Kvalita onkologické péče v ČR
Česká republika patří ve výskytu zhoubných nádorů k nejzatíženějším zemím světa. Budeme-li brát v úvahu všechny novotvary včetně těch méně agresivních, můžeme u nás každý rok očekávat více než 67 000 nově diagnostikovaných pacientů. To představuje enormní zátěž pro české zdravotnictví s řadou vážných společenských i ekonomických důsledků.
„Celkem v ČR žije více než 430 000 osob, které jsou léčeny pro zhoubný nádor nebo mají jeho historii v osobní anamnéze. Z příčiny nádorového onemocnění umírá ročně více než 28 000 pacientů,“ připomněl 29. listopadu prof. MUDr. Jiří Vorlíček, CSc., předseda České onkologické společnosti ČLS JEP (ČOS), na konferenci konané v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR pod záštitou předsedy výboru pro zdravotnictví MUDr. Borise Šťastného.
Prof. J. Vorlíček zdůraznil, že Česká onkologická společnost ČLS JEP přistupuje k tématu dlouhodobě racionálně a usiluje o objektivní hodnocení kvality na základě reálných dat získaných z populačních registrů i z klinické praxe zdravotnických zařízení. Onkologickou péči je nutno posuzovat komplexně a hodnocení kvality neznamená pouze analýzu, zda byl, nebo nebyl dodržen určitý léčebný postup. Do kvality je podle prof. Vorlíčka nutno zahrnout již samu dostupnost adekvátní péče na populační úrovni, dále hodnocení počtu pacientů indikovaných k určité terapii a jejich následnou reálnou léčbu a samozřejmě také analýzu léčebných výsledků.
Rezervy jsou v záchytu, nikoli v léčbě jako takové
Nejčastěji citovaným ukazatelem výsledků onkologické péče zůstává doba pětiletého přežití pacientů. ČOS vytvořila s využitím demografických a epidemiologických dat objektivní modely, které ukazují, že přežívání pacientů s onkologickými diagnózami se v ČR od počátku 90. let minulého století významně prodloužilo.
Zlepšení se týká především časně zachycených klinických stadií, kde ČR dosahuje parametrů srovnatelných s ostatními vyspělými státy světa. Jako příklad lze uvést karcinom prsu - relativní pětileté přežití žen s nádorem v I. stadiu dosahuje téměř 99 % a u nádorů v klinickém stadiu II více než 87 procent. Obdobně lze podle prof. J. Vorlíčka jmenovat i zhoubné nádory tlustého střeva a konečníku, u nichž je v ČR relativní pětileté přežití v I. stadiu 86 % a ve II. stadiu 71 procent. Významný trend prodlužující se doby přežívání českých onkologických pacientů uznala i zatím poslední statistika OECD Health at a Glance 2009.
Při celkovém hodnocení přežití všech pacientů, tedy bez ohledu na klinické stadium nádoru, však ČR u řady onkologických diagnóz výsledků srovnatelných s vyspělými zeměmi OECD dosud nedosahuje. Důvodem není nižší kvalita péče v onkologických centrech, ale stále velmi vysoký podíl nádorů zachytávaných pozdě, až v klinickém stadiu III a IV. Z tohoto hlediska není náhodou, že relativně špatné celkové výsledky máme v přežití u kolorektálního karcinomu, připomněl prof. J. Vorlíček.
Klíčová slova: onkologická péče, Česká onkologická společnost, pětileté přežití
6. 12. 2010 Zdravotnické noviny
