Z mamogramu lze vyčíst, zda tamoxifen jako léčba skutečně zabírá
Vědci ze švédského Karolinska Institutet vyvinuli novou metodu pro posuzování účinku tamoxifenu – běžně užívaného léku, jehož účelem je zabránit recidivě (návratu) rakoviny prsu. Princip metody spočívá v monitorování změn v podílu husté prsní tkáně (na mamogramu se zobrazuje bílou barvou) v průběhu léčby. Dojde-li během léčby tamoxifenem k výraznému poklesu denzity prsní tkáně, pacientka má zhruba o 50 % nižší riziko úmrtí na rakovinu prsu. Nová metoda by měla lékařům pomoci posoudit, zda u pacientky tamoxifen skutečně zabírá již v rané fázi léčby.
Tamoxifen je běžně používaný lék, který obvykle užívají pacientky po dobu pěti let od ukončení léčby rakoviny prsu, aby se předešlo recidivě (návratu) onemocnění. Dosud však nebyla k dispozici žádná metoda, jak vyhodnotit, u kterých žen tamoxifen skutečně zabere a bude tedy fungovat jako prevence recidivy onemocnění. A právě na to se zaměřili švédští vědci.
Výzkumný tým hledal odpověď v mamogramech – rentgenových snímcích prsu. Prsní tkáň na mamogramu lze zjednodušeně rozlišit na řídkou a hustou. Samotná prsní tkáň se na mamogramu zobrazuje bíle a přispívá k „hustotě“ snímku, zatímco černě zobrazené oblasti představují z větší části tukovou tkáň. Jelikož bylo opakovaně pozorováno, že tamoxifen způsobuje snížení mamografické denzity (tzn. hustoty prsní tkáně), mohlo by to znamenat, že k poklesu mamografické denzity dochází jen u těch žen, u kterých tamoxifen zabírá?
Do studie bylo zahrnuto téměř 1000 postmenopauzálních žen, které se někdy v minulosti léčily s rakovinou prsu. Zhruba polovina těchto žen užívala tamoxifen. Ženy byly monitorovány průměrně 15 let, přičemž zhruba 12,4 % z nich (tzn. 121 žen) na rakovinu prsu zemřelo.
V rámci studie bylo zjištěno, že rozdíl v mamografické denzitě, který byl pozorován mezi dvěma mamogramy pořízenými po zahájení léčby tamoxifenem, souvisel s pozorovaným přežitím pacientek. Ženy, u nichž došlo po zahájení léčby tamoxifenem k výraznému snížení mamografické denzity (od 20 % výše), měly zhruba o 50 % nižší pravděpodobnost úmrtí na rakovinu prsu v 15letém časovém horizontu ve srovnání s těmi, u kterých byly pozorovány jen malé nebo dokonce žádné změny denzity prsní tkáně.
Švédové doufají, že výsledky jejich výzkumu se budou používat při posuzování účinku tamoxifenu při léčbě pacientek s rakovinou prsu. Pro pacientky to nepředstavuje žádnou zátěž navíc, neboť po ukončení léčby stejně chodí na pravidelné kontroly spojené s mamografickým vyšetřením.
„Nyní potřebujeme prosadit, aby mamografická denzita byla přesně měřena, což ani zdaleka není rutinní postup na všech pracovištích,“ vysvětlil Per Hall, profesor z Department of Medical Epidemiology and Biostatistics při Karolinska Institutet. „Měření změn v denzitě může představovat jednoduchý a přitom laciný způsob posuzování účinku léčby tamoxifenem. Pokud u pacientky tamoxifen nezabírá, asi by jí lékař měl předepsat jiný lék.“
Reference
- Li, J., Humphreys, K., Eriksson, L., Edgren, G., Czene, K., Hall, P. (2013). Mammographic density reduction is a prognostic marker of response to adjuvant tamoxifen therapy in postmenopausal patients with breast cancer. Journal of Clinical Oncology DOI: 10.1200/JCO.2012.44.5015
Klíčová slova: denzita prsní tkáně, mamografická denzita, tamoxifen, rakovina prsu
23. 4. 2013 Tisková zpráva Karolinska Institutet
