Data potvrzují posun české onkologie: klesající úmrtnost, rostoucí zátěž systému a záchyt díky screeningovým programům

Česká onkologie v posledních patnácti letech dosáhla výrazného zlepšení léčebných výsledků, zároveň ale čelí rychle rostoucí zátěži dané stárnutím populace a vyšší prevalenci léčených pacientů. Data ukazují dlouhodobý pokles mortality u řady zhoubných nádorů, zejména kolorektálního karcinomu, kde se Česká republika v mezinárodním srovnání posunula z nejhorších pozic v Evropě nad úroveň evropského průměru. Současně však prudce roste počet pacientů, kteří s onkologickým onemocněním žijí, a s tím i nároky na zdravotní i sociální systém.

Plyne to z aktuálních dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS), která byla představena při odborné prezentaci o kvalitě a dostupnosti onkologické péče na Evropské onkologické konferenci Zdravotnického deníku. Díky propojení zdravotních a sociálních dat jsou k dispozici přesnější datové podklady pro plánování nezbytných kroků v oblasti (nejen) onkologické péče.

Klíčová zjištění:

• Mortalita kolorektálního karcinomu se mezi lety 2008 a 2020 v EU srovnání výrazně snížila: Česko se posunulo z 3. nejhorší pozice až do třetí desítky hodnocených zemí.
• Onkologická zátěž populace poroste – projekce ukazují nárůst prevalence léčených pacientů o 30 až 37 % během příštích deseti let.
• Nový program časného záchytu karcinomu prostaty vykazuje vysokou účast – screeningu se v období 2024–2025 zúčastnilo více než 236 tisíc mužů ve věku 50–69 let, s pozitivním nálezem u 8,8 %.
• Screening karcinomu prsu v roce 2023 pokryl 58,8 % cílové populace žen (měřeno ve standardním dvouletém intervalu). Avšak každoročně je stále diagnostikováno přibližně 1 200 - 1 600 případů v pokročilém klinickém stadiu.
• V důsledku rostoucí populační zátěže a narůstající prevalenci léčených narůstají celkové náklady na onkologickou péči, a to až tempem > 40 % za posledních 5 let.
• Nově propojená zdravotní a sociální data dokládají, že moderní terapie je v naprosté většině případů funkční. Kromě významného prodloužení života léčených je nově doloženo, že onkologičtí pacienti v produktivním věku po ukončení terapie až z 80 % pracují a žijí plnohodnotný život.  

Data také potvrzují klíčovou roli sítě komplexních a regionálních onkologických center, kterými bude Česká republika poprvé pokryta ve všech krajích od příštího roku. Reakreditace center, ustavení pozice koordinátorů onkologické péče a zavedení nových výkonů multidisciplinárních týmů posílí koordinaci péče a podpoří jednotnější rozhodování o léčbě napříč regiony. Právě koordinátoři onkologické péče budou v tomto směru mít v nastupujícím období klíčovou roli.

„Česká onkologie dnes jednoznačně těží z pokroku medicíny a zavádění screeningových programů – pacienti žijí déle a v lepší kvalitě. To je dobrá zpráva, ale zároveň to znamená výrazně vyšší nároky na kapacity, financování i koordinaci péče. Data jasně ukazují, že bez silné prevence, funkčních screeningů a propojení zdravotních a sociálních služeb nebude systém dlouhodobě udržitelný,“ uvedl Ladislav Dušek, ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR.