Plusy a minusy české onkologie v kontextu Evropy.

Tento dokument přitom není nijak abstraktní, jak by se možná dalo očekávat. „Obsahuje celou řadu konkrétně specifikovaných požadavků,“ říká předseda České onkologické společnosti ČLS JEP prof. MUDr. Jiří Vorlíček, CSc. Česká onkologie se přitom s těmito doporučeními v překvapivě vysoké míře shoduje již nyní. „Dalo by se říci, že je plníme tak na 95 procent,“ říká prof. Vorlíček.

Europoslanci volají například po zavedení vnitrostátních onkologických registrů za účelem vypracování celounijní studie o výskytu onkologických onemocnění a rozdílných šancích na jejich přežití. Česká republika má v této oblasti naprostý unikát, který je vzorem pro ostatní země EU. V Česku již desítky let existuje Národní onkologický registr (NOR). Sběr dat do tohoto registru je povinný dle zákonného opatření a zároveň naprosto nutný pro plánování potřeby onkologické péče a hodnocení jejího přínosu. V úzké návaznosti na tento národní populační registr zajišťuje ČOS chod dalších klinických registrů sledujících především nejnákladnější protinádorovou léčbu a její výsledky. V komplexních onkologických centrech také vznikají registry sledující kvalitu poskytované péče.

Evropský parlament vyzývá členské státy, aby zajistily, že po celém jejich území budou k dispozici multidisciplinární onkologické týmy, aby mohla být všem pacientům poskytnuta optimální individuální léčba. I v tomto bodu má Česká republika co nabídnout – síť 18 komplexních onkologických center, která poskytují tu nejnáročnější onkologickou léčbu i diagnostiku. „Zatím ještě stále nemůžeme tvrdit, že každý pacient, který by z terapie v tomto centru mohl profitovat, se do něj také dostane. Někdy je příčina na straně nemocného, který nechce za léčbou cestovat, stává se ale také, že pacientovi tuto možnost ošetřující lékař nenabídne,“ říká prof. Vorlíček.

Na straně rezerv je přístup českých pacientů k radioterapii. V Evropě připadá v průměru jeden lineární urychlovač na 180 000 obyvatel. V České republice je to v současné době jeden lineární urychlovač na 300 000 obyvatel. Před několika lety byla ale situace mnohem horší. „V současné době se díky významné podpoře z Evropských strukturálních fondů rýsuje reálná možnost rozdíl mezi vybavením u nás a v ostatních zemích EU z velké části překlenout,“ říká prof. MUDr. Jiří Petera, Ph. D., přednosta Kliniky radioterapie a onkologie FN Hradec Králové.

Psychologové se dají počítat na prstech

Velký dluh je také nedostatečná psychosociální podpora nemocných. „Na plný úvazek se v České republice věnuje onkologickým pacientům přibližně deset psychologů. To samozřejmě vůbec nestačí. Ve světě přitom zcela běžně existují celá klinické centra pro psychoonkologii,“ říká Mgr. Libuše Kalvodová, psycholožka z Interní hematoonkologické kliniky FN Brno, která vede Sekci psychoonkologie České onkologické společnosti. „Stále ještě převládá pocit, že lékař je plně kompetentní se o pacienta postarat i po psychologické stránce. To je hrubý omyl – lékař na to není připraven, není pro to vzdělán. Nových míst pro psychology se vytváří velice málo. Na druhou stranu i kdyby byla, pořád zůstává problém s tím, kdo by je obsadil. Potřebovali bychom erudované klinické psychology, těch je ale velký nedostatek. Pokud jsou, pracují na psychiatrických klinikách a o působení na odděleních somatické medicíny nemají příliš zájem,“ dodává L. Kalvodová.

Kolonoskopie do screeningu?

Velký důraz klade zmíněný evropský dokument na screening. V České republice jsou zatím tři screeningové programy – pro záchyt karcinomu prsu, cervikálního karcinomu a kolorektálního karcinomu. U posledního zmíněného by mohlo dojít v dohledné době k zásadní změně. Dosud je tento screening založen na vyšetření stolice na skryté krvácení. To však má nízkou senzitivitu i specificitu. Proto by mělo být doplněné o kolonoskopii. „Na ministerstvu zdravotnictví nedávno vznikla komise pro screening kolorektálního karcinomu. Přišli jsme na její první jednání už s návrhem věstníku, který obsahuje screeningovou kolonoskopii v 55 letech s dalším opakováním po deseti letech. Ještě v červnu by pak mělo proběhnout jednání s plátci zdravotní péče. Pokud se k návrhu postaví vstřícně, mohla by být kolonoskopie zařazena do screeningu už od ledna. Kapacity jsou dostatečné, v České republice je na 200 pracovišť digestivní endoskopie,“ říká prof. MUDr. Miroslav Zavoral, Ph. D., přednosta Interní kliniky Ústřední vojenské nemocnice.

Pokud by k této změně došlo, dostala by se Česká republika na evropskou špičku. „V Evropě se v rámci plošného screeningu kolonoskopie provádí jen v Německu, kde jsme se také inspirovali,“ dodává prof. Zavoral. „Vzhledem k tomu, že v incidenci kolorektálního karcinomu vedeme celosvětové statistiky, považujeme takový krok za rozumný. Ze začátku by jistě nešlo o desetitisíce pacientů,“ říká prof. Vorlíček.

9. 6. 2008 Medical Tribune

Zpět