Jaké jsou trendy incidence a přežití rakoviny plic u mužů a u žen?
Rakovina plic je nejčastěji se vyskytujícím typem zhoubného nádoru: každoročně je diagnostikována zhruba u 1,5 mil. lidí na celém světě. Ve většině zemí se odedávna vyskytovala častěji u mužů než u žen; incidence tohoto onemocnění u žen však v poslední době roste, což odpovídá rostoucímu podílu žen-kuřaček. Vědci nyní zkoumají rozdíly v incidenci rakoviny plic mezi oběma pohlavími.
Z dřívějších studií již vyšlo najevo, že u žen je vyšší pravděpodobnost diagnózy adenokarcinomu plic, a že onemocnění je u nich většinou diagnostikováno v mladším věku a v časnějším stadiu onemocnění. Většina dosavadních prací však vycházela z klinických studií, proto jejich výsledky ovlivnila vyřazovací kritéria, která byla v těchto studiích stanovena.
Dr. Camilla Sagerupová, která pracuje v univerzitní nemocnici v norském hlavním městě Oslo, ve spolupráci se svými kolegy z nemocnice a z Norského onkologického registru uskutečnila rozsáhlou studii trendů rakoviny plic v norské populaci, která se zaměřila na rozdíly mezi oběma pohlavími. Již od roku 1952 se všechny případy rakoviny v Norsku zaznamenávají do Norského onkologického registru; dr. Sagerupová se svými kolegy shromáždila všechny údaje o pacientech s rakovinou plic, které byly do onkologického registru zaneseny v letech 1988 až 2007. Jako počáteční datum byl zvolen rok, kdy se v Norsku jako vyšetřovací metoda běžně začala používat počítačová tomografie (CT): to znamenalo záruku, že od té doby dokázali lékaři v celé zemi stanovit přesnou diagnózu a stadium nádoru. Výzkumný tým tak měl k dispozici údaje o celkem 40 118 nádorech, ale v 1129 případech nemohly být použity údaje o přežití, neboť tyto případy byly diagnostikovány buď až při pitvě, nebo byly do registru zaneseny pouze z úmrtního listu. Údaje týkající se incidence a přežití byly stratifikovány podle roku diagnózy v pětiletých intervalech, dále podle pohlaví, věku v okamžiku diagnózy, stadia (tzn. zda se jednalo o lokalizované, regionální nebo metastatické onemocnění) a histologie. Pomocí Coxova modelu proporcionálních rizik bylo pro jednotlivé skupiny vypočítáno relativní riziko úmrtí.
Výzkumníci zjistili, že incidence rakoviny plic v Norsku v letech 1988–2007 u obou pohlaví rostla, ale u žen byl nárůst mnohem dramatičtější. Incidence korigovaná na věk (age-adjusted incidence rate) u žen ve sledovaném období vzrostla zhruba o 4,9 %, zatímco u mužů to bylo jen asi o 1,4 %. Relativní přežití se v tomto období pomalu, ale plynule prodlužovalo, a dosahovalo vyšší hodnoty u žen ve všech věkových skupinách a ve všech zaznamenaných histologických typech. Jednoleté relativní přežití u všech případů diagnostikovaných v letech 1988–1992 dosahovalo 28,2 % u mužů a 30,5 % u žen, zatímco u pacientů diagnostikovaných v letech 2002–2007 tyto hodnoty vzrostly na 35,3 % (u mužů) a 40,9 % (u žen). Odpovídající hodnoty pro pětileté přežití byly 7,9 % u mužů a 10,1 % u žen v první kohortě (1988–1992), resp. 11,6 % u mužů a 15,4 % u žen v poslední kohortě (2002–2007).
Dále bylo zjištěno, že v průběhu času se změnila i distribuce histologických typů nádorů u jednotlivých pohlaví. Jak vědci předpokládali, u žen byl během celého studovaného období nejčastější diagnózou adenokarcinom, a jeho podíl v letech 1988–2007 plynule rostl. U mužů tomu bylo jinak: v roce 1988 byl nejčastější diagnózou spinocelulární karcinom, ale do roku 2007 začal postupně převládat adenokarcinom, ačkoli do menší míry než u žen. Spinocelulární karcinom byl jediným histologickým typem, u kterého delší přežití žen nebylo statisticky významné. Dále bylo potvrzeno, že u žen je rakovina plic diagnostikována v mladším věku a v méně pokročilém stadiu než u mužů; delší přežití, které bylo v celém studovaném období zaznamenáno v celé kohortě pacientů, bylo obzvláště výrazné u žen s adenokarcinomem.
Dr. Sagerupová společně se svými kolegy diskutovala výsledky své studie v kontextu rostoucí celosvětové epidemie rakoviny plic. Incidence tohoto onemocnění evidentně kopíruje prevalenci kuřáctví v populaci, ačkoli je zde patrný posun v řádu desítek let. Nárůst počtu pacientek s rakovinou plic je důsledkem rostoucího podílu žen-kuřaček od druhé poloviny 20. století. V mnoha rozvinutých zemích již incidence rakoviny plic u mužů klesá, neboť v těchto zemích klesl i podíl kuřáků mezi muži. Je tedy pravděpodobné, že podobně začne klesat i incidence rakoviny plic u žen. V závěru článku autoři konstatovali, že bude zajímavé provést další populační studie, které budou monitorovat tyto trendy, a že v budoucích návrzích klinických studií by měl být brán v úvahu efekt pohlaví na pravděpodobnou dobu přežití.
Reference
- Sagerup, C.M., Småstuen, M., Johannesen,T.B., Helland, Å. and Brustugun, O.T. (2011). Sex-specific trends in lung cancer incidence and survival: a population study of 40 118 cases. Thorax DOI: 10.1136/thx.2010.151621
Klíčová slova: rakovina plic, incidence, přežití, rozdíly mezi muži a ženami, Coxův model proporcionálních rizik
31. 5. 2011 ecancermedicalscience
