Lidí vyléčených z rakoviny by bylo víc, kdyby šli k lékaři včas.
V Česku 60 procent lidí s rakovinou tlustého střeva a konečníku přijde k lékaři tak pozdě, že už jen 12 procent z nich má naději na alespoň pět let života. Naproti tomu 93 procent žen s rakovinou prsu, které přijdou včas, se zcela vyléčí. Data České onkologické společnosti potvrzují, že kdyby lidé využívali screeningu a dbali na prevenci, vyléčených by bylo mnohem víc.
Podle předsedy společnosti profesora Jiřího Vorlíčka má Česko v léčbě lidí s méně pokročilou rakovinou výsledky srovnatelné s evropskou špičkou. Celková čísla zkresluje to, že hodně lidí přijde k lékaři pozdě.
Odborná společnost odstartovala projekt, který jako první zmapuje kvalitu onkologické péče v Česku. Projekt CZ-ONCO(Q) se zaměří i na včasné zachycení nemoci a zhodnotí funkčnost preventivních programů.
Onkologové získají věrohodné výsledky z porovnání dat o léčbě pacientů podle diagnóz a stadia nemoci. Léčba vyšších stadií je dražší. Zdravotní pojišťovny tak poprvé získají údaje o tom, kolik peněz pro kolik pacientů budou muset vynaložit. Projekt zjistí také úspěšnost léčby každého z 18 komplexních onkologických center.
"Tímto projektem přebírá odborná společnost iniciativu v hodnocení kvality onkologické péče. Důležité je, aby ho přijala za svůj všechna onkologická pracoviště v ČR," řekl profesor Vorlíček.
Ročně je v Česku stanovena rakovina u více než 67.000 pacientů, zemře přes 27.000 z nich. S nemocí žije 387.000 lidí, z nich zhruba deset procent je bez další léčby, většina ale potřebuje trvalou péči. Čeští pacienti dostávají podle Vorlíčka nejmodernější léky, centra mají dost peněz, aby mohla léčit všechny pacienty tak, jak to potřebují. Přesto lze ještě výsledky zlepšit.
Potvrdil to dvouletý výzkum kvality onkologické péče u pacientů s rakovinou hlavy a krku v ostravském komplexním onkologickém centru. Jeho autor David Feltl řekl, že hodnotili léčbu a přežití téměř 500 pacientů přijatých do péče v letech 2004 až 2008, tedy před změnou v radioterapii, se kterou souviselo i důsledné sledování kvality, a po ní. Z pacientů léčených před touto změnou zemřelo 38 procent, po změně jen 13 procent.
Podle ředitele Institutu biostatiky a analýz Masarykovy univerzity Brno docenta Ladislava Duška je sběr dat o výsledcích léčby jedním z ukazatelů kvality. Onkologové chtějí propojit data Národního onkologického registru, kde je 1,4 milionu záznamů, s daty z jednotlivých center.
"Ihned můžeme dokládat, kolik lidí, v jakém stavu je diagnostikováno a je léčeno na jakou diagnózu a kde. Až se budou sbírat podle jednotného postupu data i z center, budeme schopni dokládat diagnostické a léčebné postupy a standardy, bezprostřední i dlouhodobé výsledky léčby a porovnat náklady na léčbu s dosaženými výsledky," vysvětlil Dušek.
Data umožní podle něj "dát správnou léčbu správnému pacientovi" a onkologům pomohou při jednání se zdravotními pojišťovnami o změnách plateb. Pojišťovny by mohly zohlednit v platbách například i to, že v regionech se náklady na léčbu liší, protože tam je jiné spektrum pacientů.
2. 10. 2008 Zpravodajství ČTK
