Tři „cílené“ protinádorové léky mají zvýšené riziko fatálních vedlejších účinků
Léčba prostřednictvím tří relativně nových „cílených“ protinádorových léků s sebou nese mírně zvýšené riziko fatálních vedlejších účinků, tvrdí vědci z Dana-Farber Cancer Institute v americkém Bostonu. Riziko je prý sice nízké, ale měli by s ním počítat jak lékaři, tak pacienti.
U pacientů, kteří byli léčeni jedním ze tří sledovaných léků blokujících tyrozinkinázy zacílené na receptor VEGF, byla pozorována 1,5% incidence fatálních komplikací. U pacientů, kterým byla podávána standardní léčba nebo placebo, to bylo jen 0,7 %. Výsledky nejnovějšího výzkumu byly právě publikovány v odborném časopise Journal of Clinical Oncology.
Studie se zaměřila na tři cílené léky: sorafenib (Nexavar®), sunitinib (Sutent®) a pazopanib (Votrient®). Sorafenib je schválen pro použití při léčbě karcinomu ledvin a jater, sunitinib se v indikovaných případech používá při léčbě karcinomu ledvin a gastrointestinálních stromálních tumorů (GIST), a pazopanib při léčbě karcinomu ledvin.
Autoři studie, jejímž hlavním autorem je dr. Toni Choueiri, upozorňují, že lékaři by měli řádně zvažovat potenciální rizika, než předepíšou cílenou léčbu pacientům s mírně zvýšeným rizikem krvácení nebo infarktu, což jsou nejčastěji se vyskytující nežádoucí účinky, které byly zaznamenány v klinických studiích. Dále doporučují, aby se lékaři i pacienti seznámili s možnými riziky, a aby rizikoví pacienti byli pečlivě sledováni.
„Není pochyb o tom, že průměrnému pacientovi tyto léky přinesou užitek a že jejich schválení příslušnými lékovými úřady pro dané indikace je opodstatněné,“ vysvětlil dr. Choueiri. „Ačkoli absolutní incidence těchto fatálních vedlejších účinků je velmi nízká, relativní riziko je zvýšené a pacienti i lékaři by o tom měli vědět.“
Dr. Choueiri objasnil, že v některých případech bude možná vhodnější přerušit léčbu nebo odložit neurgentní operaci v případě, že pacient užívá jeden z těchto léků. Dále by se tyto léky měly předepisovat jen obezřetně pacientům, kteří prodělali infarkt. „Pacient by měl být pravdivě informován, aby mohl zvážit všechny potenciální přínosy a rizika, než se rozhodne, zda podstoupí navrhovanou léčbu.“
Dr. Choueiri ještě dodal, že jeho studie je zřejmě první metaanalýzou publikovaných kontrolních studií, která prokázala statisticky významně zvýšené riziko úmrtí spojené s léčbou pomocí inhibitorů tyrozinkináz zacílených na receptor VEGF. Většina zemřelých pacientů podlehla fatálnímu krvácení; druhou nejčastější příčinou úmrtí byl infarkt nebo srdeční selhání; zaznamenáno bylo i selhání jater.
Metaanalýza se zaměřila na 10 klinických studií, kterých se zúčastnilo celkem 4679 pacientů léčených těmito třemi léky.
Receptor pro vaskulární endoteliální růstový faktor (receptor pro VEGF) patří do rodiny tyrozinkináz, které odpovídají na chemické signály vylučované nádorem tím, že podporují tvorbu nových krevních cév zásobujících nádor živinami a tím podporujících jeho růst. Lidský organismu však potřebuje nízkou hladinu VEGF, aby byly zachovány některé životně důležité fyziologický proceesy, jako je hojení ran či tvorba nových krevních cév v normálních tkáních. Zablokování VEGF při léčbě rakoviny tedy může narušit normální fungování organismu a zvýšit riziko výskytu nežádoucích účinků.
Reference
- Schutz, F.A., Je, Y., Richards, C.J., Choueiri, T.K. (2012). Meta-analysis of randomized controlled trials for the incidence and risk of treatment-related mortality in patients with cancer treated with vascular endothelial growth factor tyrosine kinase inhibitors Journal of Clinical Oncology DOI: 10.1200/JCO.2011.37.1195
Klíčová slova: sorafenib, sunitinib, pazopanib, inhibitory tyrozinkinázy zacílené na receptor VEGF, cílená léčba
7. 2. 2012 ecancer.org
