pro lékaře a zdravotníky je celá velká část portálu věnována právě srozumitelným informacím pro nemocné a jejich příbuzné, které jistě mohou posloužit jako inspirace i pro praktické lékaře.

Společně s rozšířením možností léčby o nákladné biologické léky byl v naší zemi zahájen proces centralizace této terapie. Léčba je dnes soustředěna do komplexních onkologických center (KOC). To vůbec nesnižuje význam onkologů pracujících mimo tato centra; společným jmenovatelem a zájmem obou typů pracovišť je zájem pacienta - úkol rozpoznat ty nemocné, pro které je biologická léčba vhodná, a v centru, nejlépe v mezioborové komisi, rozhodnout o metodě léčby. To neplatí jen pro systémovou terapii - například operativní léčba jaterních metastáz kolorektálního karcinomu často vyžaduje mezioborovou spolupráci v překonání počáteční neresekability metastáz systémovou léčbou, opět nejlépe na pracovišti, kde je zavedena a kde běží pravidelná jednání mezioborové komise pro nádory zažívacího traktu. Informovaný praktický lékař může často vystrašenému nemocnému v klidném prostředí poskytnout informace o metodách léčby, o tom, kde je nejbližší spádový onkolog, kde je spádové KOC. Všechny tyto informace jsou rovněž zveřejněny na www.linkos.cz.

Příklady z praxe bohužel ukazují, že stále ještě neplatí, že každý onkologický nemocný je vyšetřen onkologem a podle svého zdravotního stavu, léčebného záměru a strategie konziliárně posouzen v KOC.

Spolupráce mezi onkology a praktickými lékaři je nepochybně důležitá jak z medicínského, tak organizačního hlediska a je velmi závislá na aktivitě všech zúčastněných, tedy praktického lékaře, onkologa a nemocného. Kvalita této spolupráce je různá místo od místa, a to od vynikající až po velmi neuspokojivou. Nepochybuji, že možnosti zlepšení jsou u všech zúčastněných subjektů. Onkologická společnost o spolupráci s praktickými lékaři velice stojí a uvítá jakékoliv návrhy na její zlepšení.

Klíčová slova: primární prevence, screeningové programy

22. 11. 2010 Zdravotnické noviny

Zpět