Aktuality
23. 12. 2024 Česká onkologická péče ve screeningu dominuje, v primární prevenci pokulhává. Inspirovat nás může řada zemí
Země střední a východní Evropy se potýkají s větším počtem nerovností v poskytování onkologické péče a prevence. Aby se snížila zátěž, kterou rakovina představuje pro jednotlivce, výdaje na zdravotnictví a společnost, měly by země přijmout důraznější opatření. Zatímco v některých oblastech je Česko průkopníkem, v jiných by se mohlo zlepšit. Na Evropské onkologické konferenci Zdravotnického deníku to řekl ředitel Masarykova onkologického ústavu (MOÚ) profesor Marek Svoboda.
16. 12. 2024 Regionální onkologická centra potřebují rozšíření terapeutických možností
Vytvoření sítě komplexních onkologických center (KOC) bylo svého času vizionářským počinem. Při stoupající prevalenci onkologických pacientů ale není možné, aby byli všichni léčeni a trvale sledováni v KOC.
1. 11. 2024 Jak dát českému onkologickému výzkumu společný hlas. Národní ústav pro výzkum rakoviny propojuje špičkové vědce
Již více než dva roky v Česku funguje Národní ústav pro výzkum rakoviny (NÚVR), díky němuž získal onkologický výzkum u nás jasnou strukturu. Zatímco v klinické onkologii máme jasně stanovenou síť Komplexních onkologických center, ve výzkumu takováto síť scházela – a to přes to, že výzkum nádorových onemocnění zaujímá přibližně čtvrtinu celého biomedicínského výzkumu v Česku. Čeho se už NÚVR, který je financován z Národního plánu obnovy v programu EXCELES, podařilo dosáhnout a co plánuje dále, představila konference Co přinesly dva roky s Národním ústavem pro výzkum rakoviny.
Tulung
Klinický registr pacientů s nemalobuněčným karcinomem plic (NSCLC), kteří jsou léčeni bevacizumabem (Avastin®), erlotinibem (Tarceva®), gefitinibem (Iressa®), pemetrexedem (Alimta®), afatinibem (Giotrif®) a/nebo nintedanibem (Vargatef®).
start projektu: dubna 2011
ukončení projektu: března 2022
Termínem „karcinom plic“ se označují jak nádory průdušek, tak nádory, které vznikají v plicním parenchymu. Pro praxi má největší význam dělení karcinomu plic na skupinu malobuněčných karcinomů a skupinu nemalobuněčných karcinomů – každá má rozdílné biologické vlastnosti a z nich také vyplývá i rozdílný přístup k léčbě.
Nemalobuněčný karcinom plic (zkratka NSCLC z anglického termínu non-small cell lung cancer) roste pomaleji a metastazuje později, k radioterapii a protinádorové chemoterapii je však málo citlivý. Nejlepší prognózu mají ti nemocní, u nichž byl nádor diagnostikován v operabilním stadiu a byla provedena úspěšná resekce plicního tumoru. I v případě, že je provedena radikální resekce nádoru a postižených uzlin, však u většiny nemocných dochází k recidivě (lokální nebo vzdálené) do 2 let. Prognóza u pacientů s neoperabilním lokoregionálně pokročilým onemocněním či generalizovaným onemocněním je i přes pokroky, které byly v posledních 20 letech dosaženy v oblasti konvenční chemoterapie a radioterapie, špatná.
Velkou nadějí nejen v léčbě NSCLC, ale i dalších nádorových onemocnění, je cílená léčba schopná cíleně vyhledat nádorové buňky a zastavit jejich růst, případně nádorové buňky ničit.
Registr Tulung je nově vznikající registr zaměřený na sběr epidemiologických a klinických dat pacientů s diagnózou NSCLC, kteří jsou léčeni cílenou léčbou v rámci České republiky.
V souvislosti s postupně se zvyšujícím počtem přípravků schválených pro tuto indikaci došlo během posledních let k postupnému vzniku několika lékových registrů sledující léčbu jednotlivými preparáty pro tuto indikaci. Jednalo se o lékové registry Alimta, Avastin (rameno léčby nemalobuněčného karcinomu plic) sledující léčbu léčivými látkami pemetrexed (Alimta®), erlotinib (Tarceva®) a bevacizumab (Avastin®). Výbor České onkologické společnosti proto souhlasil s myšlenkou tuto nepřehlednou situaci vyřešit vznikem nového sjednoceného registru, který by integroval data sbíraná v rámci uvedených původních lékových registrů. Kromě přípravků sledovaných v dříve probíhajících registrech monitoruje registr Tulung léčbu dalšími z nově dostupných cílených preparátů, kterými jsou gefitinib (Iressa®), afatinib (Giotrif®) a nintedanib (Vargatef®). V případě schválení úhrady dalších přípravků pro tuto indikaci bude možné tyto přípravky do tohoto registru jednoduše začlenit.
V rámci sjednocení dřívějších registrů byla dříve získaná data převedena do struktury registru Tulung. Tím odpadla nutnost zadávat data o léčbě jednoho pacienta do různých registrů, a naopak byly získány ucelené a přehledné informace o celkové léčbě daného pacienta, možnostech sekvence cílených preparátů a odpovědi pacienta na podanou léčbu. Nový projekt v konečném důsledku zvýšil kvalitu a efektivitu sbíraných dat a zjednodušil práci uživatelům registru. Kromě získání epidemiologických charakteristik pacientů registr také umožňuje modelování rizikových faktorů na přežívání pacientů a rozbor nežádoucích účinků. Může sloužit i k odhadům ekonomického charakteru, například pro plánování nákladů na protinádorovou terapii. Projekt byl iniciován v dubnu 2011 na Institutu biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity (IBA MU), v současné době pokračuje na univerzitní společnosti Institut biostatistiky a analýz, s.r.o. (IBA s.r.o.).
Primární cíle projektu:
- sledování celkového počtu pacientů léčených cílenou léčbou v České republice,
- hodnocení bezpečnosti cílené léčby,
- hodnocení efektivity cílené léčby a použitých léčebných režimů.
Sekundární cíle projektu:
- analýza přežití pacientů ve vztahu k sledovaným klinickým faktorům,
- analýza souboru pacientů léčených cílenou léčbou ve vztahu k referenčním populačním datům ČR.
Další důležité informace:
- Odborná garance: prof. MUDr. Jana Skřičková, CSc., prof. MUDr. Miloš Pešek, CSc., prof. MUDr. Petr Zatloukal, CSc., prof MUDr. Vítězslav Kolek, DrSc., prof. MUDr. Luboš Petruželka, CSc.
- Partneři: 10 onkologických pracovišť v České republice (podrobnější informace najdete na www stránkách projektu Tulung)
- Stručný přehled výsledků: podrobnější informace najdete na www stránkách projektu Tulung