Tamoxifen a jeho analoga snižují incidenci karcinomu prsu u nejrizikovějších žen více než o třetinu

V rámci dosud nejobsáhlejší studie na toto téma bylo spočítáno, že na každých 42 žen, které užívají předepsaný lék po dobu pěti let a jsou sledovány dalších pět let, lze zabránit jednomu případu rakoviny prsu.

Vědci prozkoumali záznamy o více než 83 000 ženách, aby zhodnotili účinnost čtyř specifických léků: tamoxifenu, raloxifenu, arzoxifenu a lasofoxifenu. Všechny čtyři jmenované léky se řadí do skupiny selektivních modulátorů estrogenových receptorů (SERMs).

Tamoxifen se užívá při léčbě ER-pozitivního karcinom prsu (neboli karcinomu prsu s pozitivními estrogenovými receptory), zatímco ostatní tři SERMs se užívají při léčbě osteoporózy. Estrogenové receptory jsou součástí nádorových buněk prsu, ke kterým se váže hormon estrogen a stimuluje rakovinné buňky k dělení. SERMs se na estrogenové receptory pevně vážou, čímž znemožní vazbu estrogenu a tím i dělení nádorových buněk.

Největší pokles incidence onemocnění (42 %) byl zaznamenán v prvních pěti letech, kdy ženy užívaly předepsaný lék: ve skupině žen, které lék užívaly, se vyskytlo 376 případů karcinomu prsu, zatímco v druhé skupině žen (tedy těch, které SERMs neužívaly) to bylo 594 případů.

Prospěch z léčby měly ženy i pět let poté, co v souladu s doporučením lékaře skončily s užíváním léku: ve skupině žen, které lék předtím užívaly, se během následujících pěti let vyskytlo 211 případů karcinomu prsu, zatímco v druhé skupině žen (tedy těch, které předtím SERMs neužívaly) to bylo 258 případů. V tomto případě jde o 25% pokles incidence onemocnění u žen užívajících SERMs.

V rámci studie nebyl zaznamenán žádný dopad na mortalitu onemocnění.

Vědci dále zkoumali četnost vedlejších účinků zmiňovaných léků. Všechny čtyři léky významně zvyšovaly riziko vzniku krevních sraženin, včetně hluboké žilní trombózy. Tamoxifen navíc zvyšoval riziko vzniku rakoviny děložní sliznice. Zvýšené riziko vnziku onemocnění opět pokleslo poté, co ženy přestaly lék užívat.

Dlouholeté užívání SERMs dále snižovalo riziko zlomenin. Z přímého srovnání tamoxifenu a raloxifenu vyplynulo, že raloxifen je v tomto ohledu sice méně účinný než tamoxifen, ale má také méně vedlejších účinků.

U ER-negativních karcinomů prsu nebyl zaznamenán žádný efekt, ale u ER-pozitivních karcinomů prsu činil pokles 51 %.

Hlavním autorem studie je prof. Jack Cuzick z Queen Mary University of London, který poznamenal: „Jsou to velmi povzbudivé výsledky, které připravily půdu k širšímu využití těchto léků u žen se zvýšeným rizikem vzniku karcinomu prsu – podobně, jako se u kardiaků používají statiny a léky na snižování krevního tlaku k prevenci infraktu a mrtvice.“

Reference

1. Cuzick, J., Sestak, I. et al. (2013). Selective oestrogen receptor modulators in prevention of breast cancer: an updated meta-analysis of individual participant data The Lancet DOI: 10.1016/S0140-6736(13)60140-3

Klíčová slova: tamoxifen, raloxifen, arzoxifen, lasofoxifen, selektivní modulátory estrogenových receptorů (SERMs)

30. 4. 2013 Tisková zpráva Cancer Research UK

Zpět