Národní onkologický registr

V souvislosti se zavedením 9. mezinárodní klasifikace nemocí se od roku 1979 zahájilo sledování karcinomů in situ. Od poloviny 80. let (1984) se povinně uvádějí do NOR provedené histologie a cytologie. Tři roky poté začal NOR sledovat i novotvary neurčené povahy a neurčené morfologie. Od roku 1989 je registr doplňován každoročně o tzv. DCO případy, tj. onemocnění, která jsou hlášena pouze na základě Listu o prohlídce mrtvého.

Technologický projekt 2005

Změna technologie v roce 2005 znamenala především přenesení dat z 90 lokálních databází (okresních a regionálních pracovišť NOR) do jedné centrální databáze NOR v Koordinačním středisku pro resortní zdravotnické informační systémy. Tato změna neměla vliv na organizaci, metodiku sběru dat NOR a činnost pracovišť NOR. Změnilo se pouze uložení dat v elektronické podobě. Nový systém umožňuje, kromě centrální správy dat, i centrální správu programového vybavení a zajišťuje vyšší bezpečnost dat. Tato technologie vytváří podmínky pro zefektivnění některých činností v registru včetně možností zvýšení kvality a využití dat NOR.

Registr je součástí komplexní onkologické péče. Jsou zde evidována všechna onkologická onemocnění, která podléhají povinnosti hlášení. Jedná se o zhoubné novotvary, novotvary in situ a novotvary nejistého chování – podle klasifikace MKN-10, s kódy C00–C97, D00–D09, D37–D48.

Povinnost vyplnění hlášení o novotvaru vyplývá ze zákona. Hlášení o novotvaru povinně podává zdravotnické zařízení (lékař), které diagnostikuje onkologické onemocnění. Pokyny pro vyplnění formuláře Hlášení novotvaru jsou uvedeny v metodice NOR. Každé hlášení prochází kontrolami, opravují se chyby, dohledávají se údaje. Konečné kontroly jsou prováděny na úrovni centrálního pracoviště, které také porovnává údaje s daty o zemřelých na zhoubný novotvar. Systém kontrol se stále vyvíjí a zdokonaluje. Pro kvalitní doplnění registru se považuje za nutné časové posunutí definitivních výstupů asi o 2 roky.

Národní onkologický registr České republiky obsahuje údaje zhruba o 1 milionu osob, u kterých byl diagnostikován novotvar jiný než nezhoubný. NOR věnuje pozornost ochraně dat obsažených v registru. Data jsou v počítači uchovávána v „šifrované podobě“. Přístup do počítače mají pouze pracovníci registru prostřednictvím čipové karty. Výstupy jsou poskytovány standardně v agregované formě. Na data s identifikací má nárok pouze příslušné dispenzární zařízení a ošetřující lékař.

Zpracování dat

Správcem NOR a zároveň celostátním pracovištěm NOR je Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Zpracovatelem na celostátní úrovni je Koordinační středisko pro resortní zdravotnické informační systémy (KSRZIS), které zabezpečuje provoz sítě pro sběr dat, informační technologie, autentizaci, autorizaci a ochranu dat.

Zpracovatelem za nižší územní celky jsou regionální a okresní pracoviště NOR. Regionální pracoviště NOR metodicky řídí a zajišťují provoz v příslušném regionu NOR. Okresní pracoviště NOR zajišťují shromažďování dat, jejich verifikace, ukládání a zpracování dat. Regionální a okresní pracoviště jsou nejdůležitějším článkem systému NOR.

Provoz NOR metodicky a koncepčně řídí Rada NOR, jež je poradním orgánem a odborným garantem systému. Členy Rady NOR jsou zpravidla zástupci ÚZIS ČR, regionálních (krajských) center NOR, KSRZIS, zástupci MZ ČR a zástupci onkologických společností.

Zpravodajskými jednotkami jsou zdravotnická zařízení (ZZ), ve kterých bylo onemocnění diagnostikováno, léčeno a dispenzarizováno. ZZ podává Hlášení novotvaru v písemné podobě, které zahrnuje údaje o nemocném, včetně identifikace, popis novotvaru, jeho klasifikaci, způsob jeho zjištění, léčebné postupy, dispenzární pracoviště a hodnocení léčby. ZZ předává úplné Hlášení novotvaru do 1 měsíce od stanovení diagnózy na určené pracoviště NOR. Povinností je předat pracovišti NOR všechny potřebné podklady pro kompletaci Hlášení novotvaru.

Vývoj onemocnění je sledován prostřednictvím kontrolních hlášení, jejichž vyplnění je pro dispenzární pracoviště povinné v daném rozsahu a časových intervalech.

Data NOR obsahují osobní a citlivé údaje. Proto je nutné plně respektovat legislativu, především zákon č. 101/2000, o ochraně osobních údajů. Provoz NOR je dále vymezen zákonem č. 285/2002 a věstníkem MZ ČR č. 14 z prosince 2001 o zřízení NOR v nových legislativních podmínkách. Proto lze běžně z registru získat souhrnná data o výskytu nádorů, ale nikoli konkrétní data o jednotlivých pacientech. Využití individuálních záznamů podléhá schválení rady NOR.

Význam získaných dat

Česká onkologická společnost přijala v roce 2004 Národní onkologický program (NOP). Jedním z úkolů NOP je též podpora kontinuity, stabilizace, modernizace a praktického využívání databáze NOR pro řízenou preventivní a diagnosticko-léčebnou péči v onkologii.

Stále se ale setkáváme s problémy, které zpožďují a narušují kvalitní zpracování dat. Je pravda, že jednotlivá pracoviště nemohou ovlivnit morálku hlásitelnosti svého regionu, toto je plně na zodpovědnosti ZZ.

Pro práci každého onkologického registru je nezbytně nutné, aby lékaři pečlivě vyplňovali hlášení o onkologickém onemocnění. Bez tohoto dokumentu registr nemůže existovat, právě tak jako jsou nezbytné základní identifikační znaky pacientů pro racionální práci s uloženými daty. Zavedením povinného hlášení byly od počátku sledovány dva cíle: 1. Zajištění včasné a řádné diagnostickoléčebné péče u jednotlivých pacientů. 2. Získání statistického přehledu o incidenci zhoubných nádorů.

Údaje NOR v ČR slouží k podpoře včasné diagnostiky a léčby novotvarů a přednádorových stavů, ke sledování trendů jejich výskytu, příčinných faktorů a společenských důsledků. Kvalitní počítačové programy dovolují provést analýzu až na úroveň jednotlivých obcí a na základě této analýzy lze naplánovat i regionální epidemiologickou nádorovou studii, směřující k možnému odhalení příčin vyššího výskytu nádorů v izolované lokalitě. Je možné provést odhady počtu pacientů, kteří budou potřebovat nejnovější moderní, finančně náročnou léčbu, a proto jsou nápomocné při jednáních se zdravotními pojišťovnami o úhradách následné onkologické péče.

Souhrnná data jsou pravidelně zveřejňována v tištěných publikacích nebo formou elektronických publikací a internetu. Interpretace údajů z NOR jsou zpracovávány za odborné podpory kvalifikovaných pracovníků. Základní souhrnné údaje za ČR lze získat z ročenek ÚZIS ČR a z řady specializovaných monografií především z regionálních pracovišť.

Dále také slouží k mezinárodním srovnávacím studiím. Všechny informace z jednotlivých národních i regionálních registrů se soustřeďují v IARC v Lyonu. Zde se tyto informace porovnávají, zpracovávají a po čase také publikují. V posledních letech se ale daří zabezpečit sběr řádně vyplněných hlášení zhoubných nádorů jen s vynaložením velkého úsilí všech sester, které data zakládají, protože hlášení o zhoubných novotvarech jsou špatně vyplňována nebo nejsou dodána vůbec. Proto sestry musí složitě data dohledávat, vracet zpět k opravě nebo doplnění a v neposlední řadě opravovat chybné údaje samy. Přitom základem udržení dosažené úrovně je kvalita zobrazených údajů. A právě včasné předávání kvalitních a ověřených dat je základním předpokladem pro plošné zavedení elektronického hlášení, na kterém se intenzivně pracuje.

Pracovníci NOR očekávají aktivní spolupráci všech ZZ, která jsou povinna hlášení o zhoubném novotvaru řádně vyplnit a zaslat na příslušné pracoviště NOR, protože jen tak mohou vzniknout validní data, která budou sloužit k výše popsaným účelům.

Zdroje: www.uzis.cz, www.euromise.cz, www.linkos.cz

Klíčová slova: Národní onkologický registr, sběr dat, zdravotnická zařízení, zhoubné nádory

10. 6. 2011 Sestra

Zpět