Studie CONCORD-2 poukázala na propastné rozdíly v 5letém přežití onkologických pacientů v různých zemích
Dosud nejkomplexnější mezinárodní srovnání přežití onkologických pacientů, zahrnující země, v nichž žijí dvě třetiny světové populace, ukázala obrovské rozdíly v přežití v různých částech světa.
Ve studii CONCORD-2, která právě vyšla v odborném časopise The Lancet [1], byly publikovány odhady 5letého přežití 25,7 mil. dospělých onkologických pacientů, u nichž byl v letech 1995–2009 diagnostikován jeden z deseti nejčastějších typů rakoviny [viz Pozn. 1] a 75 000 dětí, u nichž byla v letech 1995–2009 diagnostikována akutní lymfoblastická leukémie (ALL). K odhadům byly použity údaje o individuálních pacientech z celkem 279 onkologických registrů v 67 zemích [viz Pozn. 2].
Akutní lymfoblastická leukémie: tragická situace v rozvojových zemích
I poté, co analytikové přihlédli k rozdílům mezi jednotlivými zeměmi a regiony, co se týče rizika úmrtí na jiné příčiny, k rozdílným strukturám populace jednotlivých zemí co do věku, pohlaví a rasy, byly u různých zemí zjištěny obrovské rozdíly v přežití onkologických pacientů v rámci jednotlivých diagnóz. Nejmarkantnější byl rozdíl v 5letém přežití dětí s akutní lymfoblastickou leukémií: nejnižší hodnoty přežití (16–50%) jsou zaznamenávány v rozvojových zemích, jako je Jordánsko, Lesotho, centrální oblast Tuniska, Indonésie (Jakarta) či Mongolsko [viz Pozn. 3], zatímco v rozvinutých zemích (Kanada, Rakousko, Belgie, Německo, Norsko) přežívá 5 let od diagnózy více než 90 % dětských pacientů s ALL. Tento propastný rozdíl je známkou toho, že léčba této relativně zvládnutelné nemoci, která zároveň představuje nejčastější zhoubný nádor (ZN) u dětí, je v rozvojových zemích na zcela nedostatečné úrovni.
Zhoubné nádory jater a plic: nízké přežití všude na světě
Nejhorší prognózu mezi 10 analyzovanými typy rakoviny mají ZN jater a ZN plic. Ve většině rozvinutých i rozvojových zemích nedosahuje 5leté přežití těchto malignit ani 20 %, což znamená, že pacienti vyhledají lékařskou pomoc až v pozdních stadiích onemocnění, kdy je již příliš pozdě na účinnou léčbu. Ačkoli 5leté přežití ZN plic se během trvání studie v některých zemích (Čína, Izrael, Japonsko, Korea) zvýšilo až o 10 %, a přestože jisté zlepšení bylo zaznamenáno např. v Kolumbii, v severní Americe a v 17 evropských zemích, v některých částech Evropy (např. Velká Británie, Slovinsko, Bulharsko, Estonsko, ...) nedosahuje tato hodnota ani 10 %.
Karcinom prsu, kolorektální karcinom: zlepšení přežití v některých zemích
Analýza dále ukázala, že ve většině rozvinutých zemí a v některých zemích jihoamerického kontinentu (Brazílie, Kolumbie, Ekvádor) se zvýšilo 5leté přežití u karcinomu prsu, karcinomu tlustého střeva a karcinomu rekta. Tyto trendy pravděpodobně reflektují časnější diagnózu a účinnější léčbu, jako je např. u karcinomu rekta předoperační radioterapie či totální excize mezorekta. Nejvyšší přežití u těchto typů ZN bylo zaznamenáno v Izraeli a v Ekvádoru (karcinom tlustého střeva: 68 % a více), v Kataru, na Kypru a na Islandu (karcinom rekta: 70 % a více) a dále v Austrálii, v Brazílii, v Kanadě, na Kypru, v Izraeli, v Japonsku, v USA a v několika evropských zemích (karcinom prsu: 85 % a více). Zdaleka nejnižší přežití těchto tří typů ZN bylo zaznamenáno v Mongolsku.
V rámci Evropy bylo nejvyšší 5leté přežití karcinomu tlustého střeva, resp. karcinomu konečníku v letech 2005–2009 pozorováno na Islandu (65 %, resp. 77 %), zatímco nejvyšší hodnoty 5letého přežití rakoviny prsu v témže období byly zaznamenány ve Francii a ve Finsku (87 %). Nejnižší hodnoty přežití těchto tří diagnóz byly zaznamenány v Rusku [viz Pozn. 4].
Rakovina žaludku: nejlepších výsledků dosahují jihoasijské země
Přežití ZN žaludku je vyšší v jihovýchodní Asii (Japonsko: 54 %, Jižní Korea: 58 %, Tchaj-wan: 36 %) ve srovnání s ostatními regiony, což pravděpodobně reflektuje intenzivní diagnostiku, časné stadium při diagnóze a radikální chirurgické výkony v těchto zemích. Země s nižším přežitím ZN žaludku by se mohly z jihoasijských zkušeností přiučit. V rámci Evropy je nejnižší 5leté přežití ZN žaludku pozorováno v Dánsku, na Maltě, v Polsku a ve Velké Británii (18–19 %).
Karcinom děložního hrdla: stagnace 5letého přežití v mnoha zemích
Obzvláště dramatické rozdíly v 5letém přežití jsou pozorovány u ZN hrdla děložního a ZN vaječníku – a celkové zlepšení je jen nepatrné. Například na Mauriciu, v Koreji, na Tchaj-wanu, na Islandu a v Norsku 5leté přežití karcinomu děložního hrdla dalece přesahuje 70 %, zatímco v Libyi nedosahuje ani 40 %. V rámci Evropy je relativně nízké (méně než 60%) 5leté přežití ZN děložního hrdla pozorováno ve Velké Británii, v Irsku, Lotyšsku a ve čtyřech východoevropských zemích (Bulharsko, Polsko, Rusko, Slovensko) a za posledních 15 let nebylo v těchto zemích zaznamenáno příliš velké zlepšení v přežití této diagnózy.
Podnadpis
Dr. Claudia Allemaniová, hlavní autorka článku, která přednáší na britské London School of Hygiene & Tropical Medicine, k výsledkům studie poznamenala: „Ukázali jsme, že v některých zemích je rakovina mnohem fatálnějším onemocněním než v jiných – a přitom v 21. století by už neměly být rozdíly v 5letém přežití onkologických pacientů natolik dramatické. Většina rozdílů v přežití je pravděpodobně způsobena faktory, které lze změnit – například dostupností a kvalitou diagnostiky a léčby. Výsledky naší studie lze použít k vyhodnocení investic do zdravotních systémů za účelem zvýšení jejich efektivity. Tohoto podnětu by se měli chopit političtí činitelé, aby zlepšili zdravotní politiku a investovali do zdravotnické péče ve svých zemích.“ [viz Pozn. 5]
V souvisejícím komentáři [2] k výsledkům studie CONCORD-2 dr. Harlanová a dr. Warrenová z Národního onkologického ústavu (National Cancer Institute, NCI) v americkém Marylandu upozornily na to, jak důležité jsou úplné a vysoce kvalitní onkologické registry při vyhodnocování účinnosti onkologických programů v jednotlivých zemích. Přesto v současné době existují snahy o omezení registrace těchto velmi užitečných údajů o onkologických pacientech, zvláště pak ze strany Evropského parlamentu [viz Pozn. 6]. Autorky komentáře dodaly: „Hodnocené údaje z onkologických registrů jsou anonymizované, ochrana práv pacientů není zpracováním těchto dat nijak dotčena. Není příliš jasné, čeho by bylo dosaženo omezením přístupu k těmto datům; mnohem jasnější je ztráta, kterou by v důsledku tohoto neuváženého kroku utrpěla celá společnost.“
Reference
- Allemani, C., Weir, H. K., et al. (2014). Global surveillance of cancer survival 1995—2009: analysis of individual data for 25 676 887 patients from 279 population-based registries in 67 countries (CONCORD-2) Lancet DOI: 10.1016/S0140-6736(14)62038-9
- Harlan, L. C., Warren, J. L. (2014). Global survival patterns: potential for cancer control Lancet DOI: 10.1016/S0140-6736(14)62251-0
Notes
- Zhoubné nádory žaludku, tlustého střeva, konečníku, jater, plic, prsu (ženy), hrdla děložního, vaječníku a prostaty, leukémie.
- Čtyřicet zemí poskytlo údaje z registrů pokrývajících celou populaci (100 %). U ostatních zemí se pokrytí populace pohybovalo mezi 1 % (Indie) a 91 % (Austrálie).
- Nízké odhady v rozmezí 16–50 % jsou buď založeny na velmi nízkém počtu případů, nebo nejsou standardizovány, nebo jsou považovány za méně spolehlivé.
- Týká se ruského registru pokrývajícího pouze Archangelskou oblast.
- Citát pochází přímo od autorky, není obsažen v publikovaném článku.
- Ohrozí legislativa EU onkologický výzkum v Evropě? (25. 7. 2014)
Klíčová slova: přežití onkologických pacientů, studie CONCORD-2
26. 11. 2014 Tisková zpráva EurekAlert