Pasivní kouření si každoročně vyžádá 600 000 obětí na životech

Autoři studie použili ke své analýze údaje z roku 2004, neboť to byl poslední rok, za který byla k dispozici komplexní data ze všech 192 studovaných zemí. Z novějších údajů by nebylo možné dosáhnout uceleného výsledku. Studie odhadovala jak počet úmrtí, tak ztrátu zdravých roků života (DALY) (1).

V roce 2004 tak bylo tzv. „kouři z druhé ruky“ (2) na celém světě vystaveno 40 % dětí, 33 % mužů-nekuřáků a 35 % žen-nekuřaček. Z odborných odhadů vyplynulo, že tato expozice tabákovému kouři zapříčinila na 379 000 úmrtí na ischemickou chorobu srdeční, 165 000 úmrtí na infekce dolních dýchacích cest, 36 900 úmrtí na astma a 21 400 úmrtí na rakovinu plic. V roce 2004 tak kouř z druhé ruky zapříčinil celkem přibližně 603 000 úmrtí, což představuje zhruba 1,0 % všech příčin úmrtí na celém světě. K 47 % případům úmrtí v důsledku pasivního kouření přitom došlo u žen, k 28 % případům u dětí a k 26 % případům u mužů.

Počet DALY v důsledku expozice „kouři z druhé ruky“ se v roce 2004 vyšplhal na 10,9 mil., což představuje zhruba 0.7 % z celkového množství DALY v důsledku všech onemocnění na celém světě. 61 % z těchto DALY se přitom vyskytlo u dětí. Mezi nejčastější onemocnění se řadily infekce dolních cest dýchacích u dětí mladších 5 let (5 939 000 případů, tzn. 54 %), ischemická choroba srdeční u dospělých (2 836 000 případů, tzn. 26 %) a astma u dospělých (1 246 000 případů, tzn. 11 %) i u dětí (651 000 případů, tzn. 6 %).

Zatímco u dětí se případy úmrtí v důsledku pasivního kouření vyskytují spíše v zemích s nízkými a středními příjmy, u dospělých nehraje příliš velkou roli to, zda žijí v bohaté nebo v chudé zemi. Tak například v evropských zemích s vysokými příjmy (Evropa – Zóna A) došlo pouze k 71 případům úmrtí u dětí, zatímco u dospělých to bylo 35 388 případů. Nicméně v posuzovaných afrických zemích podle odborných odhadů zemřelo v důsledku pasivního kouření zhruba 43 375 dětí, zatímco u dospělých došlo k 9 514 případům úmrtí. Autoři studie tvrdí: „Ke dvěma třetinám úmrtí dětí v důsledku pasivního kouření dochází v Africe a v jižní Asii. Děti jsou kouři z druhé ruky nejčastěji vystavovány doma. Zdá se, že v těchto oblastech je kombinace infekčních nemocí a tabákového kouře pro děti vražedná, což mezinárodnímu společenství zřejmě zabrání dosáhnout Cíle 4 v rámci Rozvojových cílů tisíciletí (3), tzn. snížit o dvě třetiny míru úmrtnosti u dětí mladších 5 let.“

Po celém světě jsou „kouři z druhé ruky“ ze všech věkových skupin nejvíce exponovány děti, neboť ty se nemohou vyhnout hlavnímu zdroji tabákového kouře, což jsou většinou jejich blízcí příbuzní, kteří kouří doma. Autoři studie poznamenali, že množství tabákového kouře v obydlí kuřáků je zhruba stejné ve všech oblastech, ačkoli v Asii a na Blízkém východě bývá v místnostech zakouřeno více. Děti navíc představují věkovou skupinu, pro kterou existuje největší množství důkazů o tom, jaké škody dokáže napáchat pasivní kouření. Tyto dva faktory by měli brát v úvahu političtí činitelé, kteří usilují o zdravotní osvětu.

Ischemická choroba srdeční u dospělých nekuřáků způsobuje téměř dvě třetiny všech úmrtí dětí i dospělých v důsledku pasivního kouření, a zhruba čtvrtinu DALY způsobených expozicí kouři z druhé ruky. Protikuřácké zákony, které zakazují kouření na pracovišti, výrazně snižují počet akutních srdečních příhod. Autoři studie tvrdí: „Političtí činitelé by měli mít na paměti, že prosazením zákonů o úplném zákazu kouření ve veřejných prostorách se významně snižuje počet úmrtí v důsledku pasivního kouření již během prvního roku od zavedení takové legislativy, což je samozřejmě doprovázeno odpovídajícím snížením výdajů sociálního a zdravotního systému.“

Jak bylo zmíněno výše, nejdramatičtější dopad pasivního kouření na počet úmrtí byl pozorován u žen. Absolutní počet úmrtí je vyšší u žen než u mužů ze dvou hlavních důvodů. Zaprvé, počet žen-nekuřaček (kterým tedy hrozí riziko, že budou vystaveny kouři z druhé ruky) je zhruba o 60 % vyšší než počet mužů-nekuřáků (jinými slovy, muži jsou častěji než ženy vystaveni účinkům „kouře z první ruky“, neboť častěji sami kouří). Zadruhé, v Africe, v některých oblastech Ameriky, ve východní části Středomoří a v jihovýchodní Asii hrozí ženám nejméně o 50 % vyšší riziko než mužům, že budou vdechovat kouř z druhé ruky.

Tyto smutné statistiky je potřeba přičíst k odhadovaným 5,1 mil. případů úmrtí v důsledku aktivního kouření, abychom získali celkový obrázek o důsledcích pasivního i aktivního kouření. Kouření tak každoročně zapříčiní více než 5,7 mil. úmrtí (podle údajů z roku 2004). Autoři při své analýze předpokládali, že zdraví těch, kteří již vdechují „kouř z první ruky“ (tedy sami aktivně kouří) nebude již dále ovlivňováno vdechováním „cizího“ kouře. Pokud by však pasivní kouření účinkovalo na kuřáky podobně jako na nekuřáky, počet úmrtí v důsledku pasivního kouření by byl ještě o 30 % vyšší.

V současné době žije pouze 7,4 % světové populace v zemích, kde platí úplný zákaz kouření na veřejnosti – ale i tak je tato legislativa důsledně prosazována jen v některých z těchto zemí. Výzkumy prokázaly, že protikuřácké zákony snižují expozici tabákovému kouři v rizikových prostředích (zejm. v barech a restauracích) o 90 %, a celkově o 60 %. Tyto zákony nejen chrání nekuřáky, ale také snižují spotřebu cigaret mezi samotnými kuřáky a dokonce zvyšují úspěšnost odvykání kouření u těch, kteří chtějí s tímto zlozvykem přestat. Autoři studie doporučují okamžitou implementaci Rámcové úmluvy o kontrole tabáku (4), která zahrnuje mj. vyšší zdanění tabáku, zavedení neatraktivních obalů cigaret a úplný zákaz reklamy na tabákové výrobky.

V závěru své studie autoři uvádějí: „Političtí činitelé by také měli podniknout patřičné kroky ve dvou dalších oblastech, aby před tabákovým kouřem ochránili děti i dospělé. Zaprvé, ačkoli protikuřácké zákony v některých zemích mají pozitivní dopad i v domovech kuřáků, v mnoha dalších zemích bude nezbytné prosadit doplňkové vzdělávací strategie, jejichž cílem bude snížit domácí expozici žen a dětí tabákovému kouři. Dobrovolná nekuřácká politika v domácím prostředí významně redukuje počty pasivních kuřáků a zdá se, že snižuje i podíl mladistvých kuřáků. Zadruhé, expozice tabákovému kouři v zemích s nízkými příjmy se každoročně podílí na úmrtích několika tisíc dětí mladších 5 let. Proto je potřeba co nejdříve vyvrátit mýtus, že rozvojové země se nemusí zabývat nemocemi souvisejícím s kouřením do té doby, než se jim podaří zvítězit nad infekčními chorobami. Tabákový kouř a infekce představují vražednou kombinaci, která vede k obrovské a přitom zbytečné úmrtnosti dětí.“

Dr. Heather Wipfliová a dr. Jonathan Samet z kalifornského Department of Preventive Medicine, Keck School of Medicine of USC, USC Institute for Global Health, University of Southern California k výsledkům studie poznamenali: „Ačkoli v některých zemích může dojít ke změnám společenských norem v tom smyslu, že díky protikuřáckým zákonům lidé přestanou kouřit i doma mezi blízkými, nadále je potřeba prosazovat širší iniciativy, které budou motivovat kuřáky, aby nevystavovali svou rodinu v domácím prostředí tabákovému kouři. V některých zemích jsou nekuřácké domovy normální, ale to ani zdaleka neplatí všude. Není pochyb o tom, že 1,2 mld. kuřáků na celém světě vystavuje miliardy nekuřáků tabákovému kouři, což je prokazatelně rakovinotvorná látka znečišťující vnitřní ovzduší. Existuje jen málo zdrojů znečištění vnitřního ovzduší, které lze kompletně odstranit. Kouření uvnitř budov ale eliminovat lze – a takový počin by zabránil by statisícům zbytečných úmrtí, jak vyplývá z této nové studie.“

Vysvětlivky

1. Jednotka DALY (zkratka z anglického disability-adjusted life year) se rovná ztrátě jednoho zdravého roku života.
2. Anglický výraz first-hand smoke (doslova „kouř z první ruky“) označuje aktivní kouření.
   Výraz second-hand smoke (doslova „kouř z druhé ruky“) se v angličtině používá k označení pasivního kouření.
3. Viz Rozvojové cíle tisíciletí na webu OSN.
4. Viz WHO Framework Convention on Tobacco Control na webu Světové zdravotnické organizace (text dohody je dostupný v šesti světových jazycích) a Rámcová úmluva o kontrole tabáku (v češtině) na webu www.dokurte.cz.

Reference

• Öberg, M., Jaakkola, M.S., Woodward, A., Peruga, A., Prüss-Ustün, A. (2010). Worldwide burden of disease from exposure to second-hand smoke: a retrospective analysis of data from 192 countries The Lancet DOI: 10.1016/S0140-6736(10)61388-8

Klíčová slova: pasivní kouření, kouř z druhé ruky, předčasná úmrtí

26. 11. 2010 ecancermedicalscience

Zpět