Aktuality a zajímavosti z onkologie

Svou kvalitou je český onkologický screening na záviděníhodné úrovni. Metodiku a kvalitu by se od nás mohla učit většina vyspělých civilizovaných zemí. To, v čem jsme doposud zaostávali, by se dalo nazvat zcela primitivním problémem – nižší (nikoli nízkou) účastí v důsledku neexistence možnosti adresného zvaní těch, kteří doposud do programu nenašli cestu.

Studie EUROCARE 5, která byla zveřejněna minulý týden, dala české onkologii až nečekaně dobré vysvědčení. Jejím hlavním závěrem je, že stále přetrvávají výrazné nerovnosti v pětiletém přežití onkologických pacientů mezi jednotlivými evropskými státy a v tomto pohledu je nápadný především rozdíl mezi „starými“ zeměmi Evropské unie a zeměmi bývalého východního bloku. Východní Evropa se zde často zmiňuje v negativním kontextu, vždy však následuje upozornění „except for the Czech Republic“ – „s výjimkou České republiky“.

Navzdory značnému pokroku v diagnostických a léčebných metodách, který byl zaznamenán na začátku 21. století, se délka přežití onkologických pacientů v jednotlivých evropských zemích poměrně výrazně liší. Výsledky byly právě zveřejněny v nejnovější studii EUROCARE-5. Dobrou zprávou pro občany České republiky je významně delší přežití onkologických pacientů v ČR ve srovnání se pacienty v ostatních zemích východní Evropy.

V České republice bude od ledna 2014 zahájeno adresné zvaní občanů do programů screeningu zhoubných nádorů. Ve čtvrtek 5. prosince 2013, tedy dva dny poté, co Ministerstvo zdravotnictví ČR oficiálně oznámilo zahájení tohoto projektu, se v Praze sešli na odborném semináři zástupci institucí a odborností, které jsou do screeningových programů zapojeny, aby zde diskutovali krátkodobé i dlouhodobé dopady tohoto nepochybně pozitivního kroku, o nějž bojovali několik let.

Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) – specializovaná agentura Světové zdravotnické organizace (WHO) – dnes zveřejnila nejnovější údaje o celosvětové incidenci, mortalitě a prevalenci zhoubných nádorů.

V lednu 2014 bude v České republice zahájeno adresné zvaní té části populace, která spadá do rizikového věku a dosud se neúčastnila screeningového programu zaměřeného na časnou detekci jednoho ze tří typů zhoubných nádorů. Ve spolupráci s plátci zdravotní péče vypracoval metodiku adresného zvaní Institut biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity. Spuštění projektu „Systém podpory prevence vybraných nádorových onemocnění v ČR – screeningové programy“ bylo oznámeno na tiskové konferenci, která se konala v úterý 3. prosince 2013 na Ministerstu zdravotnicví.

Publikace Health at a Glance je vydávána organizací OECD každé dva roky a přináší hodnocení a srovnání zdravotní péče v jednotlivých členských zemích prostřednictvím definovaných indikátorů. V oblasti onkologické péče se jedná zejména o tři diagnózy, u nichž existuje možnost včasného záchytu a doporučení zavést organizované screeningové programy. Jedná se o zhoubné nádory (ZN) tlustého střeva a konečníku, prsu a děložního hrdla.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) vydala 30. října 2013 publikaci „Onkologická péče“ shrnující ukazatele péče o pacienty se zhoubnými novotvary v zúčastněných zemích.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) vydala 30. října 2013 publikaci „Onkologická péče“ [1] shrnující ukazatele péče o pacienty se zhoubnými novotvary v zúčastněných zemích. Podle publikovaného analytického komentáře [2] je v České republice přes významné pokroky v přežití onkologických pacientů v posledních letech stále velký prostor pro zlepšení. Odhadované pětileté přežití u vybraných onkologických onemocnění je v ČR nižší, než je průměr zemí OECD, naopak úmrtnost na onkologické diagnózy je celkově nadprůměrná, což je rovněž důsledkem vysokého počtu nádorových onemocnění v české populaci a jejich relativně pozdní diagnostiky.

Institut biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity ve spolupráci s kanceláří WHO v České republice, iniciativou kolorektum.cz a kanceláří poslance Evropského parlamentu RNDr. Pavla Poce si Vás dovolují pozvat na odborný seminář „Stav screeningových programů zhoubných nádorů v České republice a význam adresného zvaní občanů“, který se koná 5. prosince 2013 od 15 hodin v Clarion Congress Hotel Prague. Od 14 hodin proběhne na místě tisková konference na dané téma.

Rakovina stála v roce 2009 členské země Evropské unie 126 miliard eur, tedy 3,22 bilionu korun. Uvedli to výzkumníci z Oxfordu v článku, který zveřejnil britský odborný časopis The Lancet. Většinu částky přitom připisují ztrátám mimo oblast zdravotnictví.

Kolorektální screening v evropských zemích výrazně snižuje úmrtnost na rakovinu tlustého střeva a konečníku. Takové sdělení zaznělo na letošním Evropském onkologickém kongresu (European Cancer Congress), který se konal v Amsterdamu.

Vědci pracující pro britskou organizaci Cancer Research UK odhalili souvislost mezi vyšší hladinou pohlavních hormonů a zvýšeným rizikem vzniku rakoviny prsu u premenopauzálních žen. Výsledky nejnovějšího výzkumu byly právě publikovány v odborném časopise The Lancet Oncology.

Pacienti s anamnézou kolorektálního karcinomu (CRC) mají zvýšené riziko vzniku dalších zhoubných nádorů, zvláště pak dalšího CRC a zhoubných nádorů tenkého střeva. K takovému závěru dospěli autoři nejnovější studie publikované v odborném časopise Cancer, který vydává Americká onkologická společnost (American Cancer Society, ACS). Toto zjištění může napomoci vzniku screeningových doporučení pro pacienty s anamnézou CRC.

Vědci z australského Melbourne zjistili, že jisté protinádorové léky, které jsou v současnosti testovány v souvislosti s léčbou některých typů leukémie, by mohly přinést novou naději na léčbu nejčastěji se vyskytujícího typu karcinomu prsu.

Dlouhodobá práce na směny je spojena se zvýšeným rizikem vzniku rakoviny prsu. K takovému poznatku dospěli autoři studie, která byla právě publikována v odborném časopise Occupational & Environmental Medicine.

Nová studie potvrdila významné snížení výskytu HPV u dívek v USA, které byly proti tomuto nebezpečnému viru očkovány. Studie byla publikována v červnovém čísle odborného časopisu The Journal of Infectious Diseases. Její autoři dospěli k závěru, že od roku 2006, kdy byla HPV vakcína v USA zavedena, se prevalence těch typů HPV, proti kterým je vakcína zaměřena, u dívek ve věkové skupině 14–19 let snížila o 56 %.

V odborném časopise Familial Cancer byla nedávno publikována britská studie (1), podle níž ženy se zvýšeným rizikem rakoviny prsu (tedy s výskytem tohoto onemocnění v rodině) mají vyšší šanci na časnější diagnózu zhoubného nádoru, podstoupí-li mamografické vyšetření ještě před 40. rokem věku. Časnější diagnóza přitom téměř vždy znamená snazší a většinou i úspěšnější léčbu, než když je zhoubný nádor diagnostikován v pokročilém stadiu onemocnění.

Pokud by byl v Anglii primární screeningovou metodou test na přítomnost lidského papilomaviru (HPV) místo tradičního cytologického vyšetření stěru z děložního čípku, dalo by se tam předejít zhruba 600 případům karcinomu děložního hrdla (rakoviny děložního čípku) ročně. Tyto výsledky zatím nejnovější studie byly prezentovány na každoroční konferenci Public Health England’s National Cancer Intelligence Network v anglickém Brightonu a publikovány v odborném časopise Journal of Medical Screening.

Česká republika se letos na podzim připojí k vyspělým evropským zemím: lidé v nejrizikovějších skupinách populace budou adresně zváni na screeningové vyšetření zaměřené na rakovinu prsu, děložního čípku, tlustého střeva a konečníku.

Lidé nad 55 let dostanou od své zdravotní pojišťovny pozvánku na screening rakoviny tlustého střeva a konečníku. Projekt ministerstva zdravotnictví je dvouletý, dopisy začnou lidé dostávat v druhém pololetí. Uhradí je EU, vyšetření zaplatí pojišťovny, Všeobecná zdravotní pojišťovna na to chce dát 300 milionů korun. Novinářům to dnes řekl ředitel VZP Zdeněk Kabátek.

Rakovina tlustého střeva a konečníku (CRC). Tuto diagnózu každý rok vyslechne více než 8 500 Čechů, téměř 4 tisíce na ní zemřou. V Česku aktuálně žije s touto nemocí přes 57 tisíc lidí, žijí-li nebo s ní mají osobní zkušenost. Až 55 % případů je odhaleno pozdě, v pokročilém stadiu nemoci, kdy se úspěšnost léčby velmi snižuje. O alarmující statistice této zákeřné nemoci se mluví už dlouho, přesto stále velmi málo lidí přijde k lékaři včas, většinou ze strachu z vyšetření. Včasný záchyt nemoci přitom pro více než 90 % nemocných znamená šanci na vyléčení. Preventivní vyšetření dokonce umí této nemoci předejít. Důraz na prevenci a zvyšování informovanosti již diagnostikovaných pacientů tak zůstává hlavním úkolem občanského sdružení Onkomaják, kterému v boji proti této nemoci nově pomáhá herec Miroslav Etzler.

Boj imunitního systému lidského organismu proti rakovině prsu je do značné míry řízen maličkými signálními molekulami, které jsou označovány jako miRNA (zkratka z anglického micro-RNA). K takovému závěru dospěli autoři mezinárodní studie, která byla právě publikována v odborném časopise Nature [1].

Ačkoli řada evropských zemí dosáhla jistého pokroku v zavádění některých protikuřáckých opatření (např. zákaz reklamy na tabákové výrobky a upřednostňování nekuřácké politiky), zvláštní vydání odborného časopisu The Lancet (1) poukazuje na to, že evropská protikuřácká politika v mnoha oblastech selhává, a že ve většině evropských zemí není ani zdaleka dodržována Rámcová úmluva o kontrole tabáku (Framework Convention on Tobacco Control, FCTC).

Předseda České onkologické společnosti prof. MUDr. Jiří Vorlíček, CSc. o inovovaném Národním onkologickém programu České republiky. Co obsahuje nového? Jaký má význam? A které úkoly již byly splněny? (natočeno na Brněnských onkologických dnech 19. dubna 2013)

Kouření zvyšuje riziko vzniku rakoviny tlustého střeva, přičemž ženy-kuřačky mají ještě vyšší riziko než muži-kuřáci. K takovému závěru dospěli autoři studie, která byla právě publikována v Cancer Epidemiology, Biomarkers & Prevention, oficiálním časopise Americké asociace pro výzkum rakoviny (American Association for Cancer Research, AACR).

Tamoxifen a tři jemu podobné léky snižují incidenci karcinomu prsu u žen se zvýšeným rizikem vzniku tohoto onemocnění o 38 %. K takovému závěru došli autoři studie, která byla právě publikována v odborném časopise The Lancet [1].

Vědci ze švédského Karolinska Institutet vyvinuli novou metodu pro posuzování účinku tamoxifenu – běžně užívaného léku, jehož účelem je zabránit recidivě (návratu) rakoviny prsu. Princip metody spočívá v monitorování změn v podílu husté prsní tkáně (na mamogramu se zobrazuje bílou barvou) v průběhu léčby. Dojde-li během léčby tamoxifenem k výraznému poklesu denzity prsní tkáně, pacientka má zhruba o 50 % nižší riziko úmrtí na rakovinu prsu. Nová metoda by měla lékařům pomoci posoudit, zda u pacientky tamoxifen skutečně zabírá již v rané fázi léčby.

O zvýšení účasti v trojici celorepublikových screeningových programů, které se soustředí na včasný záchyt rakoviny, se má v Česku postarat zavedení tzv. adresného zvaní. Zda se skutečně podaří zvednout počet vyšetřených osob, bude ale podle samotných zdravotních pojišťoven, jež budou pozvánky distribuovat, záležet na zodpovědnosti pojištěnců, kteří na zvací dopis zareagují a na vyšetření se skutečně dostaví.

Britsko-nizozemský výzkumný tým objevil nový podtyp kolorektálního karcinomu (CRC), který má horší prognózu než ostatní typy CRC a je rezistentní vůči cetuximabu. Výsledky nejnovějšího výzkumu byly právě publikovány v odborném časopise Nature Medicine [1].

Víte, jak se vyhnout nebo bojovat s rakovinou tlustého střeva a konečníku? Jste pacient, lékař, politik, nebo ani jedno z toho, ale chcete vědět víc?

Rakovina tlustého střeva a konečníku (kolorektální karcinom, KRK) je mezi onkologickými onemocněními stále jedou z hlavních příčin úmrtí v České republice i v evropských zemích. A to i přesto, že jde o nemoc, kterou lze velmi dobře léčit, pokud se odhalí včas.

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR vydal aktuální shrnutí zátěže české populace onkologickými onemocnění v roce 2010. Z ní vyplývá, že incidence vzrostla o 4 % a mortalita vzrostla o 0,6 %. Po věkové standardizaci na evropskou populaci došlo proti roku 2009 k mírnému růstu incidence (o 2,4 %) a poklesu mortality (o 0,9 %).

Má-li žena potenciálně abnormální výsledky cytologického vyšetření stěru z děložního hrdla, je vhodné provést dodatečný HPV test, který spolehlivěji odhalí zvýšené riziko vzniku prekancerózy, neboli předrakovinných změn (ve srovnání s opakovaným stěrem). Uvádějí to autoři nejnovější systematické přehledové studie, která byla právě publikována v Cochrane Database of Systematic Reviews.

Nová britská studie odhalila souvislost mezi rodinnou anamnézou kolorektálního karcinomu a vyšší šancí pacientů na přežití. Výsledky byly právě publikovány v odborném časopise British Journal of Cancer.

U pacientek s triple-negativním karcinomem prsu je vyšší pravděpodobnost, že v jejich nádoru bude vysoká koncentrace biomarkeru MET – a právě ten by se mohl stát novým terčem cílené léčby. Výsledky nejnovějšího výzkumu byly právě publikovány v odborném časopise British Journal of Cancer.

Ženy ve věku 50–74 let, které chodí na screeningovou mamografii jednou za dva roky, mají podobné riziko odhalení karcinomu prsu v pokročilém stadiu a nižší kumulativní riziko falešně pozitivních výsledků ve srovnání s ženami, které chodí na screeningovou mamografii jednou za rok. Takové jsou závěry nejnovější studie, která srovnávala přínosy a rizika různé frekvence screeningové mamografie ve vztahu k věku, denzitě prsní tkáně a postmenopauzálnímu užívání hormonální terapie. Výsledky studie byly právě publikovány v odborném časopise JAMA Internal Medicine.

Sedm let po zavedení HPV vakcíny je v USA jen velmi nízké procento mladých lidí, kteří dodrželi celé doporučené očkovací schéma. Má-li proočkovanost populace významně vzrůst, bude potřeba vypracovat lepší osvětovou kampaň a prosazovat další programy na financování vakcinace z veřejných prostředků. Takové jsou závěry nového výzkumu z University of Texas Medical Branch (UTMB) v americkém Galvestonu.

Tým evropských vědců vyčíslil, do jaké míry radioterapeutická léčba rakoviny prsu zvyšuje riziko vzniku srdečního onemocnění. Výsledky studie byly právě publikovány v odborném časopise New England Journal of Medicine.

Volná nádorová DNA, která cirkuluje v krevním řečisti, se možná jednou bude dát využít jako biomarker pro vyhodnocení odpovědi na léčbu u pacientek s karcinomem prsu. K takovému závěru dospěli britští vědci, jejichž výzkum byl právě publikován v odborném časopise New England Journal of Medicine.

Milovníci masných výrobků mají vyšší riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění, rakoviny i předčasného úmrtí. Takové jsou závěry nejnovějšího výzkumu, který je součástí rozsáhlé studie EPIC (European Prospective Investigation into Cancer and Nutrition).

Viscerální tuk, neboli tuk uložený hluboko v břišní dutině, přímo souvisí se zvýšeným rizikem rakoviny tlustého střeva. Takový závěr vyvodil z pokusů na myších tým amerických vědců; výsledky studie byly právě zveřejněny v odborném časopise Cancer Prevention Research [1].

Má-li se významně snížit celosvětová úmrtnost na nádorová onemocnění, je potřeba zejména v nejchudších zemích přijmout účinná opatření namířená proti taktice tabákového průmyslu a zlepšit dostupnost protinádorových vakcín. K takovým závěrům dospěli autoři zprávy, která byla právě publikována v odborném časopise Science Translational Medicine [1].

Výsledky nové studie Americké onkologické společnosti (American Cancer Society, ACS) podpořily hypotézu, že kouření souvisí se zvýšeným rizikem vzniku rakoviny prsu – zvláště pak u žen, které začnou kouřit před prvním porodem. Studie byla právě publikována v odborném časopise Journal of the National Cancer Institute [1] a její výsledky naznačují, že kouření by mohlo sehrávat roli při samotném vzniku rakoviny prsu.

Buňky nádorů tlustého střeva, kterým chybí jeden ze tří genů, dokážou řádně zamíchat svou „genetickou výbavou“ – přesněji řečeno chromozomy, které obsahují genetickou informaci zakódovanou v buňkách. Již dříve bylo prokázáno, že na základě takových genetických změn se mohou nádory stát rezistentnějšími (odolnějšími) vůči léčbě.

Herceptin možná účinkuje proti více typům rakoviny prsu, než se dosud předpokládalo. Uvádějí to vědci z americké Michiganské univerzity (University of Michigan) ve svém nejnovějším výzkumu, který byl právě publikován v odborném časopise Cancer Research.

Vyšší index tělesné hmotnosti (BMI) souvisí s vyšším rizikem kolorektálního karcinomu s jistou molekulární charakteristikou; naopak tělesná aktivita snižuje riziko vzniku tohoto typu karcinomu. Závěry nejnovějšího výzkumu byly právě publikovány v Cancer Research, oficiálním časopise Americké asociace pro výzkum rakoviny (American Association for Cancer Research, AACR).

Tým švýcarských a italských vědců přišel na to, proč někteří pacienti s rakovinou tlustého střeva a konečníku neodpovídají na některé cílené léky. Je to zřejmě způsobeno velkým množstvím kopií genu HER2, který je obvykle dáván do souvislosti s rakovinou prsu. Výsledky nejnovějšího výzkumu byly právě publikovány v odborném časopise British Journal of Cancer (1).

Vyšetření pomocí počítačové tomografie, někdy označované jako „virtuální kolonoskopie“ nebo „CT kolonografie (CTC)“, je účinnější než irigografie (rentgenové vyšetření tlustého střeva s využitím barya jako kontrastní látky). Podle britských vědců by měla být virtuální kolonoskopie zvažována jako alternativní vyšetřovací metoda u pacientů, u nichž existuje podezření na rakovinu tlustého střeva a z nějakého důvodu nelze provést tradiční kolonoskopii (ta však i nadále zůstává nejúčinnější metodou prevence kolorektálního karcinomu). Dvě studie na toto téma byly právě publikovány v odborném časopise The Lancet.

Nový projekt adresného zvaní, který vznikl na Ministerstvu zdravotnictví a který si klade za cíl snížit incidenci a mortalitu vybraných nádorových onemocnění v ČR, má šanci na větší úspěch pouze tehdy, pokud se mu podaří přesvědčit dostatek Čechů, aby se začali aktivněji zajímat o prevenci. EurActivu to sdělili odborníci, kteří se na jeho přípravě podílejí. Na druhou stranu, jestliže zachrání jediný život, bude stát za to, dodávají.

Genetické vady, které způsobují většinu typů rakoviny prsu, zřejmě vznikají působením hyperaktivního enzymu označovaného jako APOBEC3B. K takovému závěru dospěli vědci z americké University of Minnesota, jejichž článek byl právě publikován v odborném časopise Nature (1).

Stres, který většina lidí zažívá každodenně v práci, nezvyšuje riziko vzniku zhoubného nádoru. Tvrdí to alespoň autoři souhrnné analýzy, která se zabývala závěry dvanácti dosavadních studií.

Mezinárodní unie proti rakovině (UICC) a Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) dnes oznámily, že pokud by byla přijata zásadní opatření, která by umožnila dosáhnout cíle Světové zdravotnické organizace (WHO) „o 25 za 25“ (tzn. snížit celosvětový počet předčasných úmrtí o 25 % do roku 2025*), dalo by se každoročně zabránit 1,5 mil. případů úmrtí na rakovinu.

Screening sporadického KR-CA byl zahájen v ČR v polovině roku 2000. Vyšetření zahrnuje test na okultní krvácení do stolice (TOKS), nově se klienti mohou rozhodnout přímo i pro primární screeningovou kolonoskopii. Průběžně se u nás zvyšuje počet vyšetření, což nepochybně souvisí jak s růstem počtu prováděných TOKS, tak i s nárůstem zájmu o prevenci KR-CA obecně.

Nová analýza ukázala, že pacientky s časným stadiem rakoviny prsu, které podstoupí lumpektomii (chirurgické vynětí nádoru z prsu) a následné ozařování, mají lepší šanci na přežití, než kdyby jim byla provedena mastektomie (odoperování celého prsu). Výsledky výzkumu byly právě publikovány v odborném časopise Cancer, který vydává Americká onkologická společnost (American Cancer Society, ACS). Záchovná operace prsu je podle tohoto výzkumu bezpečná i u pacientek s agresivní formou rakoviny, je-li onemocnění odhaleno včas.

Riziko vzniku rakoviny kůže v důsledku návštěv solária je více než dvakrát vyšší ve srovnání s rizikem, kterému by byl člověk vystaven, kdyby trávil stejnou dobu ve Středomoří na poledním slunci. K takovému závěru dospěli autoři studie, jejíž výsledky byly právě publikovány v odborném časopise British Journal of Dermatology.

Výsledky předběžné americké studie naznačují, že DNA přítomná ve vzorcích odebraných při rutinním stěru z děložního čípku by se možná dala využít při detekci zhoubných nádorů vaječníků a děložní sliznice.

Ačkoli v USA je v posledních letech pozorován celkový pokles úmrtnosti na nádorová onemocnění, roste incidence nádorů souvisejících s infekcí lidským papilomavirem (HPV); proto je zapotřebí zvýšit proočkovanost americké populace vakcínou proti HPV, má-li se do budoucna zabránit častějšímu výskytu těchto nádorů. K takovému závěru dospěli autoři studie, která byla právě publikována v odborném časopise Journal of the National Cancer Institute.