Aktuality a zajímavosti z onkologie
Rubriky: Onkologický výzkum | Onkologická prevence | Česká onkologie | Vývoj projektu NOP On-line
Archiv
Rok: 2024 | 2023 | 2022 | 2021 | 2020 | 2019 | 2018 | 2017 | 2016 | 2015 | 2014 | 2013 | 2012 | 2011 | 2010 | 2009 | 2008 | 2007 | 2006 | 2005 | 2004
Celonárodní program screeningu nádoru rakoviny prsu provozuje v celé České republice několik desítek akreditovaných pracovišť, v každém kraji jsou minimálně tři. Screeningová (preventivní) mamografie je hrazená všemi zdravotními pojišťovnami pro ženy ve věku od 45 let a to jednou během dvou let.
Nanočástice zesilují „signály“ vysílané zhoubnými nádory, které pak lze mnohem snadněji detekovat v moči. Výsledky nejnovějšího výzkumu byly právě publikovány v odborném časopise Nature Biotechnology.
V odborném časopise The Lancet byla právě zveřejněna Global Burden of Disease Study 2010 (GBD 2010) – dosud nejrozsáhlejší systematická studie, která popisuje globální distribuci a příčiny širokého spektra nejčastějších onemocnění, úrazů a rizikových faktorů.
Nejnovější výzkum ukazuje, že dědičná genetická vada ovlivňuje u některých pacientek s rakovinou prsu jejich šanci na přežití, a navíc zvyšuje riziko, že tyto ženy onemocní rakovinou prsu podruhé. Výsledky výzkumu byly právě publikovány v odborném časopise Journal of Clinical Oncology.
Poslední listopadový den se v Brně uskutečnila výroční desátá konference „Audit mamografického screeningu v praxi“, na které jsou tradičně prezentovaná oficiální data mammárního screeningu za předchozí rok.
Již 10. ročník konference „Datový audit mamografického screeningu v praxi“ se konal 30. listopadu 2012 v brněnském hotelu International. Na tomto každoročním setkání, které je určeno lékařům a radiologickým asistentům z akreditovaných screeningových center v České republice, opět zazněla řada povzbudivých a optimistických prezentací o stavu mamografického screeningu v ČR.
Jako jediný v republice nabízí brněnský Masarykův onkologický ústav preventivní onkologická vyšetření. O hrazenou prohlídku je stále větší zájem, ústav proto od ledna otevírá další ambulanci. Lidé mohou také koupit poukaz na vyšetření jako dárek pro své blízké, nejvíce se jich prodá právě na Vánoce.
V České republice žije 438 000 lidí, kteří buď byli, nebo jsou léčeni pro zhoubný nádor. Postarat se o ně je náročné samo o sobě. Onkologové však navíc musejí zbytečně mrhat energií kvůli nepřehlednému a neadresnému systému úhrad, jemuž nerozumí snad už vůbec nikdo. Navíc jsou zatěžováni rozhodnutími, která jim nepřísluší.
„Screening rakoviny tlustého střeva a konečníku (CRC) je složitým programem, v němž vystupuje celá řada hráčů, ale pouze jeden dirigent, kterým je rezort zdravotnictví,“ řekl EurActivu jeden z nejvýznamnějších českých gastroenterologů a internistů Přemysl Frič. Aby orchestr fungoval, každý jeho člen musí hrát to, co má. V případě České republiky se tak ale podle Friče neděje.
Přinášíme Vám rozhovor, který doc. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D. poskytl Lidovým novinám.
Nejsložitější a nejnákladnější onkologická léčba je v ČR soustředěna do 13 Komplexních onkologických center (KOC). „Počet pacientů vyžadujících specializovanou léčbu v centrech se každoročně se zvyšuje. Mnozí onkologicky nemocní se díky moderní léčbě uzdraví, jiní přežívají déle a další nově diagnostikovaní pacienti neustále přibývají,“ popsal situaci prof. MUDr. Jiří Vorlíček, CSc., dr.h.c., předseda České onkologické společnosti. Ti z nich, kteří potřebují specializovanou nákladnou léčbu, jsou posíláni do center z ostatních pracovišť, která nemají status KOC.
Při kolorektálním screeningu jsou zhoubné nádory tlustého střeva a konečníku detekovány v časnějším stadiu, kdy jsou méně agresivní a tedy snadněji léčitelné ve srovnání s těmi, které jsou odhaleny mimo screening. Takové závěry prezentovali skotští vědci na konferenci britského Národního ústavu pro výzkum rakoviny (National Cancer Research Institute, NCRI), která se konala začátkem listopadu v Liverpoolu.
Někteří pacienti s CRC mohou významně profitovat z šestitýdenní chemoterapie podávané ještě před chirurgickým zákrokem: v důsledku chemoterapeutické léčby dojde k výraznému zmenšení nádoru, což usnadní následnou operaci a potenciálně sníží riziko recidivy. K takovému závěru dospěli britští vědci, kteří výsledky svého výzkumu právě publikovali v odborném časopise Lancet Oncology.
Na Ministerstvu zdravotnictví vznikl v posledních měsících návrh projektu, který se bude zaměřovat na prevenci vybraných nádorových onemocnění v České republice. Jeho stěžejním bodem má být adresné zvaní, které budou realizovat zdravotní pojišťovny. Počítá se rovněž s tím, že projekt, který nyní čeká na schválení, bude hrazen z prostředků v evropských fondech.
Rutinní vyšetření stěru z děložního čípku v uplynulých desetiletích výrazně snížilo incidenci (výskyt) karcinomu hrdla děložního ve Švédsku. Navzdory dobře organizovanému švédskému programu cervikálního screeningu však i nadále ve Švédsku každoročně umírá zhruba 250 žen na rakovinu děložního čípku. Výzkumníci ze Sahlgrenska Academy ve švédském Gothenburgu vyvíjejí novou metodiku, jak minimalizovat počet přehlédnutých karcinomů a zajistit ještě spolehlivější diagnostiku.
V USA byl v průběhu posledních 10 let zaznamenán pokles incidence kolorektálního karcinomu (CRC), což lze vysvětlit tím, že jako screeningová metoda je ve Spojených státech nejčastěji využívána kolonoskopie. K takovému závěru dospěli vědci ze School of Medicine při kalifornské Stanford University.
Jak identifikovat pacienty s pokročilým kolorektálním karcinomem (CRC), kteří budou mít prospěch z léčby bevacizumabem (Avastin®)? Možná porovnáním koncentrace specifických proteinů, proti kterým je bevacizumab namířen, tvrdí britští a američtí vědci, jejichž společný článek byl právě publikován v odborném časopise Clinical Cancer Research.
Poslanec Evropského parlamentu za ČSSD Pavel Poc spolu s dalšími evropskými odborníky vyzval ČR, aby zintenzivnila účast na preventivním screeningu kolorektálního karcinomu adresným zvaním rizikových skupin. Sníží se tak náklady na léčbu a zvýší její úspěšnost.
Vědci přišli s novým vysvětlením, proč obézní onkologičtí pacienti mají horší prognózu ve srovnání se štíhlými lidmi trpícími rakovinou. Nové zdůvodnění je podloženo údaji, které byly právě publikovány v Cancer Research, oficiálním časopise Americké asociace pro výzkum rakoviny (American Association for Cancer Research, AACR).
Česká republika má organizované onkologické sreeningové programy pro mammární, cervikální a kolorektální karcinom. Ačkoli jsou na různé úrovni vyspělosti, všechny tři mají potenciál zachraňovat životy – a to v řádu tisíců. Zůstává však nenaplněn především kvůli nízké účasti cílové populace.
Pokud české zdravotnictví může být na něco hrdé, tak je to určitě program screeningu karcinomu prsu. Byl schválen před deseti lety a od té doby i podle střízlivých výpočtů zachránil přes deset tisíc žen. Svou organizací a kontrolou kvality je vzorem pro další preventivní programy, přesto stále kvůli nízké účasti cílové populace zůstává pod svým potenciálem.
Jednoduchý krevní test by se jednou mohl stát přesnějším způsobem detekce časných známek rakoviny prsu a nahradit mamografii, která pátrá po podezřelých útvarech v prsu. Na začátku října, tradičního „měsíce prevence rakoviny prsu“ (Breast Cancer Awareness Month), to oznámili britští vědci.
V databázi „CRCgene“ jsou shromažďovány všechny genetické asociační studie na téma kolorektálního karcinomu, což by mělo umožnit vědcům přesně interpretovat rizikové faktory pro toto onemocnění a naznačit směry, kudy by se mohl ubírat další výzkum rakoviny tlustého střeva a konečníku. Databázi společně vyvinuli britští a kanadští vědci; jejich článek na toto téma byl právě publikován v odborném časopise Journal of the National Cancer Institute.
Ženám trpícím diabetem mellitem 2. typu hrozí téměř o 30 % vyšší riziko, že onemocní rakovinou prsu. Takové jsou závěry přehledové studie, která byla právě publikována v odborném časopise British Journal of Cancer.
Srovnáme-li počty zachráněných životů s nepříjemnostmi, které mohou vyplynout z tzv. „zbytečně diagnostikovaných“ případů rakoviny prsu, pak přínosy mamografického screeningu jednoznačně převažují nad potenciálními riziky. K takovému závěru dospěli vědci z britské Queen Mary, University of London, kteří prozkoumali účinnost programů mamografického screeningu v mnoha evropských zemích.
Češi patří k národům, které trápí vysoký počet nádorů rakoviny tlustého střeva a konečníku (CRC). Diagnózu se často dozvídají až v poslední fázi nemoci, kdy je šance na její vyléčení nízká. Podle Ladislava Duška, ředitele Institutu biostatistiky a analýz na brněnské Masarykově univerzitě, na tom svůj podíl viny nese nevědomost pacientů, k níž přispívá neexistence státem řízené osvětové kampaně a také fakt, že Češi jednoduše prevenci ignorují.
Britští vědci odhalili způsob, jakým protein označovaný jako TGFβ podporuje růst zhoubných nádorů prsu: v nádorech s nízkou koncentrací proteinu klaudinu přispívá TGFβ ke zvyšování počtu nádorových kmenových buněk. Týká se to zhruba 10 % všech případů rakoviny prsu.
Ženám s vadnými geny BRCA hrozí vyšší rizko vzniku rakoviny prsu, jsou-li v mladém věku (do 30 let) vystaveny RTG záření. K takovému poznatku dospěl tým odborníků z předních evropských pracovišť onkologického výzkumu, jejichž studie byla právě publikována v odborném časopise BMJ.
Aktivní životní styl – kam lze započítat i práci v domácnosti, na zahradě či „jen“ svižnou chůzi – pomáhá snižovat riziko vzniku rakoviny prsu. Tvrdí to alespoň tým evropských vědců, který právě publikoval závěry svého výzkumu v odborném časopise International Journal of Cancer [1].
Pacientky s rakovinou prsu, které jsou léčeny antracyklinovými antibiotiky nebo trastuzumabem, mohou srdečními potížemi trpět častěji, než se zdálo z předchozích studií. Výsledky nejnovějšího výzkumu právě publikovali vědci z amerického Group Health Research Institute v odborném časopise Journal of the National Cancer Institute.
Japonští vědci vyvíjejí nový lék, který by v budoucnu mohl představovat naději pro pacienty s metastatickým kolorektálním karcinomem (mCRC), kteří nesnášejí nebo neodpovídají na standardní léčbu. Výsledky výzkumu byly právě publikovány v odborném časopise The Lancet Oncology [1].
Jedna z celosvětově nejrozsáhlejších databází vědeckých důkazů o vzájemné souvislosti mezi rakovinou a faktory životního stylu byla 28. srpna 2012 prezentována u příležitosti konání Světového kongresu proti rakovině (World Cancer Congress).
Kila navíc – ať už v oblasti obezity, nebo „jen“ nadváhy – znamenají vyšší riziko recidivy nejčastěji se vyskytujícího typu rakoviny prsu. K takovému závěru dospěli autoři studie, jejíž výsledky byly právě publikovány v odborném časopise Cancer, který vydává Americká onkologická společnost (American Cancer Society).
Ministři zdravotnictví a mezinárodně významné osobnosti se u příležitosti konání letošního Světového summitu proti rakovině (WCLS) zavázali ke snižování onkologické zátěže tím způsobem, že budou podporovat zavádění národních onkologických programů (NOP), což by v konečném důsledku mělo snížit závratné ekonomické a společenské náklady, které si onkologická onemocnění žádají.
Je krásná, mladá a velmi optimistická. Ve FN Motol léčí děti s nádorovými onemocněními. MUDr. Lucie Cingrošová (31) svou prací žije. O tom svědčí i projekt Můj nový život, který vymyslela. I jeho prostřednictvím chce nemocným dětem ukázat, že si jich velmi váží a nesmírně oceňuje jejich statečnost a odhodlání se uzdravit.
Téměř 30 let poté, co byla objevena souvislost mezi konzumací alkoholu a některými typy zhoubných nádorů, vědci na základě výzkumu prováděného na dobrovolnících objevili první důkaz naznačující mechanismus karcinogenity (rakovinotvornosti) alkoholu.
Vysoká denzita prsní tkáně (nebo též mamografická denzita) značí zvýšené riziko vzniku rakoviny prsu; podle výsledků nejnovějšího výzkumu však pacientkám s rakovinou prsu, které mají vysokou mamografickou denzitu, nehrozí zvýšené riziko úmrtí na toto onemocnění. Výsledky výzkumu, který vedla dr. Gretchen L. Gierachová z amerického Národního onkologického ústavu (National Cancer Institute, NCI) a který se uskutečnil ve spolupráci s odborníky z Breast Cancer Surveillance Consortium (BCSC), byly právě publikovány v odborném časopise Journal of the National Cancer Institute.
Navzdory úsilí mnoha vlád o omezení spotřeby tabáku užívá tabákové výrobky na 852 milionů lidí na celém světě. Takový je závěr amerického výzkumu, který byl právě publikován v odborném časopise The Lancet.
Pacientky s rakovinou prsu, které v průběhu těhotenství podstoupí chemoterapii, se nemusí obávat, že tato drastická léčba se negativně podepíše na zdraví jejich novorozených dětí. K takovému závěru alespoň dospěli autoři článku, který byl právě publikován v odborném časopise The Lancet Oncology.
Australský Nejvyšší soud dnes rozhodl ve prospěch australské federální vlády, která již více než dva roky bojuje za zavedení neatraktivních obalů na cigarety.
Kuřačky mají výrazně vyšší riziko vzniku některých zhoubných nádorů krve, imunitního systému a kostní dřeně. K takovému závěru dospěli autoři článku, který byl právě publikován v odborném časopise British Journal of Cancer.
Fenethyl-isothiokyanát (PEITC) – přírodní látka vyskytující se v některých rostlinách – brzdí u myší proces, který u člověka zhruba odpovídá progresi karcinomu prsu. Výsledky nejnovějšího výzkumu byly právě publikovány v odborném časopise Journal of the National Cancer Institute.
Test na přítomnost HPV provedený na vzorku, který je ženám rutinně odebírán při stěru z děložního čípku, by mohl pomoci lékařům předpovědět, u které ženy se později objeví známky časného karcinomu děložního hrdla – a to až na 18 let dopředu, tvrdí vědci z Americké společnosti pro klinickou patologii (American Society for Clinical Pathology, ASCP).
Britští vědci znovu potvrdili, že screening kolorektálního karcinomu zachraňuje životy. I pouhý test okultního krvácení do stolice (TOKS) v mnoha případech dokáže odhalit zhoubné onemocnění ještě v bezpříznakovém stadiu, kdy je dobře léčitelné. Česká populace může kromě TOKS využívat i screeningovou kolonoskopii, která je od 55 let věku hrazena z veřejného zdravotního pojištění.
Solária každoročně způsobují více než 5 % případů nejvážnějšího typu rakoviny kůže v Evropě, zní nemilosrdný závěr francouzsko-italské studie.
Zhoubné nádory tlustého střeva jsou z genetického hlediska neodlišitelné od zhoubných nádorů konečníku. Na základě důkladné analýzy genomu k tomuto závěru dospělo výzkumné konsorcium TCGA Research Network; výsledky výzkumu byly právě publikovány v prestižním odborném časopise Nature.
Rakovina tlustého střeva (syn.: kolorektální karcinom, CRC), především její pokročilá stadia, mají některé typické příznaky, jako je např. krev ve stolici, bolest břicha, dlouhotrvající zácpy a průjmy apod. Tyto příznaky jsou však zároveň velmi nespecifické a mohou indikovat řadu jiných onemocnění než právě rakovinu. Pokud však výskyt těchto příznaků spojíme do jediného prediktivního modelu, může vzniknout mnohem přesnější nástroj k výpočtu rizika nádorového onemocnění u konkrétního pacienta.
Metylové skupiny vyskytující se na genu souvisejícím s rakovinou prsu zřejmě značí zvýšené riziko vzniku metastáz. Výsledky nejnovějšího výzkumu byly právě publikovány v odborném časopise British Journal of Cancer.
Britští vědci testují unikátní protinádorový lék, který by mohl být účinný proti více typům rakoviny. Výsledky jejich výzkumu byly právě publikovány v odborném časopise Clinical Cancer Research.
Očkování HPV vakcínou se projeví poklesem počtu teenagerů infikovaných lidským papilomavirem (HPV): tento zdánlivě předvídatelný jev byl však v americkém Cincinnati pozorován nejen u očkovaných teenagerů, ale také u neočkovaných jedinců.
Podle nově zveřejněné studie tělesná činnost – ať už mírná nebo náročnější, před menopauzou nebo po ní – může snižovat riziko vzniku rakoviny prsu. Naopak značný přírůstek na váze představuje zvýšené riziko.
Mutace v genu označovaném jako KRAS způsobují, že buňky zhoubných nádorů tlustého střeva a konečníku získají rezistenci vůči novým cíleným onkologickým lékům. Takové jsou závěry nejnovějšího výzkumu.
Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (International Agency for Research on Cancer, IARC), která je součástí Světové zdravotnické organizace (World Health Organization, WHO) po týdenním zasedání odborníků z mnoha zemí přeřadila zplodiny z dieselových motorů do skupiny látek karcinogenních pro člověka (Skupina 1). V posledním desetiletí se totiž nashromáždilo dostatečné množství důkazů o tom, že častý kontakt s výfukovými plyny z dieselových motorů souvisí se zvýšeným rizikem vzniku rakoviny plic.
Jen některé typy buněk děložního čípku jsou náchylné k infekci lidským papilomavirem (HPV), která později vede ke vzniku karcinomu děložního hrdla. Takové jsou závěry nejnovějšího výzkumu, které byly právě publikovány v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS).
Onkologická zátěž světové populace vzroste do roku 2030 o více než 75 %. Tvrdí to alespoň autoři článku, který byl právě publikován v odborném časopise The Lancet Oncology.
Britští vědci prokázali, že jeden z pohlavních chromozomů se podílí na vzniku zhoubného onemocnění, které může postihovat obě pohlaví. Tento poznatek možná pomůže objasnit, proč se u mužů vyskytuje rakovina tlustého střeva a konečníku častěji než u žen. Výsledky nejnovějšího výzkumu byly právě publikovány v odborném časopise Nature Genetics.
Pokud se tuto sobotu chystáte na Den otevřených dveří do Českého rozhlasu, můžete současně něco udělat také pro své zdraví. Společnost Onkomaják, která se zaměřuje na boj s rakovinou tlustého střeva, pro Vás totiž přímo v budově rozhlasu připravila velkou nafukovací maketu tohoto orgánu, ve které se dozvíte všechny informace o prevenci a léčbě této nebezpečné nemoci, kterou v Česku onemocnělo už 55.000 lidí.
Přes 25.000 lidí už vyslechlo v projektu Střevotour rady, jak předcházet rakovině tlustého střeva a konečníku, a vidělo v obří maketě projevy zhoubné nemoci. Ročně ji lékaři v ČR odhalí až u 8500 lidí, přes 4000 zemřou. V zemi žije téměř 55.000 lidí, kteří měli nebo mají tuto rakovinu. Obava hovořit o věcech "kolem střev" vede podle odborníků k tomu, že kolorektální screening využívá jen 20 procent lidí. Příčinu vidí i v tom, že lidé nejsou na vyšetření adresně zváni.
Ve středu 16. května proběhne již 16. ročník celonárodní sbírky Český den proti rakovině. Veřejná sbírka letos, stejně jako v minulých letech, slouží kromě výběru finančních prostředků na projekty Ligy také k upozornění veřejnosti na prevenci onkologických onemocnění. Proto ke každé kytičce obdrží dárce i informativní letáček.
Určitým stimulem k zásadnímu posunu v kolorektálním screeningu by mohla být konference, jež minulý týden proběhla v Brně. Ještě nikdy se u jednoho stolu nesešla tak silná sestava odborníků včetně evropského komisaře pro otázky zdraví Johna Dalliho.
Píše‑li se rok 2012 a odborníci se sejdou na onkologickém kongresu, nemůže nedojít na novinky v oblasti biologické léčby. Na Brněnských onkologických dnech bylo její tematice věnováno hned několik prezentací, v nichž přednášející seznámili posluchače s několika důležitými novinkami vycházejícími z výzkumů společnosti Roche.
Prezident Václav Klaus 2. května 2012 ratifikoval Rámcovou úmluvu Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku. Byl tak završen osm let dlouhý proces ratifikace, který započal již 22. prosince 2004, kdy vláda ČR návrh na ratifikaci schválila.
Tělesná aktivita prokazatelně snižuje úmrtnost na zhoubné nádory prsu a tlustého střeva, zatímco u ostatních typů rakoviny zatím nebyl shromážděn dostatek důkazů, které by tuto souvislost potvrdily. Takový je závěr studie, která byla právě publikována v odborném časopise Journal of the National Cancer Institute.
Podle nedávno publikované francouzské studie zhruba šestinu celosvětových případů rakoviny – každoročně asi dva miliony případů – způsobují infekce.
Zájem o zdraví a prevenci, včetně onkologické, stoupl v posledních letech hlavně u lidí kolem 35 let věku, kteří dobře vydělávají. ČTK to řekl předseda České onkologické společnosti profesor Jiří Vorlíček. Tito lidé víc dbají na zdravý životní styl a chodí na preventivní prohlídky. U starší generace zatím větší růst zájmu o prevenci profesor nevidí.
Byly aktualizovány diagramy, které schematicky znázorňují vztahy mezi zdravotnickými zařízeními pečujícími o onkologické pacienty v daném kraji.
Vědci z britské neziskové organizace Cancer Research UK ve spolupráci se svými zahraničními kolegy publikovali v prestižním odborném časopise Nature výsledky rozsáhlé studie, která by mohla v budoucnu vnést dramatické změny do diagnostiky a léčby rakoviny prsu: onemocnění bylo překlasifikováno do 10 zcela nových kategorií, které se zakládají na tzv. „genetickém otisku“ (genetic fingerprint) nádoru.
U téměř čtvrt milionu žen je každoročně celosvětově diagnostikovaná rakovina vaječníků, uvedl v úterý primář oddělení gynekologické onkologie Masarykova onkologického ústavu v Brně Josef Chovanec. Existuje již i možnost biologické léčby, základem však zůstává prevence a včasné odhalení nemoci.
Kdo si nechává příliš často zhotovovat rentgenové snímky zubů, tomu hrozí vyšší riziko vzniku nejčastěji diagnostikovaného primárního mozkového nádoru v USA.
Nový test je založen na detekci methylace určitých genů, což je považováno za marker přítomnosti kolorektálního karcinomu. Jedinou proměnnou, která ovlivňovala výsledky testu, je věk – nikoli užívané léky, životní styl a další proměnné, které často ovlivňují výsledky klasického testu okultního krvácení do stolice (TOKS).
Nádor plic a průdušky u mužů, u žen pak rakovina prsu, to jsou zákeřná onemocnění, kterým nejčastěji Češi podlehli v roce 2009. Vyplývá to z aktuálních dat Národního onkologického registru, jež v pondělí zveřejnil Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS).
Nová studie amerických vědců potvrdila souvislost mezi dlouhodobou hormonální terapií (ať už kombinovanou estrogenovou a progesteronovou nebo výlučně estrogenovou) a zvýšeným rizikem vzniku karcinomu prsu.
Kombinací bevacizumabu (Avastin®), který se nyní zkouší jako experimentální lék proti melanomu, a metforminu (lék běžně užívaný při léčbě diabetu) se téměř zdvojnásobuje schopnost bevacizumabu zpomalit růst melanomu. Výsledky nejnovějšího výzkumu byly právě publikovány v odborném časopise Cancer Discovery [1].
V prestižním časopise Nature byly právě publikovány závěry dvou studií, které by mohly odstartovat novou éru ve vývoji personalizované protinádorové léčby.
Na internetu se šíří poplašná zpráva, že mamografické vyšetření může vyvolat rakovinu štítné žlázy. Jaký je názor odborníků?
Třináctileté dívky budou mít od 1. dubna očkování proti lidskému papilomaviru (HPV), který může způsobit rakovinu děložního čípku, zdarma. Očkovací látkou, která bude plně hrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění, bude vakcína Cervarix.
Krajská zdravotní, a. s. obdržela od Ministerstva zdravotnictví ČR osvědčení o splnění podmínek poskytování onkologické péče nejvyššího stupně a získání statutu Komplexního onkologického centra pro onkologii ústecké Masarykovy nemocnice.
Čeští lékaři VFN v Praze léčí od loňského roku pacienty s rakovinou hlavy a krku novou terapií. Úspěšně. Novou fotodynamickou terapii má začít platit zdravotní pojišťovna. Dostat by se tak měla k více nemocným.
Mnoho lidí se mylně domnívá, že vodní dýmky – se svou exotickou vůní a atraktivním vzhledem – jsou bezpečnější než cigarety. Vyplynulo to z průzkumu britské neziskové organizace British Heart Foundation (BHF).
Téměř každý druhý britský pacient nevyhledá lékařskou pomoc ani ve chvíli, kdy ho trápí silná bolest či krvácení. Podle průzkumu organizace Cancer Research UK se totiž obávají, že by u nich lékař našel nádor. Zbytečně tak každým rokem zemře přes 11 tisíc Britů. Situace v Česku přitom není podle odborníků odlišná.
Vědci z britské National Physical Laboratory (NPL) a University Hospitals Bristol NHS Foundation Trust úspěšně ukončili první testy nové, možná i spolehlivější metody screeningu rakoviny prsu, a to s využitím ultrazvuku (namísto běžně používaného mamografu). V nejbližší budoucnosti se britští experti pokusí vyvinout ultrazvukové zařízení využitelné v klinické praxi.
Užívání potravinových doplňků s obsahem vitamínu A možná snižuje riziko vzniku melanomu, tvrdí autoři studie, která byla právě publikována v odborném časopise Journal of Investigative Dermatology. Nejnovější výzkum naznačuje, že vitaminové doplňky s obsahem retinolu (což je jedna z forem vitamínu A) by mohly fungovat jako chemoprotektiva proti tomuto nebezpečnému nádoru.
Narůstající počty pacientů, matoucí podmínky úhrad u některých léků, úhradové dodatky podepisované skoro s ročním zpožděním, přenášení odpovědnosti za dostupnost léčby na ošetřující lékaře. To jsou jen některé problémy, jimž čelí onkologická pracoviště, a v jejich seznamu by se dalo dlouho pokračovat. V takovém nepřehledném prostředí snadno zaniká jedno podstatné sdělení – česká onkologie na tom není špatně.
Podle nově publikovaných odhadů zemře v roce 2012 v Evropské unii (EU) na rakovinu téměř 1,3 mil. lidí: 717 398 mužů a 565 703 žen. Ačkoli absolutní čísla se zvýšila, relativní podíl lidí, kteří umírají na nádorová onemocnění (tzn. věkově standardizovaná míra na 100 000 obyvatel), i nadále klesá.
Nová studie právě potvrdila, že odstraněním polypů v průběhu kolonoskopie lze nejen předejít vzniku rakoviny tlustého střeva a konečníku (kolorektálního karcinomu), ale také předejít úmrtí na toto onemocnění. Pacienti zahrnutí do studie byli monitorováni po dobu 23 let od okamžiku, kdy podstoupili tento zákrok, čímž vědci získali výsledky s dosud nejdelší dobou sledování. Závěry výzkumu, který řídili vědci z prestižního amerického Memorial Sloan-Kettering Cancer Center (MSKCC), byly právě publikovány v odborném časopise New England Journal of Medicine.
Inflamatorní karcinom prsu (iKP) je velmi rychle progredující nádor s vysokou pravděpodobností časného metastatického rozsevu a se špatnou prognózou. Snadno se šíří lymfatickými a krevními cévami, výsledné metastázy mohou vést k multiorgánovému selhání. V odborném časopise Cell Communication and Signalling byly právě publikovány výsledky nového výzkumu, které demonstrují, jak buňky iKP využívají IL-8 (který je vylučován monocyty v rámci protizánětlivé reakce) ke zvýšení exprese fibronektinu.
V České republice ročně dostane rakovinu zhruba 73 tisíc lidí a přibližně 27 tisíc na ni zemře. Počet nemocných rok od roku stoupá, ale v důsledku lepší léčby počet zemřelých naopak klesá. V pomyslném žebříčku úmrtí je rakovina na druhém místě hned za úmrtím na nemoci srdce a cév.
Léčba prostřednictvím tří relativně nových „cílených“ protinádorových léků s sebou nese mírně zvýšené riziko fatálních vedlejších účinků, tvrdí vědci z Dana-Farber Cancer Institute v americkém Bostonu. Riziko je prý sice nízké, ale měli by s ním počítat jak lékaři, tak pacienti.
Ministerstvo zdravotnictví uvažuje o pozastavení statusu ústecké Masarykovy nemocnice jako komplexního onkologického centra. Nemocnice podle mluvčího ministerstva Vlastimila Sršně nesplňuje technologické podmínky. Pacienti s rakovinou by tak od dubna museli za léčbou do jiného kraje. Krajská zdravotní (KZ) již v roce 2008 přišla o status onkologického centra pro nemocnici v Chomutově.
Nádory ledvin nepatří sice celosvětově k nejčastějším zhoubným onemocněním, v Česku však stoupl jejich výskyt za posledních 30 let o 270 procent. Proto je i toto onemocnění hlavním tématem letošního Světového dne proti rakovině, který letos připadá na sobotu 4. února.
HPV College představuje edukační platformu zaměřenou především na možnosti prevence onemocnění způsobených lidskými papilomaviry (human papillomavirus – HPV). Členy tohoto občanského sdružení jsou hlavně gynekologové, taková komunikace se však týká celé řady dalších oborů. Onemocnění asociovaná s HPV zaměstnávají i onkology, dermatology, urology či ORL specialisty. V takto širokém pojetí se také neslo symposium, které HPV College uspořádala v prosinci v rámci 5. konference Sekce kolposkopie a cervikální patologie České gynekologické a porodnické společnosti.
Česká republika patří v rámci Evropské unie k zemím s nejvyšším výskytem karcinomu děložního čípku. Čím dál častěji se navíc toto onemocnění vyskytuje u mladších žen a dívek. Proto byla schválena změna zákona o veřejném zdravotním pojištění, která umožnila nový způsob hrazení vakcín proti lidským papilomavirům (HPV). A co bude tato změna znamenat v praxi? O vyjádření MT požádala MUDr. Hanu Cabrnochovou, předsedkyni Odborné společnosti praktických dětských lékařů ČLS JEP.
Do Národního onkologického registru bylo v roce 2009 nahlášeno 78 846 případů rakoviny, z toho 40 903 u mužů a 37 943 u žen. Na zhoubné onemocnění zemřelo 27 680 lidí. V celkovém počtu nových onemocnění bylo 181 u dětí do 15 let, zemřelo 39. U mužů rakoviny oproti roku 2008 přibylo o čtyři procenta, u žen o necelé procento ubylo. Celková úmrtnost mírně klesla, informují statistici na svém webu.
V onkologii by drahou biologickou léčbu měl podle přednosty onkologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice profesora Luboše Petruželky dostat každý, komu pomůže. Léčebnou strategii určí týmy odborníků různých medicínských oborů.
V kalifornském San Francisku při příležitosti ASCO Gastrointestinal Cancers Symposium bylo dnes slavnostně oznámeno založení sdružení s názvem Global Colon Cancer Alliance (GCCA). Nově vzniklá GCCA sjednocuje dvě přední pacientské organizace: Colon Cancer Alliance (CCA), která působí v USA, a EuropaColon, její evropský protějšek. Cílem GCCA je účinně řešit problematiku a poskytovat informace o kolorektálním karcinomu lékařům, pacientům i jejich blízkým na celém světě.
Kdo si dopřává velké množství masných výrobků, zřejmě se vystavuje zvýšenému riziku vzniku rakoviny slinivky břišní. Tvrdí to alespoň výsledky nové studie, která byla právě publikována v odborném časopise British Journal of Cancer.
Kyselina litocholová (LCA), která je přirozenou cestou produkována v játrech během trávicího procesu, byla zřejmě až dosud silně podceňována. V odborném časopise Oncotarget byly právě publikovány závěry studie, která ukazuje, že LCA umí zneškodnit některé typy rakovinných buněk, které se vyskytují například v některých nádorech mozku a v některých nádorech prsu.