První komplexní analýza incidence a mortality nádorových onemocnění a přežití onkologických pacientů: evropský trend je povzbudivý, zvyšuje se však počet nádorů souvisejících s kouřením a obezitou.

Výsledky výzkumu byly publikovány ve zvláštním vydání European Journal of Cancer ^[1], tj. ve stejné době, kdy Evropská komise začala pracovat na návrhu nového Akčního plánu boje proti rakovině. Editoři Jan Willem Coebergh a Tit Albreht očekávají, že toto zvláštní vydání přispěje k diskusím při návrhu evropského Akčního plánu boje proti rakovině, a že poskytne podklady pro aktualizovanou verzi Evropského kodexu proti rakovině.

Ve zvláštním vydání EJC bylo publikováno deset článků. Jedním z nich je článek prof. Coebergha a jeho spolupracovníků, nazvaný „Recent trends in cancer in Europe: a combined approach of incidence, survival and mortality for 17 cancer sites since the 1990s“ („Současné trendy ve výskytu nádorových onemocnění v Evropě: souhrnná analýza incidence, přežití a mortality v 17 onkologických centrech od 90. let 20. století“, pozn. překl.). Prof. Coebergh se svým týmem shromáždil údaje o incidenci, mortalitě a pětiletém přežití od poloviny 90. let do prvních několika let nového tisíciletí: při své práci vycházel z údajů onkologických registrů 21 evropských zemí a získaná data použil k analýze trendů.

Prof. Coebergh, který působí na Erasmus MC v nizozemském Rotterdamu, svůj článek okomentoval následovně: „Během posledních 20 let byla publikována řada onkologických komparativních studií, ty však byly často jednostranně zaměřené a roztříštěné. Jen zřídka se objeví systematická diskuse nad vzájemně souvisejícími změnami v incidenci, mortalitě a přežití u různých typů nádorů a v různých zemích. My jsme se do toho nyní pustili a doufáme, že náš přístup budou následovat i ostatní. V zájmu prevence nádorových onemocnění a organizace onkologické péče je nezbytně nutné správně interpretovat trendy ve výskytu nádorových onemocnění: nastal skutečně pokrok, nebo se díváme na artefakty? Pozorujeme-li například vzestup incidence nádorových onemocnění, může být tento nárůst reálný kvůli zvýšenému riziku expozice karcinogenním faktorům, nebo může být důsledkem svědomitějšího hlášení do onkologických registrů, změn diagnostických kritérií, dokonce i důsledkem používání metod včasného záchytu, jako je populační screening. Stejně tak i delší přežití onkologických pacientů může odrážet lepší léčbu, ale i časnější diagnózu u pacientů, u kterých by jinak nádor byl diagnostikován mnohem později nebo by se u nich nikdy neprojevily klinické příznaky.“

Vědci zjistili, že v rozvinutějších zemích severní a západní Evropy má trend výskytu nádorových onemocnění obecně klesající tendenci. Výjimku představují nádory spojené s obezitou, zejm. rakovina prsu u postmenopauzálních žen a kolorektální karcinom, a u žen také nádory spojované s kouřením, zejm. rakovina plic.

Zatímco incidence nádorů spojovaných s kouřením v severní, západní a jižní Evropě u mužů klesá, tento trend má rostoucí tendenci u obou pohlaví ve střední Evropě, a u žen téměř v celé Evropě. S výjimkou nádorů následkem kouření má obecně mortalita u většiny typů nádorů klesající tendenci, a to téměř v celé Evropě.

U většiny typů nádorů se obecně prodloužilo přežití. Výzkumníci tvrdí, že je to díky dostupnějším specializovaným diagnostickým metodám, přesnějšímu stagingu (klasifikace nádorů) a lepším léčebným metodám. „V bohatších zemích byl zaznamenán výrazně pozitivní efekt organizovaného nebo oportunního screeningu, ať už se jedná o karcinom prsu, prostaty nebo melanom,“ tvrdí odborníci. Například ve většině zemí incidence nádorů prsu i nadále roste, ale mortalita klesá a přežití se zlepšuje. Na rostoucí incidenci a době přežití se částečně podepsaly již zavedené programy organizovaného mamografického screeningu; mortalitu snížily dokonce i 5-8 let probíhající oportunní screeningové programy, které zlepšily detekci malých a méně agresivních nádorů. Přežití a mortalitu ovlivňuje také přesnější staging a lepší léčebné metody, např. použití tamoxifenu u postmenopauzálních pacientek či chemoterapie u premenopauzálních pacientek.

Autoři uvádějí: „V severní a západní Evropě jsme pozorovali nejvyšší incidenci rakoviny prsu, prostaty, varlete a melanonů. Naproti tomu v jižní a střední Evropě převládá spíše rakovina plic, čípku děložního a žaludku. V severní Evropě jsme u mnoha typů nádorů zjistili rozdíly mezi skandinávskými zeměmi na jedné straně (nepočítaje Dánsko) a Velkou Británií a Dánskem na druhé straně: v této druhé skupině je výskyt většiny nádorů vyšší.“

Výzkumníci dále tvrdí: „Evropa je velký kontinent a mezi jednotlivými zeměmi existují značné rozdíly, co se týče životního stylu, klimatu a zdravotních systémů. Odborné organizace v rámci těchto zdravotních systémů se mohou výrazně zasadit o to, aby obyvatelstvo dané země mělo přístup ke screeningovým programům a k odpovídající zdravotní péči.“

„Delší přežití onkologických pacientů může být částečně připisováno časnější diagnóze (karcinom prsu, karcinom prostaty), ale také stále vyššímu podílu starších pacientů, kteří podstupují nové nebo agresivnější metody léčby. Naopak u cervikálního screeningu bylo pozorováno kratší přežití: v důsledku tohoto screeningu sice propuklo méně nádorových onemocnění, ale ta, která již propukla, byla často agresivnější. U některých typů nádorů, jako jsou např. nádory konečníku nebo Hodgkinova nemoc, přesnější staging zlepšil účinnost léčby a prodloužil přežití. V mnoha zemích je onkologická péče soustředěna do regionálních center, která řídí onkologové-specialisté, čímž je pro onkologické pacienty zajištěna optimálnější péče a ti dosahují delšího přežití.“

Autoři shrnují své poznatky následovně: „Prevence a léčba rakoviny v Evropě se ubírají správným směrem. Časnější detekce, dostupnější zdravotní péče a nové léčebné metody společně přispěly k prodloužení doby přežití a k poklesu mortality na nádorová onemocnění. V oblasti prevence je však stále co dohánět: zvláště znepokojující je rostoucí podíl žen-kuřaček a rozmáhající se epidemie obezity.”

Další článek zvláštního vydání EJC podrobněji rozebírá dopad populačního screeningu, a v jiném článku se autoři zabývají otázkou, zda by změna životního stylu v některých zemích střední a východní Evropy pomohla snížit incidenci některých typů nádorových onemocnění.

Dr. Albreht z Ústavu veřejného zdravotnictví (Zavod za zdravstveno varstvo) ve slovinské Lublani vypracoval se svými kolegy článek nazvaný „Making progress against cancer in 2008“ („Pokrok v boji proti rakovině v roce 2008“, pozn. překl.), ve kterém nastínil některé priority pro evropskou onkologii, zdůrazňované i v jiných článcích EJC.

Dr. Albreht uvedl: „Jak jsme nastínili v našem článku, lze rozlišovat pět zájmových skupin: pacienty, veřejné zdravotnictví, zdravotní pojišťovny, výzkumné ústavy a nakonec subjekty působící ve farmaceutickém a zdravotnickém průmyslu. Pro úspěšnou léčbu rakoviny jsou nezbytné čtyři základní předpoklady: lidské zdroje, materiální zdroje, znalostní zdroje a sociální zdroje.“

Podle dr. Albrehta se Evropa musí zaměřit na čtyři typy aktivit: „Primární prevence a podpora péče o zdraví; sekundární prevence s osvědčenými screeningovými programy; spravedlivější přístup k optimální zdravotní péči a integrace veškerých zdravotnických zařízení pečujících o onkologické pacienty; a v neposlední řadě trvalá podpora moderního a nezávislého výzkumu.“

Dr Albreht podotkl, že závěry jeho články i závěry celého zvláštního vydání EJC jsou výsledkem mnoha konzultací, setkání a workshopů, které se konaly pod záštitou slovinského a portugalského předsednictví EU. „Veškeré naše úsilí jsme shrnuli v knize Responding to the challenge of cancer in the EU, kterou jsme představili v únoru 2008 na onkologické konferenci ve slovinském Brdu,“ vysvětlil dr. Albert. Články v EJC jsou částečně převzaty z několika kapitol této knihy.

Prezident ECCO, prof. Alexander M. M. Eggermont, potvrdil: „Zvláštní vydání EJC na téma onkologických programů se objevuje ve velmi vhodný okamžik, kdy Evropská komise začíná připravovat Akční plán boje proti rakovině.“

„V tomto vydání EJC je zdůrazněno několik aspektů, které bude muset vzít v úvahu Evropská komise, a také zásadní problematika, se kterou se již potýkají jednotlivé členské státy EU. Článek o posledních trendech nádorových onemocnění v Evropě jasně ukazuje, jak užitečná je epidemiologie při identifikaci oblastí, na které se v jednotlivých zemích musí zaměřit vlády a zdravotníci.“

„Toto vydání EJC ukazuje rozdíly v prevenci a léčbě rakoviny mezi jednotlivými evropskými zeměmi, ale zároveň poukazuje i na to, že jednotlivé země se mohou poučit ze zkušeností jiných; v celé Evropě tak lze zavést praxi založenou na důkazech.“

„Na základě podobných iniciativ, jako je toto zvláštní vydání EJC, můžeme zlepšit vzájemnou informovanost a spolupráci. Všichni společně se tak můžeme podílet na tom, aby onkologičtí pacienti v celé Evropě nakonec získali rovnocenný přístup k optimální prevenci a léčbě.“

„ECCO bude pomáhat Evropské komisi při přípravě Akčního plánu proti rakovině. Toto vydání EJC budeme hojně využívat pro podklady našich diskusí.“

Vysvětlivky:

1. Cancer control in Europe: state of the art in 2008. European Journal of Cancer. Volume 44, Issue 10, pages 1341-1476 (July 2008).
2. ‘Recent trends in cancer in Europe’ obsahuje údaje o jednotlivých zemích podle typu nádoru.
3. The European Journal of Cancer je oficiálním časopisem ECCO (the European CanCer Organisation).
4. ECCO – the European CanCer Organisation – byla založena proto, aby obhajovala práva všech onkologických pacientů v Evropě na nejlepší možnou léčbu a péči a prosazovala vzájemnou interakci všech organizací působících v oblasti onkologického výzkumu, výuky, léčby a péče na evropské úrovni. Více informací najdete na http://www.ecco-org.eu

2. 7. 2008 Tisková zpráva ECCO

Zpět