Chci do centra, doktore.
„Nejhorší a nejčastější omyl lidí je, že se proti rakovině najde jeden konečný lék, který s touhle nemocí jednou provždy zatočí,“ říká Rostislav Vyzula, přednosta brněnské Kliniky komplexní onkologické péče Masarykova onkologického ústavu.
Nemocnice přirozeně zapadá do zdejší vilové čtvrti na Žlutém kopci a k přívětivé atmosféře přispívá i výhled na hrad Špilberk a střechy starého Brna. Když se navíc přidá pozorné chování sestřiček, návštěvník už se nediví, že pacienti v loňském průzkumu vyhlásili zdejší kliniku jako nejoblíbenější v republice. Rostislav Vyzula zde sloužil v 80. letech a pak se sem vrátil v roce 2000, kdy stál při založení kliniky, kterou dnes vede.
„O hypotéze, že rakovina vzniká z kmenových buněk nádoru, se mezi českými onkology dobře ví a mluví se o tom. Musíme si ale uvědomit, že je to jenom hypotéza, která zatím funguje jen u testů na zvířatech,“ upozorňuje.
Z deseti léků, které se dostanou až do klinického výzkumu na lidech s nádorem, je totiž osm neúspěšných. Pravdou však je, že většina trendů v léčbě rakoviny se v poslední době váže na genetiku a regulační mechanismy v buňce odpovědné za její nekontrolovatelné dělení.
Armstrong se trefil
Počet lidí, kteří v Česku onemocní rakovinou nebo se z ní léčí, roste v posledních letech o pět procent za rok. Počet úmrtí však nestoupá, z čehož lze soudit, že tu jistý pokrok v úspěšnosti léčby je.
„Před deseti lety se člověk s nádorem tlustého střeva v pokročilém stadiu dožíval pěti až sedmi měsíců. A dneska má dva roky plnohodnotného života navíc,“ říká Rostislav Vyzula. „Díky cytostatikům třetí generace, která se jmenují například taxany a na trhu se objevily v devadesátých letech, ale dokážeme některé nádory vyléčit úplně. Třeba některé typy rakoviny krve nebo nádory uzlin, to už dnes mnohdy nemusí být problém.“
Jako další příklady jmenuje nádory varlat, které už doktoři dokážou vyléčit i v těžkých stadiích. Touto formou rakoviny trpěl třeba cyklista Lance Armstrong a dnes je zase aktivním sportovcem. Výrazně se snižuje úmrtnost i u nádorů hlavy a krku, a to zejména díky zdokonalující se metodě ozařování. Nejvýznamnější je ovšem výrazné snížení smrti u rakoviny prsu. Za tím stojí pravidelné preventivní vyšetřování žen mezi 45 a 69 lety, u kterých je větší riziko tohoto onemocnění.
„Státem hrazené screeningové vyšetření se zavedlo v roce 2002 a nejaktuálnější data z roku 2006 uvádějí, že se díky tomu podaří zachránit život dvěma tisícům žen, kdy se zachytí nádor v raném stadiu,“ říká Rostislav Vyzula. Nepříznivá situace nadále přetrvává u nádorových onemocnění plic - 39,6 % přeživších v případě I. stadia rakoviny plic a průdušek, ve IV. stadiu už jen 4,5 %.
Ukazuje se tedy, že lékařům zatím nejvíc pomáhá, když odhalí rakovinný nádor v časném stadiu. K tomu by mělo sloužit osmnáct komplexních onkologických center, která vznikla před třemi roky po celé České republice. Kromě krajských měst jsou součástí nemocnic třeba i v Jihlavě, Chomutově, Pardubicích nebo Olomouci (další centra k dohledání na stránkách České onkologické společnosti www.linkos.cz). Problém je ovšem v tom, že zatím patřičně nefunguje osvěta a lidé o síti klinik se všemi dostupnými metodami léčby a diagnostiky nevědí.
„Aspoň jednou za čas by bylo vhodné, aby se každý nechal ,vyhodnotit‘, aby prošel diagnostikou a vyšetřením,“ říká Rostislav Vyzula. „Do toho musíme lidi neustále tlačit. Aby jenom řekli svému doktorovi: Pane doktore, já bych chtěl projít komplexním onkologickým centrem, bylo by to možné? A on by je poslal do toho nejbližšího. To je nejzásadnější, co dnes v boji proti rakovině můžeme udělat.“
6. 10. 2008 Respekt
