Léčba rakoviny nebude pro všechny, varují onkocentra
Drahá léčba rakoviny už nebude hned a pro všechny. Déle se bude čekat na plánované operace kloubů či srdce. Pojišťovnám totiž docházejí peníze. Dva roky vybíraly méně na pojistném, k tomu hledají peníze na vyšší daň z přidané hodnoty a na platy lékařů. Takže šlapou na brzdu: méně peněz dostanou velké nemocnice, které podle statistik nejvíc plýtvaly. Pojišťovny jim teď pošlou o pět až sedm miliard menší balík.
Nebude na léčbu drahých pacientů, varují specializovaná centra, ve kterých se léčí třeba nemocní s rakovinou či revmatoidní artritidou. "Dostali jsme oznámení od VZP. Dodatky ke smlouvám jsou horší než v minulých letech," říká například šéf Masarykova onkologického ústavu Jiří Vorlíček.
Pojišťovna prý centru posílá stejné peníze, za jaké se léčilo před dvěma lety. To podle Vorlíčka péči pacientů na celý rok nepokryje. Peníze už navíc nepůjdou za konkrétním pacientem jako doposud. Ústav dostane určitý balík peněz, a jak s ním naloží, je jen na něm.
"Centra se musejí vejít do určitého limitu, který se bude odvíjet od čísel z roku 2009," potvrzuje mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Jiří Rod. Zprávu o tom, že i specializovaná centra budou hospodařit s paušálem, už podle něj dostaly všechny velké nemocnice. Paušál letos klesl o dvě procenta, v předchozích letech vždy stoupal.
Místo neomezené péče škrty
Doposud přitom specializovaná centra žádné limity neměla. Jejich roční obrat se každý rok pohyboval okolo třiceti miliard a peníze do nich tekly prakticky bez kontroly. "Zatímco v jiných nemocnicích reguluje ministerstvo spotřebu péče vyhláškou, specializovaných center se nic z toho netýká. Centra mají zvláštní smlouvy s pojišťovnami," vysvětluje ředitel Oborové zdravotní pojišťovny Ladislav Friedrich.
Centra tak mohla nakupovat drahé léky i v dobách škrtů. Třeba Masarykův onkologický ústav loni spotřeboval o dvanáct procent více materiálu a léků než v roce předchozím, přestože pacientů bylo jen o tři procenta více. Počet chemoterapií a radioterapií ale stoupl o čtvrtinu. "Vše jde do pacientů. Máme možnost poskytnout nákladnou léčbu většímu množství lidí," chválila systém mluvčí ústavu Zuzana Joukalová.
Jenomže to teď končí. Síť center se má dostat pod drobnohled. Stejně jako pojišťovny, které dosud nákupy bez řečí platily. "Nově budou ve výročních zprávách vysvětlovat, proč a jak smluvní síť rozšířily a proč kterou věc uhradily. Teď jsou smlouvy bez kontroly," řekl šéf resortu Leoš Heger.
Osmkrát dražší lůžko
Hlídat se mají hlavně léky, za které se v nemocnicích utratilo o deset procent víc než loni. "Je pravda, že cokoli se uspoří jinde, okamžitě se nalije do center. Neexistuje žádná nákladová efektivita. Nikdo neví, jestli to pacientům něco přináší," prohlásil již dříve šéf České lékárnické komory Stanislav Havlíček.
Osekat se mají i náklady na takzvané hotelové služby - na úklid, stravu, energie či dopravu. Mezi obyčejnými nemocnicemi a velkými centry se totiž utvořila nevysvětlitelná propast: zatímco malým nemocnicím stačí za služby na den průměrně 1230 korun, specializovaná centra spotřebují 2120 korun.
"Průměrné náklady jsou v některých oblastech ve velkých nemocnicích až osmkrát vyšší," potvrzuje místopředseda Asociace českých a moravských nemocnic Petr Fiala. Do budoucna náklady zvedne ještě vyšší daň z přidané hodnoty, kterou chce už koncem října zavádět ministr financí Miroslav Kalousek.
A bude hůř
Jenomže centra avizují: šetřit se teď bude také na pacientech. "Právě před tím jsem varoval. Nakonec se bude omezovat péče o pacienty. Dostanete rakovinu a umřete, protože se nevejdete do pořadníku. A bude hůř," kritizuje situaci šéf zdravotního výboru sněmovny Boris Šťastný.
Obavy neskrývá ani sdružení Platforma zdravotních pojištěnců. Některé nemocnice si podle něj mohou "nechat" drahé služby a místo nich omezovat právě péči o pacienty. Novela zákona o veřejném zdravotním pojištění totiž navíc mění definici nároku. Zatímco dnes má každý dostat péči podle poznatků současné vědy, napříště to bude "s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti dané nemocnice".
"Pokud bude ekonomická situace nemocnice bídná a nebude na drahou péči mít, pacient utrpí škodu. Podle novely se nápravy nedomůže," vytýká nedostatek normě právník sdružení Platforma zdravotních pojištěnců Ondřej Dostál.
Bitva o standard: určí ho komora, nebo poslanci?
Už dnes podle něj nedostanou stejně nemocní pacienti v různých nemocnicích shodnou péči, protože VZP posílá nemocnicím různé platby. Tím se porušují práva pojištěnců. Platforma prý vychází z dat, která má od Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP).
Novela, kterou už schválila vláda a která prošla prvním čtením ve sněmovně, ruší zákaz připlácení na nadstandard. Politici se nyní přou o to, kdo standard vymezí a co by mělo spadat do nadstandardu. Tedy za co už si lidé budou připlácet.
O tom, co bude ještě standard a co už ne, by ráda rozhodla Česká lékařská komora. Podporují ji v tom Věci veřejné. Leoš Heger spoléhá spíše na profesory z Purkyňovy společnosti. Podle ODS a TOP 09 by to ale měli udělat politici. Standard proto možná stanoví sněmovna.
Klíčová slova: nákladná zdravotní péče, zdravotní pojišťovny
17. 5. 2011 Týden.cz