Aktuality a zajímavosti z onkologie

Je český Národní onkologický program (NOP) skutečným živým akčním plánem, nebo jen formálním dokumentem? Nakolik NOP pomáhá řešit situaci v onkologické péči v ČR? I když Česká onkologická společnost ČLS JEP program přijala již v roce 2003, aktivní přístup vlády stále chybí.

Muži starší 50 let mají znepokojivě nízké povědomí o zdravotních potížích souvisejících s prostatou. Ukázaly to výsledky nového mezinárodního průzkumu [1], který si nechala vypracovat Evropská urologická asociace (EAU). Zvětšená prostata – a obtíže z toho vyplývající – se přitom vyskytuje u 40 % mužů 60letých a starších.

Tomosyntéza prsu se významně neliší od klasické digitální mamografie, bereme-li v úvahu výsledky obou metod jakožto screeningového nástroje pro detekci karcinomu prsu v rámci populačního screeningového programu. Výsledky nejnovější norské studie byly publikovány letos v červnu v odborném časopise The Lancet Oncology [1].

Ženy s rizikovými faktory životního stylu mají celkově zvýšené riziko vzniku karcinomu prsu. Podle nové norské studie [1] je tato souvislost zjevná u tzv. „luminal-A like“ and „luminal B-like HER2+“ podtypů karcinomu prsu, nikoli však u „luminal B-like HER2–“ ani u HER2+ či triple-negativních podtypů tohoto zhoubného nádoru.

Česká populace je výrazně zatížena vysokým výskytem zhoubných nádorů, důležitou roli proto mají dlouhodobě zavedené screeningové programy. V lednu 2014 bylo zahájeno adresné zvaní českých občanů do těchto programů ke zvýšení jejich pokrytí. V nejnovějším čísle Časopisu lékařů českých [1] byly publikovány aktuální výsledky adresného zvaní za období 2014–2017.

Zhoubné nádory tlustého střeva a konečníku představují v ČR velký populační problém. Ročně je nově s tímto onemocněním diagnostikováno více než 7 600 pacientů a v souvislosti s tímto onemocněním ročně 3 400 pacientů umírá. S historií nádoru tlustého střeva a konečníku v ČR žije cca 58 000 osob. Onemocnění lze přitom účinně předejít nebo jeho následky minimalizovat, je-li zachyceno včas. Ve screeningu zhoubných nádorů tlustého střeva a konečníku dosahuje ČR skvělých výsledků.

Větší množství tuku v oblasti břicha a stehen souvisí se zvýšeným rizikem vzniku agresivního karcinomu prostaty. K takovému závěru dospěli autoři vůbec první prospektivní studie, která se zabývala vzájemnou souvislostí mezi rozložením tělesného tuku a rizikem vzniku karcinomu prostaty. Výsledky byly publikovány v odborném časopise Cancer [1].

Cílem projektu INTENT je nalézt řešení pro inovativní onkologickou péči orientovanou na pacienta. Je zacílen na několik typů aktérů, jejichž zástupci jsou do projektu zapojeni: poskytovatelé onkologické péče, pacienti a tvůrci politik. Projekt INTENT pomáhá těmto skupinám lépe porozumět interpretaci přístupu orientovaného na pacienta a identifikovat způsoby, jak zvyšovat kvalitu onkologické péče ve střední Evropě.

Skupina výzkumníků z Ósacké univerzity poukázala na zvýšené množství některých mikroorganismů vyskytujících se ve střevní mikroflóře, které jsou spojovány s malignitami souvisejícími s kolorektálním karcinomem, konkrétně s intramukózními karcinomy a adenomatózními polypy. Výsledky studie, která byla právě publikována v odborném časopise Nature Medicine, naznačují, že tyto specifické markery v odebraných vzorcích stolice by mohly pomoci vzájemně odlišit případy kolorektálního karcinomu od zdravých vzorků [1].

Česko už není zemí s nejvyšším výskytem rakoviny konečníku a tlustého střeva na světě a s nejvyšší úmrtností na ně. V posledních letech ve výskytu kleslo na šestou příčku a v úmrtnosti na jedenáctou. Přispěl k tomu takzvaný screening, tedy sledování s bezplatnými preventivními vyšetřeními.

Podle lékařů na kolonoskopické vyšetření v rámci screeningu chodí asi 40 % lidí, kteří na to mají nárok, a jde především o ženy. Nejvíc se tomuto vyšetření vyhýbají muži po padesátce. A to je škoda, protože většinou přicházejí až v okamžiku, kdy už krvácejí z konečníku a nádor je v pokročilém stadiu.

Kvůli špatným stravovacím návykům, které s sebou nesou mj. vysoký příjem tzv. „ultra zpracovaných potravin“ a trans tuků, jsou miliony Evropanů ohroženy nejen obezitou, ale také vznikem široké škály chronických onemocnění trávicího traktu, kam patří zhoubné nádory, onemocnění související s lepkem či funkční poruchy trávicího traktu. Detaily přinesla nová zpráva United European Gastroenterology (UEG) [1].

Bronchogenním karcinomem, tedy karcinomem průdušek i plicního parenchymu, v ČR každoročně onemocní přes šest tisíc lidí. Zatímco výskyt tohoto onemocnění i úmrtnost u mužů mírně poklesly, u žen čísla stoupají. Podle předsedkyně Ligy proti rakovině Michaely Friedrichové zemřelo v roce 2016, z něhož jsou poslední data, na nádor plic 5555 lidí, třetina z nich byly ženy.

Češi příliš nedbají na prevenci, jen asi 30 procent jich chodí na pravidelné lékařské prohlídky, jak řekl v pořadu Epicentrum ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (nestr. za ANO). „Na západ od nás je to často kolem 80 procent. Délka života prožitá ve zdraví se u nás příliš nezvyšuje a je to dáno hlavně chronickými chorobami. Pacienti taky často nedodržují léčebné postupy,“ řekl ministr. Přispívá k tomu podle něj nadměrná konzumace alkoholu i vysoké procento kuřáků a obézních dětí mezi Čechy.

Užívání statinů před nebo i po diagnóze kolorektálního karcinomu má souvislost s nižším rizikem předčasného úmrtí, ať už v důsledku zhoubného nádoru nebo z jiné příčiny. K takovému závěru dospěli autoři systematické přehledové studie a metaanalýzy, která byla právě publikována v odborném časopise Cancer Medicine [1].

Rakovinou děložního čípku v Česku ročně onemocní téměř 800 žen a 40 procent z nich nemoci podlehne. Důvodem je i to, že po 50. roce věku začínají zanedbávat návštěvy u gynekologa, protože si myslí, že už jim žádné nebezpečí nehrozí. Proti rakovině děložního čípku přitom existuje očkování, o kterém se rozšířil mýtus, že je vhodné pouze pro mladé dívky. Blesk Zprávám poskytl rozhovor profesor David Cibula, který uvedl na pravou míru některé mýty o očkování proti HPV. A zároveň přiblížil blížící se změny v gynekologickém vyšetření.

Nová organizace péče o onkologické pacienty byla hlavním tématem vzdělávacího semináře pro praktické lékaře s názvem Onkologická problematika v ordinaci praktického lékaře, který se uskutečnil 10. dubna v rámci Brněnských onkologických dnů. Zapojení praktických lékařů do péče je v zájmu jak onkologů, tak zejména pacientů. Tato změna se neobejde bez potřebné spolupráce a vzájemné komunikace mezi odbornostmi. Rozšířenou kompetenci praktických lékařů specifikují nové doporučené postupy.

Rakovinou u nás onemocní 100 tisíc lidí ročně. Ještě loni uváděl Národní onkologický registr číslo o 10 tisíc nižší. V průběhu 20 let očekávají odborníci nárůst o minimálně dalších 20 procent. V Liberci to uvedl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR Ladislav Dušek. Problémem podle něj nebude jen počet pacientů a omezená kapacita center, ale i nové a bezpochyby dražší způsoby léčby a technologie.

Za účelem prevence karcinomu děložního hrdla je vyšetření moči možná stejně efektivní jako vyšetření stěru z děložního čípku. K takovému závěru dospěli autoři studie, která byla provedena na Manchesterské univerzitě (University of Manchester) a publikována v odborném časopise BMJ Open [1]. Výzkumníci zjistili, že obě metody dokážou stejně spolehlivě odhalit přítomnost vysoce rizikového typu lidského papilomaviru (hrHPV), který způsobuje karcinom děložního hrdla.

Experimentální imunoterapie zcela zlikvidovala infekci HPV a prekancerózní léze děložního hrdla u třetiny žen zařazených do klinické studie. Výsledky byly publikovány v odborném časopise Gynecologic Oncology [1].

O zhoubných nádorech je již desítky let známo, že vznikají v důsledku expozice různým faktorům v životním prostředí, jako je nezdravá strava či kouření. Poměrně nedávno bylo zjištěno, že klíčovou roli hrají i některé mikroby žijící na povrchu nebo uvnitř našeho těla. Zatímco zhoubný nádor žaludku může vyvolat jediný druh bakterie (Helicobacter pylori), méně jasný je způsob, jakým se střevní mikroby podílejí na vzniku kolorektálního karcinomu (CRC), což je celosvětově třetí nejčastěji se vyskytující zhoubný nádor. Cílem některých asociačních studií je zjistit, jak se mikroby žijící ve střevě pacientů s CRC liší od mikrobů žijících ve střevě zdravých účastníků dané studie.

Mezi karcinomem prsu a umělým oplodněním možná existuje souvislost. Hrozí uměle oplodněným ženám nebezpečí? To zjišťoval reportér Adam Novotný od onkoložky doc. MUDr. Petry Tesařové.

Miliardy lidí na celém světě jsou nakaženy parazitickými červy neboli helminty. Asi není překvapivé, že většina těchto lidí žije v chudých zemích. Málokdo však ví, že helminti v těchto zemích způsobují většinu případů některých typů rakoviny. V odborném časopise Frontiers in Medicine byla právě publikována kolekce článků zabývajících se zhoubnými nádory, které souvisejí s parazitární infekcí [1]. Z nejnovějšího výzkumu, který se zabývá především prevencí a léčbou těchto onemocnění, by v budoucnu mohly vzejít i nové léčebné metody, které by právě helminty využívaly k boji se zhoubnými nádory.

Jak vypadá ideální model péče o onkologické pacienty a jak se k němu jednotlivé země či regiony mohou přiblížit? Na tyto otázky se snažili odpovědět řešitelé projektu v rámci evropské společné akce CanCon [1]. Navrhli a vypracovali model, který již několik let funguje na jižní Moravě a na Vysočině. Podrobnosti o něm zjišťovala Sophie Fessl, reportérka evropského onkologického magazínu Cancerworld [2].

Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR patří naše země mezi státy, které jsou velmi zatíženy onkologickými onemocněními. Ročně onemocní a zemřou desítky tisíc lidí. Klíčový v boji proti této nemoci je samozřejmě zdravý životní styl, pravidelný pohyb i strava bohatá na vlákninu. Pokud se ale nemoc začne i přesto rozvíjet, je ve většině případů nejdůležitější hlavně odhalení zhoubného nádoru v jeho počáteční fázi, kdy pacient nepociťuje žádné příznaky.

Cvičení možná hraje roli v omezování růstu buněk karcinomu tračníku. Takový je závěr australsko-kanadské studie, která byla právě publikována v odborném časopise The Journal of Physiology [1]. Autoři studie zjistili, že již po krátkém časovém úseku vysoce intenzivního intervalového tréninku (zkratka HIIT z anglického high-intensity interval training) se do krve vyplaví látky, které v laboratorních podmínkách snižují rychlost růstu nádorových buněk.

Do konce 21. století by se mohlo podařit ve většině zemí prakticky eliminovat výskyt karcinomu děložního hrdla, budou-li dostatečně rychle rozšířena stávající opatření zaměřená na boj s tímto zhoubným nádorem. K takovému závěru dospěli autoři modelové studie, která byla právě publikována v odborném časopise The Lancet Oncology [1].

Jubilejní 10. pražské mezioborové onkologické kolokvium PragueONCO se letos konalo od 23. do 25. ledna, a to již tradičně v pražském Clarion Congress Hotel Prague. „Není to tak dlouho, co na nás onkology kolegové z jiných interních a chirurgických oborů pohlíželi jako na lékaře, jejichž náplň práce je spojena se značnou léčebnou bezmocí,“ řekla před jeho zahájením doc. Petra Tesařová.

U příležitosti letošního Světového dne boje proti rakovině vydala ECIBC 17 nových doporučení týkajících se screeningu a diagnostiky karcinomu prsu. Veřejnost, lékaři i političtí činitelé se tak nyní mohou řídit celkem 40 doporučeními, která jsou založena na nejnovějších vědeckých poznatcích [1].

Zatímco tumor na játrech přežije jen asi pět procent pacientů, rakovinu prsu porazí 84 procent nemocných. Statistika, ze které mrazí: na rakovinu zemře každých dvacet minut jeden Čech. Většinu obětí přitom tvoří pacienti, kteří už jednou s chorobou úspěšně bojovali. Jejich tělo to obvykle vzdá do dvou let od ukončení první léčby.

V posledních několika letech mortalita karcinomu prostaty v některých evropských zemích znovu roste, ačkoli předtím byl zaznamenáván spíše opačný trend. Pravděpodobnou příčinou tohoto jevu je záchyt tohoto zhoubného nádoru v pokročilých stadiích, což je zřejmě důsledkem nedostatečného povědomí veřejnosti o karcinomu prostaty. Ačkoli je známo, že populační screening karcinomu prostaty, který je založen na testu koncentrace prostatického specifického antigenu (PSA) v krvi, snižuje úmrtnost na toto onemocnění, i nadále se diskutuje o tzv. overdiagnosis a overtreatment. Právě kvůli tomu se Evropská urologická asociace u příležitosti Evropského dne karcinomu prostaty [1] rozhodla publikovat své oficiální stanovisko k tomuto tématu [2], které je určeno evropským politickým činitelům, aby mohli znovu prodiskutovat potřebu populačního screeningu karcinomu prostaty na evropské úrovni.

Každý třetí obyvatel Česka onemocní v průběhu života rakovinou a každý čtvrtý na ni zemře. Přesto jsou onkologové optimističtí. Každý rok totiž přibývá pacientů, kteří žijí dlouho bez jakýchkoli příznaků anebo se vyléčí. Důvodem jsou hlavně nedávné pokroky – lepší a dostupnější léky, modernější přístroje i programy, které přispívají k včasnějšímu zachycení nemoci.

Dosud nejkomplexnější metoda pro predikci rizika vzniku karcinomu prsu u konkrétní ženy byla popsána v článku, který byl právě publikován v odborném časopise Genetics in Medicine [1].