Onkologická léčba pod drobnohledem

K projektu nyní přistoupily Fakultní Thomayerova nemocnice (FTN) a Fakultní nemocnice Na Bulovce (FNB) v Praze, finančně se na něm podílel Nadační fond onkologie pro 21. století. Software ICOP, který byl vyvinut na brněnském Institutu biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity, umožňuje detailně sledovat postup léčby jednotlivých onkologických pacientů. Lze se z něj totiž dozvědět kde, kdy a v jakém stadiu byla choroba odhalena, kde a jaká vyšetření pacient absolvoval i jak probíhala terapie.

Nově dostupné parametry

Jako první tímto způsobem propojil údaje pro zdravotní pojišťovnu s Národním onkologickým registrem (NOR) Masarykův onkologický ústav v Brně, následovali onkologové z Krajské nemocnice T. Bati ve Zlíně a Fakultní nemocnice Olomouc, brzy by měla přibýt i Fakultní nemocnice v Motole. „Nový analytický nástroj lékařům poskytne informace o detailní struktuře onkologických pacientů léčených ve zdravotnickém zařízení, zejména z pohledu důležitých klinických parametrů, jako je například diagnóza a klinické stadium.

Detailní údaje o diagnostice většiny nádorových onemocnění totiž ve stávajících informačních systémech nemocnic nejsou dostupné v parametrické podobě, i když jednotlivé chorobopisy samozřejmě obsahují,“ shrnuje přínos projektu prof. MUDr. Jitka Abrahámová, DrSc., primářka onkologického oddělení Fakultní Thomayerovy nemocnice, vedoucí komplexního onkologického centra sdružujícího tři pražské nemocnice (FNB, VFN a FTN) a předsedkyně správní rady Nadačního fondu onkologie pro 21. století.

Zpětné využití dat

Původním úmyslem onkologů bylo propojit data NOR s daty všech 13 komplexních onkologických center. To je však komplikované už tím, že každá jednotlivá nemocnice by musela souhlasit s poskytnutím vlastních dat. Zdravotnické zařízení, které se chce do projektu zapojit, také musí investovat finanční prostředky do příslušného softwarového vybavení. Konkrétně jde o softwarový nástroj I-COP, lokální webovou aplikaci nad datovým skladem zdravotnického zařízení. I-COP vyvinul a implementoval brněnský Institut biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity. Využívá data NOR, do něhož onkologická zařízení pravidelně hlásí údaje a který shromažďuje data o jednotlivých pacientech již 50 let.

Zatím však nebylo možné je v takové míře a tak efektivně využívat jako nyní. Právě zpětné využití dat NOR uvnitř nemocnic je jedním z hlavních přínosů tohoto řešení. Implementace nového nástroje umožňuje komplexně zmapovat vlastní spádovou oblast včetně detailního rozboru pozice jednotlivých skupin léčených pacientů, odlišit lokální pacienty od migrujících i lépe cílit specifické preventivní programy v rámci regionu. Přidanou hodnotou zapojení se do projektu je srovnání péče o onkologické pacienty s referenčními celorepublikovými hodnotami. Poskytovaná nabídka výkonnostních analýz může vést ke zefektivnění nákladné protinádorové terapie.

Argumenty pro pojišťovny

Informační systémy před lety v nemocnicích vznikly, aby umožnily vykazovat údaje pro zdravotní pojišťovny. Právě ony by měly mít největší zájem dozvědět se, kam plynou finanční prostředky, jež poskytují. „Když se data propojí, jako se to děje v tomto systému, nemocnice dovede identifikovat, jestli byl pacient diagnostikován včas, nebo pozdě a kde, odkud byl poslán a v jakém stavu i kde byl dosud léčen. Nemocnice také získá argumenty pro zdravotní pojišťovnu, že dobře léčí, a měla by proto být lépe zaplacena,“ dodává profesorka Abrahámová. Nejen pro onkology, ale i pro pojišťovny mají získaná data velký potenciál také z hlediska podávání farmak.

„Data jsou přístupná pro obě nemocnice, Bulovku i Thomayerovu, výhodou pro pacienty je tudíž, že jejich případ může konzultovat více odborníků. A jak známo, víc hlav víc ví,“ upozornil na další z přínosů propojení dat provozně-technický náměstek FN Na Bulovce Ing. Milan Dvořák. Více světla vnáší propojení údajů i do medializovaných „žebříčků“ – statistik mortality děsících pacienty informacemi o zařízeních, kde se více nebo naopak méně umírá na rakovinu. Takto zjednodušená srovnání totiž například ignorují, odkud přicházejí pacienti s nejhoršími stadii onemocnění. I takové skutečnosti lze nyní zjistit zcela adresně.

Klíčová slova: Národní onkologický registr, nemocniční informační systémy, fúze dat

16. 5. 2011 Zdravotnické noviny

Zpět