Raketově stoupá počet žen s rakovinou plic.
Za poslední roky doslova raketově stoupl počet žen postižených rakovinu plic. Jestliže před deseti lety onemocnělo rakovinou plic deset žen na 100 tisíc obyvatel, dnes je to třicet na stejný počet. To je třikrát víc, řekl Právu ve středu profesor Vítězslav Kolek, přednosta Kliniky plicních nemocí a tuberkulózy Fakultní nemocnice Olomouc.
U mužů je výskyt naopak nižší. Jestliže před deseti lety onemocnělo na 100 tisíc obyvatel 101 mužů, dnes je to 78.
Profesor Kolek vysvětluje růst počtu žen nemocných rakovinou plic tím, že jich stále více kouří. „Přesto kouření je jen jeden z důvodů vzniku rakoviny plic. Těmi dalšími jsou například nepříznivé životní prostředí, genetická zátěž, ale také nadměrná konzumace alkoholu, nesprávná životospráva a trvalý stres,“ uvedl profesor.
Rakovina plic je i přes veškeré úspěchy v léčbě stále nádorem s nejvyšší úmrtností. Nyní ročně nově onemocní 6200 lidí a osmdesát procent z nich zemře. U mužů je to vůbec nejčastější příčina úmrtí na rakovinu.
„Varovnými příznaky rakoviny plic mohou být kašel, bolesti na hrudníku, opakované záněty plic a dušnost. Dále nechutenství, chrapot, hubnutí, horečky, vykašlávání krve a celková slabost,“ soudí doktorka Ivona Grygárková z uvedené kliniky.
Výsledky léčby rakoviny plic jsou neuspokojivé a reálnou šanci na dlouhodobější přežívání mají jen nemocní, u nichž se podaří nádor diagnostikovat v časném stadiu. Pak mohou podstoupit chirurgické odstranění nádoru. Takových pacientů je ale jen 15 procent.
Nejmodernější je biologická léčba
Až u 60 procent pacientů již operace možná není a to znamená, že musí být léčeni konzervativně. Je to možné jak chemoterapií, tak radioterapií a především nejmodernější tzv. biologickou léčbou.
Je určena pacientům, kteří splní diagnostické požadavky. Dnes ji dostává zhruba 300 lidí v sedmi onkologických centrech, léčba stojí 67 tisíc korun měsíčně. Podle profesora Kolka ji dostávají všichni, kteří ji potřebují. Jde o léčbu, kdy lék zasahuje přímo v nádorové buňce a ničí ji, aniž by byly ničeny okolní zdravé buňky.
„Je v tom velká naděje do budoucna,“ soudí profesor a přimlouvá se rovněž za to, aby praktičtí lékaři nepodceňovali příznaky choroby u svých pacientů a odesílali je na rentgenologické oddělení, které jim může zachránit život, když přijdou včas.
27. 11. 2008 Právo
