Přínosy a rizika mamografického screeningu znovu diskutovány na workshopu v Itálii
Italská skupina pro mamografický screening (GISMa) a italské Národní centrum pro monitoring screeningu (ONS) ve spolupráci s dalšími partnery uspořádaly koncem ledna 2014 v italské Bologni seminář, který se znovu zabýval otázkou, zda prokázané přínosy skutečně převažují nad potenciálními riziky mamografického screeningu.
Závěry workshopu
- Ženy se musí dozvědět o všech výhodách i rizicích screeningu, aby se mohly informovaně rozhodnout, zda podstoupí mamografické vyšetření.
- V současné době neexistuje žádná vhodnější alternativa k mamografickému screeningu.
- Mamografický screening prokazatelně snižuje úmrtnost na rakovinu prsu.
- Přínosy a rizika screeningu (nejen mamografického) je nezbytné vyhodnocovat průběžně.
Seminář nazvaný „European estimates of the mammography screening balance sheet of benefits and harms: challenges for communication and research“ byl uspořádán v důsledku zvýšeného zájmu o problematiku mamografického screeningu, který v roce 2012 vyvolala publikace pracovní skupiny EUROSCREEN (1). Tato studie porovnávala přínosy a rizika mamografického screeningového programu, a to na základě přezkoumání výsledků z evropských observačních studií.
V ranním bloku přednášek semináře byly diskutovány kontroverze mamografického screeningu. Přítomní experti hodnotili a vzájemně srovnávali výsledky observačních a randomizovaných klinických studií. Hovořilo se o rizicích, které s sebou nese screeningový proces například ve formě falešně pozitivních výsledků, „overdiagnosis“ či „overtreatment“. Byly prezentovány metody a výsledky odhadů přínosů a rizik (odhad „overdiagnosis“) screeningu, které byly publikovány v různých studiích, následně byla diskutována variabilita těchto odhadů. Dr. Sue Mossová se ve své přednášce zaměřila na alternativní metody hodnocení dopadu screeningu na populační zátěž karcinomem prsu. Tyto metody vycházejí ze studií analyzujících trend mortality rakoviny prsu, které v sobě mají určitý potenciál, avšak nesou s sebou určitá zkreslení; při interpretaci výstupů z těchto analýz proto musíme být obezřetní.
V úvodní části odpoledního bloku přednášek se hovořilo o tom, jakou formou je vhodné prezentovat výsledky screeningových programů široké veřejnosti. O své zkušenosti se podělili odborníci z Velké Británie, Nizozemska, Norska a Itálie. Shodli se na tom, že klientky musí být plně informovány nejen o výhodách screeningu, ale také o veškerých jeho rizicích, aby se mohly informovaně rozhodnout, zda mamografické vyšetření podstoupí či nikoli. Průzkumy z uvedených zemí, kde byly oslovovány potenciální klientky, jasně prokázaly, že většina žen chce znát veškerá rizika, která s sebou mamografický screening přináší. Cílem je tedy najít správnou strategii, jak korektně a transparentně předat veškeré informace nejen pacientkám, ale i široké veřejnosti, politikům a médiím.
V další části odpoledního bloku byla detailně diskutována problematika tzv. „overdiagnosis“ a „overtreatment“. Konkrétně byly prezentovány různé pohledy na samotnou definici a pochopení těchto pojmů, diskutovalo se o problémech, které tyto jevy způsobují ve zdravotní péči a nakonec byla zmíněna i doporučení, jak takovým problémům čelit. Opakovaně diskutovaným tématem byly falešně pozitivní výsledky mamografie, které v drtivé většině případů vyvolávají v ženách úzkost a neopodstatněnou obavu, že mají zhoubný nádor. Další neblahý důsledek falešně pozitivních nálezů je kosmetický: otevřená biopsie má za následek nevyhnutelné zjizvení kůže v oblasti prsu.
V závěru odpoledního bloku zazněly náměty pro další výzkum v oblasti rakoviny prsu. Přítomní experti vyslovili názor, že je potřeba zaměřit se na nalezení dalších rizikových faktorů pro karcinom prsu, na základě toho vytvořit určité podskupiny žen podle daných rizikových faktorů, a nakonec pro tyto ženy vybudovat optimální screeningové strategie.
Závěrem lze konstatovat, že v současné době neexistuje žádná prokazatelně vhodnější alternativa k mamografickému screeningu. Randomizované klinické studie a následně i observační studie opakovaně potvrzují účinnost mamografického screeningu ve snižování mortality karcinomu prsu. V případě odhadů přínosů a rizik screeningu je samotná problematika metodiky odhadů velmi složitá; právě volba metodiky výpočtu způsobuje velkou variabilitu výsledků odhadů. Ve výsledku je velmi obtížné vytvořit z těchto odhadů přijatelný konsenzus. Dle závěru britské nezávislé komise (2) by měl mamografický screening nadále pokračovat, je však nezbytné brát v potaz jeho přínosy i rizika a sdělovat je ženám v cílové populaci. Za účelem dosažení vyšší účinnosti screenigového programu je také nezbytné průběžně monitorovat jeho kvalitu z dostupných dat, případně zlepšovat časnou diagnostiku a její dostupnost.
Videozáznam z workshopu je k dispozici na http://www.epiprev.it/diretta-sul-sito-live-stream-video.
Ke stažení
- detailní program workshopu ( PDF soubor, 290 kB)
Reference
- Paci, E., EUROSCREEN Working Group (2012). Summary of the evidence of breast cancer service screening outcomes in Europe and first estimate of the benefit and harm balance sheet Journal of Medical Screening DOI: 10.1258/jms.2012.012077
- Independent UK Panel on Breast Cancer Screening (2012). The benefits and harms of breast cancer screening: an independent review The Lancet DOI: 10.1016/S0140-6736(12)61611-0
- Broeders, M., Moss, S., Nyström, L., Njor, S., Jonsson, H., Paap, E., Massat, N., Duffy, S., Lynge, E., Paci, E.; EUROSCREEN Working Group. (2012). The impact of mammographic screening on breast cancer mortality in Europe: a review of observational studies. Journal of Medical Screening DOI: 10.1258/jms.2012.012078
- Moss, S. M., Nyström, L., et al. (2012). The impact of mammographic screening on breast cancer mortality in Europe: a review of trend studies Journal of Medical Screening DOI: 10.1258/jms.2012.012079
Klíčová slova: mamografický screening, karcinom prsu, přínosy, rizika
20. 2. 2014 IBA MU