Mamografický screening prokazatelně zachraňuje lidské životy, shodují se lékaři

Výsledky studie, které byly právě publikovány ve zvláštním čísle odborného časopisu Journal of Medical Screening, ukazují, že na každých 1000 žen ve věku od 50 do cca 68–69 let, které každé dva roky podstoupí mamografické vyšetření, připadá 7–9 zachráněných životů a 4 „zbytečně diagnostikované“ případy (anglicky overdiagnosed, viz Pozn. 1).

Pracovní skupina EUROSCREEN (Pozn. 2), která hodnotila výsledky programů mamografického screeningu v devíti evropských zemích, důkladně přezkoumala závěry již dříve publikovaných evropských studií, které se zabývaly přínosem screeningu (vyjádřeno počtem zachráněných životů) a jeho riziky (vyjádřeno počty tzv. „zbytečně diagnostikovaných“ případů).

Pracovní skupina EUNICE (Pozn. 3) zase zkoumala organizaci, míru účasti a hlavní indikátory účinnosti 26 screeningových programů v 18 zemích, kterých se účastnilo v letech 2001–2007 na 12 milionů žen.

Závěrečné zprávy obou pracovních skupin pak britští experti využili k sepsání svého přehledového článku [1].

Profesor Stephen Duffy z London School of Medicine & Dentistry při Queen Mary, University of London, který je jedním z koordinátorů pracovní skupiny EUROSCREEN a spoluautorem právě publikovaného zvláštního čísla Journal of Medical Screening, potvrdil: „Nyní máme k dispozici jediný souhrnný přehled výsledků mnoha evropských programů mamografického screeningu. Jsou v něm zachyceny výsledky vyšetření mnoha milionů žen a znovu se potvrdilo, že mamografický screening má skutečně takový přínos, jaký byl očekáván v průzkumných studiích, které se uskutečnily před mnoha lety. Obzvláště dobrou zprávou je to, že počty zachráněných životů převažují nad počty ‚zbytečně diagnostikovaných‘ případů v poměru 2:1.“

Vědci dále zjistili, že na každých 1000 vyšetřených žen připadá 170 žen, které byly pozvány nejméně k jednomu dalšímu neinvazivnímu vyšetření, které potvrdilo neexistenci nádoru (negativní výsledek) a 30 žen, které byly pozvány nejméně k jednomu dalšímu invazivnímu vyšetření (zejm. biopsie), jehož výsledek byl rovněž negativní. Výsledky screeningového vyšetření, na jejichž základě je žena pozvána k dalšímu vyšetření, jsou označovány jako „falešně pozitivní“ a ženy se mohou zbytečně stresovat a strachovat do té doby, než se konečně potvrdí negativní výsledek.

Dr. Eugenio Paci, ředitel Ústavu pro prevenci a výzkum rakoviny (Cancer Prevention and Research Institute) v italské Florencii, který je druhým koordinátorem pracovní skupiny EUROSCREEN a rovněž spoluautorem zvláštního čísla Journal of Medical Screening, ještě doplnil: „Vzájemně jsme poměřili všechna pro a proti mamografického screeningu s nadějí, že tímto způsobem informujeme ženy o hlavních výhodách a potenciálních rizicích a umožníme jim učinit plně informované rozhodnutí, zda se chtějí či nechtějí tohoto programu účastnit. V poslední době se o účinnosti mamografického screeningu vedly vášnivé debaty a bylo načase, aby dopad populačního screeningu v Evropě vyhodnotila mezinárodní skupina expertů. Výsledky tohoto rozsáhlého hodnocení jsou zcela přesvědčivé: mamografický screening skutečně přispívá ke snižování úmrtnosti na rakovinu prsu.“

Reference

1. Paci, E. on behalf of EUROSCREEN Working Group (2012). Summary of the evidence of breast cancer service screening outcomes in Europe and first estimate of the benefit and harm balance sheet Journal of Medical Screening DOI: 10.1258/jms.2012.012077
2. Hackshaw, A. (2012). The benefits and harms of mammographic screening for breast cancer: building the evidence base using service screening programmes Journal of Medical Screening DOI: 10.1258/jms.2012.012074
3. Broeders, M. (2012). The impact of mammographic screening on breast cancer mortality in Europe: a review of observational studies Journal of Medical Screening DOI: 10.1258/jms.2012.012078
4. Hofvind, S. (2012). False-positive results in mammographic screening for breast cancer in Europe: a literature review and survey of service screening programmes Journal of Medical Screening DOI: 10.1258/jms.2012.012083

Poznámky překladatele

1. Anglický výraz overdiagnosis (stále častěji se používá český ekvivalent „zbytečná diagnóza“) označuje nádory, které by nebyly zachyceny ani léčeny, kdyby screeningový program neexistoval – a které by se zřejmě neprojevily žádnými příznaky, ani by v největší pravděpodobností neznamenaly ohrožení zdraví nebo života.
2. V pracovní skupině EUROSCREEN (European Screening Network) byli zastoupeni představitelé devíti evropských zemí: Dánska, Francie, Itálie, Německa, Nizozemska, Norska, Španělska, Švédska a Velké Británie.
3. V pracovní skupině EUNICE (European Network for Indicators on Cancer) byli zastoupeni představitelé osmnácti evropských zemí: Belgie, Česka, Dánska, Estonska, Finska, Irska, Itálie, Lucemburska, Maďarska, Německa, Nizozemska, Norska, Polska, Portugalska, Španělska, Švédska, Švýcarska a Velké Británie.

Klíčová slova: mamografický screening, přínos, zbytečná diagnóza

13. 9. 2012 ecancer.org

Zpět