NATIONAL CANCER CONTROL PROGRAMME
NOP online
ISSN 1802-887X
CANCON
 

U žen s vyšším rizikem rakoviny prsu se mamografie vyplatí již v mladším věku, tvrdí Britové

V odborném časopise Familial Cancer byla nedávno publikována britská studie (1), podle níž ženy se zvýšeným rizikem rakoviny prsu (tedy s výskytem tohoto onemocnění v rodině) mají vyšší šanci na časnější diagnózu zhoubného nádoru, podstoupí-li mamografické vyšetření ještě před 40. rokem věku. Časnější diagnóza přitom téměř vždy znamená snazší a většinou i úspěšnější léčbu, než když je zhoubný nádor diagnostikován v pokročilém stadiu onemocnění.


Organizace Breast Cancer Campaign (Pozn. 1) finančně podpořila historicky první britskou studii mamografického screeningu u žen ve věkové skupině do 40 let, které měly vyšší riziko vzniku rakovinu prsu ve srovnání s běžnou populací.

Ve Velké Británii je více než 450 000 žen ve věku do 40 let (tedy cca 3 % v této věkové skupině) klasifikováno jako skupina s mírně zvýšeným rizikem vzniku rakoviny prsu v důsledku rodinné anamnézy; do péče odborníků se přitom kvůli svým obavám svěří jen zhruba polovina z nich. Jejich riziko vzniku rakoviny prsu se pohybuje mezi 17 a 29 % (u běžné populace toto riziko činí cca 12,5 %). Další zhruba 1 % žen je klasifikováno jako skupina s „vysokým rizikem“, tzn. s rizikem vzniku rakoviny prsu 30% a vyšším; u těchto žen je prokázána mutace v genech BRCA nebo TP53, a jejich riziko vzniku onemocnění může dosahovat až 85 % (slavným příkladem byla až donedávna i americká herečka Angelina Jolie, která se kvůli vysokému riziku rozhodla podstoupit mastektomii).

Prof. Gareth Evans, expert na genetiku zhoubných nádorů z Manchesterské univerzity (University of Manchester) do své studie zahrnul 1448 žen. Zpětně analyzoval údaje z mamografického screeningu ze studií žen ve věkové skupině 35–39 %, které měly 17% celoživotní riziko vzniku rakoviny prsu, aby zjistil, zda pravidelná mamografická vyšetření mají nějaký přínos.

V celkem pěti screeningových centrech bylo odhaleno 47 případů rakoviny prsu u žen, které podstoupily screeningové vyšetření; tato skupina pacientek byla porovnána se skupinou pacientek podobného věku, které screeningové vyšetření nepodstoupily; zahrnuta byla i podskupina 293 žen s rodinnou anamnézou karcinomu prsu z jedné dřívější studie. Zhoubné nádory detekované u vyšetřených žen byly výrazně menší než u 1401 žen, jejichž nádory byly detekovány symptomaticky (tedy většinou pohmatem), nikoli pomocí mamografického vyšetření.

Další fází tohoto projektu bude klinická studie zahrnující 2 800 žen z screeningových 30 center napříč Velkou Británií, jejímž účelem bude potvrdit a rozšířit závěry pilotní analýzy, než by byla zvažována případná změna národních i mezinárodních doporučení pro screening rakoviny prsu. V rámci rozšířené klinické studie budou ženy ve věku 35–39 let, jejichž celoživotní riziko vzniku rakoviny prsu přesahuje 17 %, po dobu 5 let každoročně vyšetřovány pomocí mamografu, což by mělo nakonec potvrdit či vyvrátit přínos tohoto postupu. Vědci tak budou moci vyhodnotit i nákladovou efektivitu pro britskou Národní zdravotní službu (National Health Service, NHS), která by případně zvážila zavedení každoročního mamografického vyšetření pro rizikovou skupinu žen.

U žen mladších 40 let, které mají mírně zvýšené riziko rakoviny prsu, ve Velké Británii nepřipadá v úvahu preventivní chirurgický zákrok, ani není nárok na mamografické vyšetření prsů. Podle současných doporučení britského NICE (Pozn. 2) může žena s mírně zvýšeným rizikem rakoviny prsu ve věku do 40 let podstoupit mamografické vyšetření pouze v rámci výzkumné studie. Potvrdí-li však rozšířená klinická studie dosavadní výsledky, současná praxe by se mohla změnit.

Prof. Evans konstatoval: „Naše výsledky představují první krok ke stratifikaci mamografického screeningu na cílenější skupinu žen se zvýšeným rizikem vzniku rakoviny prsu a prokazují jasný přínos vyšetření pro tyto ženy: čím dříve totiž nádor zachytíme, tím úspěšnější bývá následná léčba. Opakovaně bylo prokázáno, že mamografie zachraňuje životy žen z cílové populace programu mamografického screeningu (Pozn. 3) a možná, že na základě našich důkazů NHS v budoucnu rozšíří možnost screeningu i na mladší skupinu rizikových žen. Dosavadní výsledky musí být ještě potvrzeny v druhé fázi této studie, ale již nyní věříme tomu, že přínos mamografického screeningu pro rizikové ženy v mladším věku se podaří prokázat a že těmto ženám dáme možnost časnější diagnostiky tohoto zákeřného onemocnění.“

Reference

  1. Evans, D. G., Thomas, S., et al. (2013). Mammographic surveillance in women aged 35-39 at enhanced familial risk of breast cancer (FH02). Familial Cancer DOI: 10.1007/s10689-013-9661-8

Poznámky

Klíčová slova: rakovina prsu, rodinná anamnéza, mamografický screening

17. 6. 2013 Tisková zpráva Manchesterské univerzity


Zpět