Onkologická zátěž v ČR: srovnání s Evropou a se světem

Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) ve své letošní publikaci World Cancer Report 2014 [1] upozornila, v roce 2012 celosvětová onkologická zátěž vzrostla na odhadovaných 14 milionů nových případů ročně. Ani výhled do budoucnosti není příliš optimistický: očekává se, že během příštích dvaceti let toto číslo vzroste až na 22 milionů nových případů ročně. Obdobný vývoj je očekáván i u mortality nádorových onemocnění: zatímco v roce 2012 si rakovina podle odborných odhadů vyžádala na 8,2 milionu lidských životů, do dvaceti let by to mohlo být až 13 milionů úmrtí ročně.

Dlouhodobě rostoucí trend incidence u řady onkologických diagnóz je zaznamenáván i v ČR. Detailní informace pro jednotlivé diagnózy lze najít na webovém portálu www.svod.cz [2], který umožňuje provádět analýzy dle potřeb uživatele. Zdrojem dat o epidemiologii zhoubných nádorů v České republice je Národní onkologický registr ČR (NOR) [3]. Na obrázcích 1–6 je zaznamenáno jen několik vybraných příkladů analýz, které dokládají rostoucí incidenci některých onkologických diagnóz v ČR. U některých typů zhoubných nádorů lze v posledních letech pozorovat náznaky zlepšení epidemiologické situace, především stagnaci či dokonce mírný pokles mortality (obr. 1, 4, 5, 6). Při stále rostoucí incidenci je však nevyhnutelným důsledkem zvyšování prevalence, tedy počtu žijících osob, u kterých byl v minulosti diagnostikován a léčen daný typ zhoubného nádoru.

Obr. 1: Incidence a mortalita ZN tlustého střeva a konečníku v ČR (obě pohlaví), přepočet na 100 000 osob. Zdroj dat: NOR	Obr. 2: Incidence a mortalita ZN slinivky břišní v ČR (obě pohlaví), přepočet na 100 000 osob. Zdroj dat: NOR	Obr. 3: Incidence a mortalita ZN plic v ČR (obě pohlaví), přepočet na 100 000 osob. Zdroj dat: NOR
Obr. 4: Incidence a mortalita ZN prsu v ČR (ženy), přepočet na 100 000 osob. Zdroj dat: NOR	Obr. 5: Incidence a mortalita ZN prostaty v ČR (muži), přepočet na 100 000 osob. Zdroj dat: NOR	Obr. 6: Incidence a mortalita ZN ledvin v ČR (obě pohlaví), přepočet na 100 000 osob. Zdroj dat: NOR

V tabulkách 1 a 2 je uvedeno pořadí České republiky v incidenci a mortalitě některých onkologických diagnóz ve srovnání s evropskými zeměmi a celosvětově. Podle mezinárodních dat studie GLOBOCAN 2012 [4] v přepočtu na světový standard (ASR-W) Česká republika zaujímá nezáviděníhodné prvenství ve výskytu zhoubných nádorů ledvin, a to ve všech srovnávaných „žebříčcích“. Alarmující je rovněž četnost výskytu zhoubných nádorů slinivky břišní, kde česká populace patří k nejzatíženějším na světě. Prognóza tohoto onemocnění bývá špatná: pětileté relativní přežití u karcinomu pankreatu se dlouhodobě pohybuje kolem 5 % [5].

Tabulka 1: Pořadí ČR v incidenci vybraných typů zhoubných nádorů - srovnání se světem, přepočet na ASR-W. Zdroj dat: GLOBOCAN 2012

Tabulka 2: Pořadí ČR v incidenci vybraných typů zhoubných nádorů - srovnání s evropskými zeměmi, přepočet na ASR-W. Zdroj dat: GLOBOCAN 2012

Podle nejnovějších dostupných dat [3] činila v roce 2011 hrubá incidence zhoubných nádorů v České republice téměř 802 nových případů onemocnění na 100 000 mužů a 681 nových případů onemocnění na 100 000 žen. Hrubá mortalita zhoubných nádorů v České republice v roce 2011 přesáhla 258 úmrtí na 100 000 osob; jinými slovy, v ČR jen v roce 2011 zemřelo na zhoubné nádory více než 27 000 pacientů a v nadcházejících letech epidemiologové neočekávají výrazné zlepšení situace. V posledním desetiletí (2001–2011) incidence zhoubných nádorů vzrostla (index růstu: +27,6 %), zatímco mortalita v témže období se stabilizovala (index růstu: –5,0 %). Ve sledovaném období byl tedy zaznamenán výrazný nárůst prevalence zhoubných nádorů, která přesáhla 475 000 případů.

Uvedená čísla dokumentují vysokou zátěž české populace nádorovými onemocněními. Mezi pozitivní informace z mezinárodních zdrojů a studií lze zařadit stabilizovanou či mírně klesající mortalitu [4] i lepšící se postavení české onkologické péče ve výsledcích léčby a přežití pacientů, prezentované např. ve studii EUROCARE-5 [6]. Navzdory tomu je třeba si uvědomit, že při uvedené populační zátěži jsou tyto výsledky dosahovány za cenu velmi vysokých nákladů na moderní onkologickou léčbu. Je tedy nutné neustále směřovat veškeré snahy směrem k diagnostice co nejméně pokročilých fází nádorových onemocnění, která znamenají nejen lepší prognózu pro pacienta, ale i nemalé úspory nákladů na léčbu.

Reference

1. Stewart, B. W., Wild, C. P. (Eds.): World Cancer Report 2014. International Agency for Research on Cancer (IARC), February 2014, 630 pp., ISBN 978-92-832-0429-9.
2. Dušek L., Mužík J., Kubásek M., Koptíková J., Žaloudík J., Vyzula R. Epidemiologie zhoubných nádorů v České republice [online]. Masarykova univerzita, [2005], [cit. 2014-09-09]. Dostupný z WWW: http://www.svod.cz. Verze 7.0 [2007], ISSN 1802-8861.
3. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR: Národní onkologický registr (NOR) [9. 9. 2014]. http://www.uzis.cz/registry-nzis/nor
4. Ferlay, J., Soerjomataram, I., Ervik, M., Dikshit, R., Eser, S., Mathers, C., Rebelo, M., Parkin, D.M., Forman, D., Bray, F.: GLOBOCAN 2012 v1.0, Cancer Incidence and Mortality Worldwide: IARC CancerBase No. 11 [online]. International Agency for Research on Cancer, Lyon (France) 2013. Dostupný z WWW: http://globocan.iarc.fr.
5. Pavlík, T., Májek, O., Büchler, T., Vyzula, R., Petera, J., Ryška, M., Ryška, A., Cibula, D., Babjuk, M., Abrahámová, J., Vorlíček, J., Mužík, J., Dušek, L. Trends in stage-specific population-based survival of cancer patients in the Czech Republic in the period 2000-2008. Cancer Epidemiology 2014; 38(1): 28-34. doi: 10.1016/j.canep.2013.11.002.
6. De Angelis, R,, Sant, M., Coleman, M. P., et al. Cancer survival in Europe 1999-2007 by country and age: results of EUROCARE-5 – a population-based study. The Lancet Oncology 2014; 15(1): 23-34. doi: 10.1016/S1470-2045(13)70546-1.

10. 9. 2014 IBA MU

Zpět