Američané objevili mechanismus, jakým alkohol zřejmě zvyšuje riziko vzniku rakoviny

Výsledky výzkumu, které jsou obzvláště významné pro stamiliony lidí asijského původu, byly zveřejněny u příležitosti konání 244th National Meeting & Exposition, který dvakrát ročně pořádá Americká chemická společnost (American Chemical Society, ACS).

Dr. Silvia Balbová, která řídila studii, vysvětlila, jakým způsobem lidské tělo odbourává (metabolizuje) alkohol v pivu, víně či destilátech.

Jeden z produktů vznikajících během tohoto odbourávání je acetaldehyd – chemická látka podobající se v mnoha ohledech formaldehydu.

Karcinogenní působení formaldehydu je dobře známo. Z laboratorních experimentů je také známo, že acetaldehyd dokáže poškozovat DNA, způsobovat chromozomální abnormality v buněčných kulturách a že působí jako zvířecí karcinogen.

„Nyní máme historicky první důkaz z výzkumu na lidských dobrovolnících, že acetaldehyd vznikající po konzumaci alkoholu dramaticky poškozuje DNA,“ konstatovala dr. Balbová, která pracuje v laboratoři dr. Stephena Hechta, uznávané kapacity na onkologickou prevenci na americké University of Minnesota.

„Acetaldehyd interaguje s lidskou DNA takovým způsobem, že vzniká tzv. "DNA adukt". Acetaldehyd se začlení do struktury DNA a znemožní její správné fungování, čímž zvyšuje riziko vzniku rakoviny.“

Dr. Balbová poukázala na to, že člověk disponuje velmi účinnými a přitom přirozenými opravnými mechanismy, které napravují škody napáchané DNA adukty. U většiny lidí je proto nepravděpodobné, že by si umírněným pitím alkoholu zadělávali na rakovinu (ačkoli alkohol souvisí s jinými zdravotními problémy a je příčinou mnoha dopravních nehod). U většiny lidí je navíc přítomen enzym zvaný alkoholdehydrogenáza, který rychle přeměňuje acetaldehyd na acetát, což je poměrně neškodná látka.

Avšak u zhruba 30 % lidí asijského původu – což je zhruba 1,6 mld. lidí – se vyskytuje taková varianta genu pro alkoholdehydrogenázu, která svému nositeli neumožňuje metabolizovat alkohol na acetát. Tato genetická varianta – v kombinaci s konzumací alkoholu – má za následek zvýšené riziko rakoviny jícnu. Nedostatek funkční alkoholdehydrogenázy je pozorován také u původních obyvatel Ameriky a Aljašky.

K ověření své hypotézy, že acetaldehyd způsobuje u lidí vznik DNA aduktů, dávala dr. Balbová se svými kolegy 10 dobrovolníkům postupně se zvyšující dávky vodky (odpovídající jedné, dvěma a třem skleničkám) jednou týdně po dobu tří týdnu. Následně bylo zjištěno, že v buňkách ústní sliznice dobrovolníků se hladina sledovaného DNA aduktu během několika hodin od konzumace vodky zvýšila až 100krát, a po 24 hodinách došlo opět k poklesu. Vzrostla také koncentrace DNA aduktů v krevních buňkách.

„Dospěli jsme tedy k závěru, že alkohol – jakožto karcinogen úzce související s životním stylem – je již v dutině ústní metabolizován na acetaldehyd, a že acetaldehyd vytváří DNA adukty, o nichž je známo, že hrají významnou úlohu v procesu karcinogeneze,“ uvedla dr. Balbová.

Reference

1. Balbo, S., Meng, L., Bliss, R. L., Jensen, J. A., Hatsukami, D. K., Hecht, S. S. (2012). Time course of DNA adduct formation in peripheral blood granulocytes and lymphocytes after drinking alcohol Mutagenesis DOI: 10.1093/mutage/ges008

Klíčová slova: alkohol, acetaldehyd, DNA adukty

22. 8. 2012 Tisková zpráva Americké chemické společnosti

Zpět