Aktuality a zajímavosti z onkologie

Karcinom prostaty zjistí lékaři ročně u téměř 7 000 mužů, zemře na ni 1 500. Čtvrtina onemocnění se zjistí pozdě, což souvisí s tím, že informovanost mužů o tomto zhoubném onemocnění je malá, řekl novinářům ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek. Pozitivní podle něj naopak je, že počty vyléčených rostou. V Česku nyní žije 48 000 mužů, kteří rakovinu prostaty měli nebo mají.

Včasné odhalení a léčba rané formy karcinomu prsu může předejít následnému vzniku invazivního nádoru. Takový je závěr studie z anglické Queen Mary University of London (QMUL), která byla právě publikována v odborném časopise The Lancet Oncology [1].

Falešně pozitivní výsledek mamografického vyšetření může u dané ženy naznačovat zvýšené riziko vzniku karcinomu prsu, a to i 10 let poté, co byl falešně pozitivní nález konstatován. Výsledky nejnovějšího výzkumu byly právě publikovány v Cancer Epidemiology, Biomarkers & Prevention [1], což je oficiální časopis Americké asociace pro výzkum rakoviny (American Association for Cancer Research, AACR).

Výzkumníci z anglické Univerzity v Surrey (University of Surrey) odhalili skupinu proteinů, které uskutečňují a regulují životně důležité biologické procesy. Jelikož vadné fungování těchto proteinů a jimi regulovaných procesů souvisí mj. se vznikem zhoubných nádorů, nové poznatky by mohly hrát zásadní roli při vývoji účinnějších postupů pro léčbu některých dosud špatně léčitelných typů rakoviny. Výsledky výzkumu byly právě publikovány v Nature Structural and Molecular Biology [1].

Cílená a tzv. „personalizovaná“ léčba je u některých typů zhoubných nádorů úspěšná, přesto s sebou přináší řadu problémů. Cílené léky jsou často silně toxické, náklady na léčbu jsou extrémně vysoké a většina pacientů po několika měsících bez příznaků onemocnění recidivuje. Kanadská nevládní organizace Getting to Know Cancer podpořila skupinu 180 vědců, aby prozkoumali koncept „širokospektrého“ terapeutického přístupu vyznačujícího se nízkou toxicitou, který by mohl současně zasáhnout mnoho klíčových mechanismů typických pro nádorové buňky. Výsledky byly právě publikovány v Seminars in Cancer Biology [1].

Počet nových případů plicního karcinomu v České republice narůstá. Nemoc je většinou diagnostikována až v pozdních stadiích, kdy vyhlídky na přežití pacienta rapidně klesají. Pěti a více let od okamžiku diagnózy se dožívá 20 % nemocných. Na nebezpečí nemoci upozorňuje nový web www.80procent.cz.

V léčbě metastatického kolorektálního karcinomu (mCRC) se významně uplatňuje cetuximab (Erbitux®). U některých pacientů však dochází k recidivě a tím i ke zkrácení celkové doby přežití. Nejnovější studie z MD Anderson Cancer Center při Texaské univerzitě (University of Texas) možná pomůže objasnit důvod vzniku rezistence některých nádorů vůči cetuximabu.

V České republice bylo v roce 2013 zjištěno 81 541 zhoubných nádorů, zemřelo na ně 26 944 lidí. Celkem k 31. prosinci toho roku v ČR žilo 518 667 lidí, kteří se s rakovinou léčili nebo léčí. Novinářům to řekl MUDr. Svatopluk Němeček, MBA, ministr zdravotnictví, s tím, že stále je v péči co zlepšovat, například dostupnost onkologické péče ve specializovaných centrech se mezi regiony liší.

Studie ze švédského Karolinska Institutet prokázala, že nový test na karcinom prostaty dokáže detekovat agresivní karcinom spolehlivěji než PSA. Nový test, který byl vyzkoušen u 58 818 mužů, jednak odhalí agresivní karcinom prostaty v časnějším stadiu, jednak vykazuje nižší podíl falešně pozitivních výsledků a zbytečně provedených biopsií. Výsledky studie byly právě publikovány v odborném časopise The Lancet Oncology [1].

Ženy s přirozeně vysokou hladinou pohlavního hormonu estrogenu mají o více než 50 % nižší riziko vzniku kolorektálního karcinomu (CRC) po menopauze než ženy s nízkou hladinou tohoto hormonu. Tvrdí to alespoň autoři výzkumu, jehož výsledky byly publikovány v odborném časopise Journal of the National Cancer Institute [1].

Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) se ve své nejnovější zprávě zabývá karcinogenními účinky konzumace červeného masa a masných výrobků. Závěry byly publikovány v odborném časopise The Lancet Oncology [1].

Prospektivní studie TAILORx podává dosud nejpřesvědčivější důkaz o tom, že analýza exprese 21 genů dokáže identifikovat pacientky s karcinomem prsu, které mohou být ušetřeny chemoterapie. Výsledky nejnovějšího výzkumu byly právě publikovány v odborném časopise New England Journal of Medicine [1].

Kolorektální karcinom (CRC) lze rozdělit na čtyři různá onemocnění, z nichž každé má své typické biologické charakteristiky. Závěry nejnovějšího výzkumu byly právě publikovány v odborném časopise Nature Medicine [1].

Výskyt rakoviny tlustého střeva a konečníku v České republice stále roste. Za posledních pět let o pět procent. Odborníci pátrají po příčinách. Mluví se o vysoké konzumaci hovězího masa i o pití piva. Rizikových faktorů je ale mnohem více. Důležitá je prevence. Odhodit stud a jít na vyšetření. 

Dokáže-li lékař odhalit zhoubný nádor v časném stadiu či dokonce předpovědět zvýšené riziko pro vznik zhoubného nádoru u konkrétního člověka, šance na úspěšnou léčbu je výrazně vyšší. Podle závěrů mezinárodní studie, kterou koordinovali odborníci z Uppsalské univerzity (Uppsala universitet) ve Švédsku, mohou zjevně zdravé buňky prsní tkáně obsahovat genetické aberace (odchylky), které zřejmě souvisejí se zvýšeným rizikem pro vznik nefamiliárního karcinomu prsu. Výsledky výzkumu byly publikovány v odborném časopise Genome Research [1].

Vláda na konci srpna odsouhlasila 13 akčních plánů Národní strategie Zdraví 2020. Patří mezi ně Národní akční plán na screening a včasný záchyt vážných nemocí, v jehož rámci vznikne řada nových plošných screeningů. Své akční plány má také prevence obezity, správná výživa a stravovací návyky, podpora pohybové aktivity nebo zvládání infekčních onemocnění.

Středomořská strava kombinovaná s extra panenským olivovým má pravděpodobně blahodárné účinky s ohledem na primární prevenci karcinomu prsu. Výsledky randomizované klinické studie, která se uskutečnila ve Španělsku, byly právě publikovány v odborném časopise JAMA Internal Medicine [1].

Evropská komise vydala dodatky k druhému vydání Evropských směrnic pro zajištění kvality screeningu karcinomu děložního hrdla.

Ministerstvo zdravotnictví chce rozšířit preventivní programy – tzv. screeningy na další choroby. V Česku už podobné projekty několik let úspěšně fungují, třeba na včasný záchyt rakoviny tlustého střeva, prsu, hrdla děložního či novorozenecký screening.

Věta „máte rakovinu“ nemusí být tak tragická, jak jsme zvyklí ji vnímat. Pokud je nemoc odhalena včas, šance na přežití může být téměř stoprocentní.

Britští výzkumníci zjistili, že existuje pět různých typů karcinomu prostaty a zároveň přišli na způsob, jak je od sebe vzájemně odlišit. Výsledky jejich výzkumu byly právě publikovány v odborném časopise EBioMedicine [1].

Hereditární kolorektální karcinom, způsobený zděděnou genetickou mutací, v běžné populaci vyskytuje relativně vzácně. Výzkumníci z MD Anderson Cancer Center při Texaské univerzitě (University of Texas) však odhalili obzvláště vysokou prevalenci hereditárního kolorektálního karcinomu u pacientů, jimž byl kolorektální karcinom diagnostikován před 35. rokem věku. Podle jejich doporučení by tito pacienti měli podstoupit genetické poradenství, aby se zjistilo, zda jejich rodinní příslušníci mají či nemají zvýšené riziko onemocnění.

Přidání levného a snadno dostupného ženského hormonu progesteronu do léčebného postupu karcinomu prsu by jednoho dne mohlo zlepšit výsledky léčby u přibližně poloviny ze všech pacientek s tímto onemocněním. Závěry nejnovější mezinárodní studie byly právě publikovány v prestižním vědeckém časopise Nature [1].

Protein glypikan-1 (GPC1), který se vyskytuje na exozomech uvolňovaných z nádorových buněk, by se možná dal využít pro screening a časnou diagnózu zhoubných nádorů slinivky břišní. To by následně mohlo znamenat průlom v úspěšnosti léčby karcinomu pankreatu. Závěry nejnovější studie byly právě publikovány v Nature [1].

Po mnoha letech negativních zpráv to na první pohled vypadá, že Česká republika začíná sklízet první úspěchy v náročném boji s nádorovými onemocněními. Podařilo se nastartovat celopopulační adresné zvaní do preventivních screeningových programů, incidence většiny diagnóz, včetně těch nejrozšířenějších, je stabilizována, prodlužuje se dlouhodobé přežití pacientů. V žádném případě to ale neznamená, že by před českou onkologickou péčí neležely výzvy, které je třeba řešit a které stále mohou ovlivňovat životy desetitisíců současných i budoucích onkologických pacientů.

Nová analýza ukazuje, že podíl cervikálních lézí vysokého stupně u mladých Američanek se snížil poté, co byly na trh uvedeny vakcíny proti lidskému papilomaviru (HPV). Tento trend však může být částečně způsoben změnou doporučení pro screening karcinomu děložního hrdla.

Jediná dávka bivalentní vakcíny Cervarix® proti lidskému papilomaviru (HPV) zřejmě poskytuje srovnatelnou ochranu proti infekci HPV-16/18 jako dvoudávkové a třídávkové očkovací schéma. HPV-16 a HPV-18 přitom způsobují přibližně 70 % případů karcinomu děložního hrdla. Výsledky nejnovějšího výzkumu, který se opírá o údaje ze dvou rozsáhlých klinických studií fáze III, byly právě publikovány v odborném časopise The Lancet Oncology [1, 2].

Pracovní skupina 29 nezávislých mezinárodních expertů ze 16 zemí, které nominovala Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC), zhodnotila přínosy a nežádoucí účinky různých metod screeningu karcinomu prsu.

Výrazná nadváha či dokonce obezita v období dospívání může zdvojnásobit riziko vzniku kolorektálního karcinomu (CRC) ve středním věku. Takový je závěr mezinárodní studie, jejíž výsledky byly právě publikovány v odborném časopise Gut [1].

Ženy s rakovinou prsu, v jejichž rodinné anamnéze se toto onemocnění vyskytlo, nemají po léčbě horší prognózu než ostatní pacientky s rakovinou prsu. Takový je závěr nové rozsáhlé studie, která byla právě publikována v odborném časopise British Journal of Surgery [1].

Šance na vyléčení karcinomu prsu v průběhu několika posledních desetiletí výrazně vzrostla. Pokud však nádor metastázuje, onemocnění je prakticky nevyléčitelné. Jedním z důvodů by mohlo být i to, že metastázy jsou detekovány příliš pozdě – tedy až poté, co vyrostou natolik, že se začnou projevovat různými příznaky nebo jsou viditelné na radiologickém snímku. Pokud by metastázy byly detekovány dříve, vzrostla by šance na vyléčení nově vzniklých nádorů. Švédští výzkumníci z Lundské univerzity (Lunds Universitet) navrhli způsob, jakým by se možná metastázy daly detekovat v mnohem časnějším stadiu, než bylo až dosud možné.

Muži s vyšší hladinou ženského hormonu estrogenu mají zvýšené riziko vzniku rakoviny prsu. K takovému závěru dospěli autoři mezinárodní studie, která byla právě publikována v odborném časopise Journal of Clinical Oncology [1].

Šance na přežití kolorektálního karcinomu (rakoviny tlustého střeva a konečníku) je zřejmě vyšší u pacientů, kteří holdovali zdravému životnímu stylu ještě před diagnózou tohoto zhoubného nádoru. Tvrdí to alespoň výzkumníci z britského Imperial College London. Vyvážená strava, pravidelná tělesná aktivita a udržování zdravé tělesné hmotnosti podle nich souvisí s vyššími hodnotami přežití kolorektálního karcinomu.

V lednu 2014 bylo zahájeno adresné zvaní občanů do programů screeningu zhoubných nádorů, konkrétně screeningu nádorů děložního hrdla a nádorů prsu u žen, a dále nádorů tlustého střeva a konečníku (kolorekta) u žen a mužů. Cílem je posílit stávající programy prevence a zvýšit dosud nedostatečnou účast v nich – proto jsou adresně zváni občané, kteří se těchto programů dlouhodobě neúčastní a riskují tak závažné nádorové onemocnění.

Vyšetření široké škály genetických rizikových faktorů by mohlo pomoci lékařům zjistit, které ženy mají zvýšené riziko vzniku karcinomu prsu. Takový je závěr rozsáhlé mezinárodní studie, do níž bylo zahrnuto více než 65 000 žen, a která byla právě publikována v odborném časopise Journal of the National Cancer Institute [1].

Riziko vzniku rakoviny prsu je zvýšené u žen, jejichž příbuznému prvního stupně (otec, bratr, syn) byla diagnostikována rakovina prostaty. Takový je závěr americké studie, která byla právě publikována v CANCER [1], oficiálním časopise Americké onkologické společnosti (American Cancer Society).

Česká onkologická společnost ČLS JEP má každý rok k dispozici odhady počtu pacientů, kteří v daném roce podstoupí protinádorovou léčbu. Tyto predikce vypracovává Institut biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity.

Rakovina plic předstihla rakovinu prsu jakožto nejčastější příčinu úmrtí na zhoubné nádory u žen v rozvinutých zemích. K takovému závěru dospěli autoři nejnovější analýzy, kterou vypracovala Americká onkologická společnost (ACS) ve spolupráci s Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny (IARC).

Lidé obávající se rakoviny sice často mají v úmyslu zúčastnit se screeningu kolorektálního karcinomu, avšak strach z nálezu zhoubného nádoru jim nakonec paradoxně zabrání podstoupit vyšetření. Výsledky britského výzkumu byly právě publikovány v Cancer Epidemiology, Biomarkers & Prevention, oficiálním časopise Americké asociace pro výzkum rakoviny (American Association for Cancer Research, AACR) [1].

Evropská urologická asociace (EAU) zveřejnila přehledné informace o karcinomu prostaty pro pacienty a jejich blízké [1]. Informace jsou dostupné v angličtině.

Postmenopauzální ženy, které jsou „metabolicky nezdravé“ (tzn. vykazují abnormality v metabolismu inzulinu), mají zvýšené riziko vzniku karcinomu prsu v porovnání s „metabolicky zdravými“ ženami, tvrdí autoři studie publikované v odborném časopise Cancer Research [1]. Překvapivě to platí jak pro ženy s nadváhou, tak pro ženy s normální váhou.

Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC), specializovaná agentura Světové zdravotnické organizace (WHO), důrazně nesouhlasí se závěry vědecké zprávy o příčinách zhoubných nádorů u lidí, která byla začátkem ledna 2015 publikována v odborném časopise Science.

V rámci prevence karcinomu děložního hrdla poskytuje screening samotné infekce lidským papilomavirem (HPV) přesnější výsledky než klasické vyšetření stěru z děložního hrdla (označováno též jako „Papanicolaův test“ či zkráceně „Pap test“). K takovému závěru dospěli autoři dvou studií, které byly právě publikovány v odborném časopise Gynecologic Oncology.