Aspirin může chránit před rakovinou tlustého střeva a konečníku

Profesor John Burn z Ústavu genetiky člověka (Institute of Human Genetics) při britské Newcastle University je přesvědčen, že ve spolupráci se svými kolegy zřejmě našel jednoduchý způsob regulace nádorových kmenových buněk, které hrají zásadní úlohu při vzniku zhoubného nádoru.

Do klinické studie bylo zařazeno 1071 nosičů genetické mutace způsobující Lynchův syndrom, kteří byli evidováni celkem ve 42 centrech rozmístěných po celém světě. Účastníci studie byli náhodně rozděleni do dvou skupin: jedna z nich užívala denně 600 mg aspirinu + 30 g Novelose (rezistentní škrob, který uniká trávicím procesům v tenkém střevě), druhá skupina pouze 30 g Novelose. „Ačkoli se již objevilo mnoho zpráv, že aspirin by mohl být prospěšný u různých typů rakoviny, tyto informace pocházely ze studií případů a kontrol nebo z epidemiologických studií,“ vysvětlil prof. Burn. „My jsme došli k závěru, že jediným způsobem, jak získat přesvědčivý důkaz, je provést randomizovanou studii u rizikové populace.“

Lynchův syndrom, který je často označován jako hereditární nepolypózní kolorektální karcinom (HNPCC), je typ dědičného nádorového onemocnění zažívacího traktu, zvláště pak tlustého střeva a konečníku. Lidem s Lynchovým syndromem hrozí vyšší riziko vzniku rakoviny žaludku, tenkého střeva, jater, žlučovodů, horních močových cest, mozku, kůže a prostaty. Ženám-přenašečkám navíc hrozí zvýšené riziko vzniku rakoviny děložní sliznice a rakoviny vaječníků.

U těchto pacientů se většinou rakovina vyvíjí rychle, proto vědci očekávali, že účinek aspirinu se projeví již v rané fázi studie. První výsledky však přinesly zklamání: po průměrné době 29 měsíců od randomizace vědci nepozorovali ve studované skupině rizikových osob žádný důkaz prospěšných účinků aspirinu.

„Původní design naší studie počítal s dlouhodobou dispenzarizací po skončení studie,“ vysvětlil prof. Burn. „U většiny lidí, u nichž byla studie ukončena (což bylo 75 % osob z původní kohorty) se nám podařilo dohledat informace o jejich zdravotním stavu až do 10 let od zahájení naší studie. Teprve potom jsme zjistili, že zhruba po čtyřech letech od randomizace došlo k divergenci v incidenci kolorektálního karcinomu mezi skupinou užívající aspirin a skupinou užívající placebo. Do dnešního se bylo ve skupině užívající aspirin vyskytlo jen šest případů kolorektálního karcinomu, zatímco v placebové skupině to bylo šestnáct případů. Ve skupině žen užívajících aspirin došlo také ke snížení výskytu rakoviny děložní sliznice. To je statisticky významný rozdíl, který nás potěšil – tím více, že ačkoli jsme aspirin přestali podávat po čtyřech letech, jeho účinek trvá, a navíc tato souvislost přímo koreluje s délkou podávání aspirinu během studie.“

Ačkoli vědci se domnívají, že zásadním faktorem pro prevenci kolorektálního karcinomu je složení stravy, dodnes neexistují údaje z randomizovaných studií, které by tuto hypotézu potvrdily; řádná kontrolovaná studie zohledňující stravu je totiž extrémně náročná na provedení. Byla však zjištěna jasná inverzní souvislost mezi rakovinou tlustého střeva a množstvím konzumovaného škrobu. Rezistentní škrob Novelose je totiž odolný vůči trávicím pochodům v horní části zažívacího traktu, a začíná fermentovat teprve v tlustém střevě za vzniku mastných kyselin s krátkým řetězcem, kterým jsou připisovány významné ochranné účinky proti vzniku rakoviny.

„Tlusté střevo člověka má obrovskou plochu, která během evoluce zřejmě vznikla proto, aby dokázala účinně zachycovat i tyto důležité živiny ze stravy našich předků,“ vysvětlil prof. Burn. „V naší studii jsme podávali kromě aspirinu i rezistentní škrob, proto bychom mohli očekávat i pokles počtu případů rakoviny v placebové skupině. To jsme ovšem nepozorovali, což může mít řadu příčin: pacienti možná neužívali škrob každý den, nebo prostě tento škrob nebyl dostatečně rezistentní.“

Aspirin – jako ostatně každý lék – má však i vedlejší účinky, které některým pacientům způsobovaly jisté obtíže: u 11 osob z více než 1000 lidí v aspirinové skupině bylo pozorováno gastrointestinální krvácení nebo vředy, zatímco v placebové skupině mělo tyto potíže jen 9 lidí. Aspirinová skupina zase měla tu výhodu, že v ní méně často docházelo k mozkovým mrtvicím a k infarktům.

Mechanismus ochranného působení aspirinu proti vzniku rakoviny zatím nebyl objasněn, ale výzkumníci se domnívají, že významnou roli hrají nádorové kmenové buňky. „Mechanismy diskutované v současnosti podle našeho názoru nedokážou poskytnout vysvětlení,“ vysvětlil prof. Burn. „Je například známo, že v raném stadiu rakoviny je nadměrně exprimován enzym COX-2 (cyklooxygenáza typu 2); naše výsledky však naznačují, že tato nadměrná exprese předchází rakovině, a možná dokonce předchází i adenomu, ze kterého zhoubný nádor později vznikne. Podle našeho mínění by aspirin mohl účinkovat na přežití abnormálních kmenových buněk v tlustém střevě (ty jsou za normálních okolností rezistentní vůči chemoterapii). Pokud dojde k mutaci kmenové buňky, pak tato abnormální kmenová buňka odhalí svůj zkázonosný potenciál teprve po vzniku adenomu; a pokud aspirin snižuje pravděpodobnost přežití těchto buněk, mohlo by to vysvětlovat výsledky naší studie,“ objasnil prof. Burn.

Výzkumný tým hodlá uskutečnit další studii, která by měla ukázat, zda nižší dávka aspirinu bude mít stejně prospěšný účinek či nikoli. „Chceme požádat lidi s Lynchovým syndromem, aby si "hodili mincí" a slíbili nám, že budou užívat řekněme jednu či dvě tablety aspirinu denně. Pak uvidíme, jestli lidé s nižší dávkou aspirinu jsou chráněni před kolorektálním karcinomem do stejné míry, ale s menším množstvím vedlejších účinků. Problémem je to, že chceme-li dosáhnout statisticky významného výsledku, budeme potřebovat zhruba 10krát více lidí, než jsme potřebovali v naší první studii. Dobrou zprávou však je, že každý z nich dostane léčbu,“ dodal závěrem prof. Burn.

Reference

1. 15th Congress of the European CanCer Organization (ECCO 15) and the 34th European Society for Medical Oncology (34th ESMO) Multidisciplinary Congress: Abstrakt č. 6000. Prezentováno 21. září 2009.

Klíčová slova: aspirin, Lynchův syndrom, hereditární nepolypózní kolorektální karcinom (HNPCC), nádorové kmenové buňky

21. 9. 2009 ecancermedicalscience

Zpět