Onkologové: VZP nezohledňuje počty pacientů

Článek byl reakcí na informace médií o tom, že některá specializovaná centra omezují péči o pacienty pro nedostatek finančních prostředků ze strany VZP. Pojišťovna ve svém vyjádření argumentovala tím, že péče nesmí být omezována, neboť financování je zajištěno zálohovými platbami na úrovni z roku 2010. Článek je však důkazem toho, jak VZP omezování poskytování péče pro své pojištěnce vytváří. Před diskusí o číslech a nákladech je nutné zdůraznit, že použití cílené biologické léčby v indikacích solidních nádorů se řídí jasnými a striktními indikačními kritérii. Na druhé straně nepodání této léčby u indikovaných pacientů by znamenalo postup non lege artis. Výsledky podávání biologických léků jsou průběžně sledovány a dosavadní data z klinických registrů České onkologické společnosti ČLS JEP (ČOS) ukazují, že výsledky terapie u nemocných léčených v rámci komplexních onkologických center České republiky jsou nejméně stejně dobré jako v registračních studiích.

Pro oblast onkologie byl uveden nárůst počtu pacientů z 1541 v roce 2007 na 4499 v roce 2010, nárůst nákladů byl z 504 994 tisíc Kč na 1 486 766 tisíc Kč, což pro oba parametry znamená nárůst na 2,9násobek za čtyři roky. Počáteční výrazný nárůst byl způsoben zejména zaváděním cílené biologické léčby v nových indikacích. Na rostoucím počtu pacientů se však podílí i zvyšující se incidence (počet nově vzniklých případů dané nemoci za určité časové období) nádorových onemocnění a v důsledku zlepšených výsledků léčby i rostoucí prevalence (celkový počet nemocných s konkrétní diagnózou k určitému datu) nemocných s pokročilým nádorovým onemocněním. K nárůstu počtu pacientů i nákladů řádově kolem 10 % tedy dojde i při zachování současného rozsahu poskytované péče. Mezi lety 2009 a 2010 byl meziroční nárůst 9 % v počtech pacientů a 7 % v nákladech.

Rovněž zcela nezávisle sbíraná a validovaná data Národního onkologického registru ukazují na setrvale narůstající zátěž onkologickými onemocněními v české populaci, počet nově diagnostikovaných pacientů s nádorem činil v roce 2008 celkem 72 742 a oproti roku 1998 tak narostl o 28 %, průměrný meziroční nárůst byl 2,5 %. V roce 2008 celkem žilo 418 887 osob, u kterých bylo v daném roce nebo dříve diagnostikováno onkologické onemocnění. Tento vývoj je dán řadou objektivních faktorů, mimo jiné také stárnutím populace. Jde o celospolečenský problém, který vyžaduje koncepční řešení, zpochybňování nebo odmítání tohoto prostého faktu není racionální.

Nárůst počtu pacientů se týká i všech častých diagnóz, jejichž léčba v pokročilých stadiích spadá do tzv. centrové péče. Podle populačních dat tak v roce 2011 očekáváme 7125 nově diagnostikovaných zhoubných nádorů prsu u žen, 8573 zhoubných nádorů tlustého střeva a konečníku, 6785 zhoubných nádorů plic a 3389 zhoubných nádorů ledvin. U všech těchto diagnóz setrvale narůstá incidence (meziročně 2-4 %) i prevalence (meziročně 5-7 %).

Vysvětlení, proč je tvrzení VZP zavádějící, je jednoduché. Pokud je prokazatelný průměrný meziroční nárůst počtu pacientů za poslední čtyři roky v desítkách procent a stejně tak je tomu logicky i u nákladů, pak nelze tvrdit, že náklady v tomto roce mají být na úrovni roku 2010. V takovém případě by totiž v letošním roce nedostali všichni pacienti nejvhodnější péči, kterou specializovaná onkologická centra nabízejí. Nestalo by se tak ani v případě, že by meziroční nárůst pacientů byl opět „pouhých“10 procent. Systém zálohových plateb totiž znamená, že pracoviště nemůže léčit v daném okamžiku všechny pacienty, kteří léčbu potřebují, ale jen takový počet, který si pojišťovna objednala. V případě letošního roku to tedy bude stejný počet pacientů jako v roce 2010. Data o přepokládaném nárůstu počtu onkologicky nemocných pacientů má ČOS k dispozici a opakovaně je nabízela zástupcům zdravotních pojišťoven při vzájemných jednáních. VZP však zvyšování počtu pacientů ve svých plánech nezohlednila. Je plně v kompetenci a zodpovědnosti VZP a ostatních plátců péče, aby definovali kritéria, podle kterých budou identifikováni pacienti, jimž nebude v letošním roce proplácena a tedy ani poskytována léčba přesahující finanční objem roku 2010. Toto čistě ekonomické rozhodnutí nemůže být v žádném případě přenášeno ani na ošetřující lékaře, ani na vedení jednotlivých zdravotnických zařízení.

Současný zcela nevyhovující systém zavedla VZP v roce 2009. Do toho roku platil praxí ověřený systém, kdy pojišťovny platily náklady za reálný počet pacientů, kterým byla léčba poskytnuta podle smluvních podmínek. Od roku 2009 si navíc VZP pro své pacienty neobjednává, a tedy ani nehradí část péče, pro kterou ministerstvo zdravotnictví určilo výši a podmínky úhrady z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Výbor ČOS souhlasí s názorem uvedeným v článku, že úspor v systému se má dosáhnout nikoliv omezováním nákladné péče, kterou si pacient nemůže sám hradit, ale vyšší spoluúčastí na péči, jež není nákladná. Realizace tohoto návrhu je ovšem opět v moci pojišťoven, nikoli smluvních zdravotnických zařízení či lékařů.

Klíčová slova: komplexní onkologická centra, biologická léčba

12. 9. 2011 Zdravotnické noviny

Zpět